Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Polárník se stal zajatcem Antarktidy

  11:45aktualizováno  11:45
Na nejopuštěnějším místě planety právě čeká muž beze jména na pomoc, která nemůže přijít. Zatím. Polárník ze stanice Amundsen-Scott na jižním pólu potřebuje naléhavě operaci, jeho evakuaci do civilizace ale brání mráz, tma a vichr. Pro meteorology a piloty je obrat jen otázkou dnů, pro nemocného to však může být otázka života a smrti.

Neznámý muž beze jména patří k osazenstvu polární stanice Amundsen-Scott, která leží přesně na jižní zemské točně. Odříznut od světa tam strávil chladné měsíce polární noci. Teď však, zhruba před dvěma týdny, onemocněl a potřebuje se dostat do nemocnice.

SOS z jižního pólu
Stanice začala vysílat SOS se žádostí o pomoc před týdnem. Od té doby se nic nezměnilo: pomoc nedorazila, ale muž ještě žije.

Co mu přesně je, vedení polární stanice a americká firma Raytheon, jež jej k přezimování na jižním pólu najala, neuvádějí, protože nemocný polárník si vyžádal anonymitu. Objevily se informace, podle nichž je nemocný s močovým měchýřem či se žlučníkem.

Situace je však naléhavá. "Nikdy bychom neposílali na jižní pól letadla pro jednoho člověka, kdyby to nebylo vážné," odpověděla v telefonickém rozhovoru na otázku, zda je situace bezodkladná, mluvčí společnosti Raytheon Elaine Hoodová.

Záchranci riskují životy
O tom, že krize je velmi vážná, však svědčí i následující fakt: americký polární program má pro záchranné operace stanoveno základní pravidlo, že riskovat životy zachránců lze jedině tehdy, když život polárníka bude v bezprostředním ohrožení.

A záchranný let vysoce rizikový je. Na stanici Amundsen-Scott v tuto dobu nikdy nelétají letadla. Dokonce i v roce 1999, když byla evakuována lékařka Jerri Nielsenová, která měla rakovinu, se čekalo s prvním letem až do půlky října, kdy bývá tepleji.

Tentokrát byli dokonce najati piloti a stroje kanadské firmy, která se specializuje na létání v nejdrsnějších klimatických podmínkách.

Letadlo může přimrznout
"Pokud budou silné mrazy a jarní sněhové bouře, bude problém," říká Stanislav Bártl, publicista a znalec polárních krajů, jenž v Antarktidě absolvoval půlroční expedici. "Ale nakonec by to snad nemělo být takové drama, jako kdyby se to odehrálo v srpnu nebo v červenci, uprostřed polární noci. Ale jarní počasí je v Antarktidě nevypočitatelné. Mrazy a bouře mohou ještě trvat."

V čem je problém? Letadlo za silných mrazů může přistát, ale nemusí už vzlétnout. Teplotou, z níž už není návratu, je 60 či 70 stupňů pod nulou. "Sníh má pak jiné vlastnosti, je to, jako když se jede po písku," říká Bártl. "Jakmile stroj zůstane nějakou dobu stát, přimrzne."

Bártl dodává, že s tím měl potíže i třetí muž na pólu, kontradmirál amerického námořnictva George Dufek, jinak syn rodičů z pražských Vinohrad. Když přistál v roce 1956 na pólu, kde měl založit právě stanici Amundsen-Scott, lyže letounu přimrzly a stroj se urval ze země až po odpálení patnácti raketových urychlovačů - všech, které byly k dispozici.

Sověti na své základně Vostok věc řešili jinak: letadlo přistálo a neustále pojíždělo, takže polárníci strkali nemocného kolegu na palubu za stálého poklusu.

70 stupňů Celsia pod nulou
Problém je, že například za Dufkova přistání byla teplota minus 50. V těchto dnech je jižní pól obzvlášť drsný: vichr o rychlosti až 80 kilometrů v hodině snižuje teploty až k 70 stupňům pod nulou. Pro tuto roční dobu je to i na jižní točnu nebývalá zima. Zítra však může být jen minus pětatřicet.

Přesně na takovou chvíli zatím čekají na britské stanici Rothera na Antarktickém poloostrově najatí kanadští piloti. Poletí ve dvou letounech de Havilland Twin Otter. Jeden stroj bude akci jistit ze vzduchu, zatímco ten druhý, jejž bude pilotovat Sean Loutitt z Calgary, podnikne záchranný let na polární stanici.

Loutitt je starý kozák, který před dvěma lety při podobném letu posunul hranice polárního letectví. V dubnu roku 2001, tedy za polární zimy, přiletěl na stanici Amundsen-Scott pro nemocného lékaře, který měl těžké potíže se žlučníkem.

Také polárník, jenž dnes čeká na záchranu, je možná nemocný se žlučníkem. Jak? "Žlučník může prasknout, ve žlučových cestách mohou být kamínky, může jít o akutní pankreatitidu - zánět slinivky břišní, což je šokový stav," říká internista Tomislav Švestka z pražské Všeobecné fakultní nemocnice s tím, že na dálku samozřejmě nelze o přesné příčině ani spekulovat.

Čekání...na život, nebo na smrt?
Prozatím všichni čekají, jak to dopadne. "Čekáme den po dni už celý týden, až bude lepší počasí," říká Elaine Hoodová. "Dnes opět tam bylo hrozně." Co to znamená? "Velmi chladno, 70 stupňů Celsia pod nulou, vichřice, poletující oslepující sníh. A žádná viditelnost," odříkává Hoodová. Slunce by poprvé mělo vyjít až někdy příští týden. Kalné světlo, cosi jako rozbřesk, se teď objevuje jen kolem poledne.

Antarktida zatím drží svého zajatce.

Jak zachránit člověka, když to vlastně nejde?

V Antarktidě, kde čeká nemocný polárník na záchranu, je předjaří, proto jsou na jižním pólu stále třeskuté mrazy (i -70 stupňů) a sněhové bouře. Přistání a odlet letadla představují v tuto dobu vysoce riskantní podnik, dochází k nim jen ve chvílích nejvyšší nouze. Tedy ve chvíli, kdy je bezprostředně ohrožen život někoho z lidí žijících ve stanici na pólu.

Spásou má být lehké letadlo de Havilland Twin Otter, které je vybaveno pro tuto akci speciálními lyžemi, aby okamžitě po přistání nepřimrzlo. Poletí s ním kanadský pilot, jenž podobnou záchrannou akci absolvoval v roce 2001.

Lékařka Jerri Nielsenová byla nejznámějším člověkem uvězněným na jižní točně. V roce 1999, krátce poté, co bylo letecké spojení přerušeno kvůli polární zimě, si sama diagnostikovala rakovinu. Potřebovala léčbu, ale musela celé měsíce čekat, než jaro umožnilo přiletět prvnímu letadlu. Teprve pak mohla odletět, aby se podrobila chemoterapii. 

 

 

Kopule stanice Amundsen-Scott na jižním pólu

Autoři: , ,




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.