Tip na dovolenouVyberte si z pestré nabídky zájezdů na Slovensko na dovolena.iDNES.cz |
Zákon upravující pohyb občanů ve vojenských obvodech schválil parlament Slovenské republiky na konci ledna 2012 a v terénu začal platit od 1. července. Běžný občan může bez speciálního povolení vstoupit na území vojenských prostorů Valaškovce (Vihorlat) a Záhorie, pokud tam právě neprobíhá vojenské cvičení a nebude se tam zdržovat déle než 24 hodin.
Výjimkou jsou pouze některé ohrazené nebo uzavřené části, kam není vstup povolený za žádných okolností. Tato místa lze zjistit na webových stránkách ministerstva obrany stejně tak jako časový plán s daty vojenských cvičení. Dále nesmí návštěvník například fotografovat vojenské objekty, pohybovat se motorovým vozidlem, rozdělávat oheň a manipulovat s nalezenou municí. Trvale nepřístupný zůstává na Slovensku pouze vojenský obvod Léšť jihovýchodně od Zvolena.
Podle slov dnes již exministra obrany Ľubomíra Galka, hlavního iniciátora nových změn v zákoně, mají bezpečné části vojenských prostorů sloužit všem občanům a nikoli jenom hrstce vyvolených, privilegovaným lovcům a myslivcům. V českých vojenských újezdech, mimochodem s neobvykle hustou koncentrací mysliveckých posedů, se prozatím nic podobného nechystá.
Rozhled z Vihorlatu jako z letadla
Největší radost udělal exministr Galko turistům z nejvýchodnějšího slovenského regionu Zemplín, jemuž vévodí sopečný masiv pohoří Vihorlat. Protáhlý dvojvrcholový hřbet, který je se svými 1 076 metry zároveň nejvyšším bodem pohoří, se totiž nachází asi kilometr za hranicí vojenského obvodu.
Turisté sem měli až do 1. července 2012 vstup zakázán, jak je však vidět z dobře prošlapaného chodníku, o víkendech se tudy ubíral nejeden ilegální návštěvník. Není se ani čemu divit, vyhlídka z vrcholu je dokonalá. Jako z letadla lze odtud přehlédnout celou Východoslovenskou nížinu, ležící o téměř 1 000 m níže, po níž se rozlévá "východoslovenské more" Zemplínská Šírava. Na severu a východě se překrývají vlny hřebenů Východních Karpat s nejvyššími Biszczadami v Polsku, vidět je i na Užhorod a do Maďarska. Za hradbou Slánských vrchů lze tušit města Košice a Prešov. A v zimě lze dohlédnout až na zasněžené rumunské hory!
Nejkrásnější a zároveň nejvyšší vrchol Zemplína zvýrazňuje betonový pylon s několika pamětními deskami. Ta nejmladší z letošního roku má podobu děkovné tabule a patří slovenskému exministru obrany Ľubomíru Galkovi: za bezproblémový vstup do vojenských lesů a na nejkrásnější kopec Zemplína.
Výhled ze Sninského kamene na vrch Nežabec (1 023 m) a Bieszczady
Stále nelegální výstup
Zcela vyhráno však turisté na Vihorlatu nemají. Vrcholový hřbet a jeho bezprostřední okolí je totiž od roku 1986 chráněným územím. Na ploše 50,9 ha se vyskytuje cenná teplomilná flóra vázaná na výživný sopečný substrát. Území je chráněné v kategorii národní přírodní rezervace, což znamená, že na základě platné legislativy je do něj vstup povolený pouze po turisticky značených cestách. Cesta by byla, ale značky zatím chybí...
Stále ještě "nelegální" výstupový chodník
Nová výstražná tabule
Klub slovenských turistů chystá na území vojenského obvodu Valaškovce vyznačení osmi nových tras o celkové délce zhruba 90 km. Správci vojenských lesů ale tyto snahy odmítají. Podle nich mají vojenské lesy zvláštní určení a využívání veřejností se na ně prý nevztahuje. Argumentují také ochranou přírody, což je však absurdní, protože turistické značky vedou na Slovensku přes mnohé podstatně ohroženější a cennější lokality. Spíše jde o uhájení pozic na Slovensku mimořádně silné myslivecké lobby. Potulující se turisté nejsou v loveckých revírech zkrátka příliš žádaní.
Případnému značení nových turistických chodníků na Vihorlatu bude tedy zřejmě předcházet ještě hodně složitý legislativní proces, jehož konečný výsledek je zatím nejasný. Výstup na Vihorlat tak zůstává až do namalování turistických značek stále ještě zákony nerespektujícím počinem.
Na vrcholu Vihorlatu
Kudy na Vihorlat
Vihorlat zatím rozhodně není a asi ani nebude místem, které by braly davy turistů útokem. Důvodem je především značná vzdálenost od míst, kam se dá dojet autem. V současnosti se lze vypravit na Vihorlat ze dvou míst. Prvním je vesnice Poruba pod Vihorlatem ve výšce 200 m nad mořem, odkud vede zelená značka zdlouhavým výstupem v délce téměř čtyři hodiny na místo zvané Poľana pod Vihorlatem (942 m). Zde je malá loučka, přístřešek a pramen vody a začíná odtud "nelegální" výstupová trasa na nejvyšší vrchol v délce asi jeden kilometr. Do téhož místa je možné také dojít zhruba za tři až čtyři hodiny převážně hřebenovou cestou z parkoviště pod Morským okem, střídavě po žluté, červené a zelené značce.
Sestupovat můžete po stejných trasách nebo do obce Remetské Hámre po červených značkách. V obou případech počítejte s celodenní dlouhou túrou.
Může se hoditPohoří Vihorlat přitahuje návštěvníky hlavně krásným jezerem Morské oko, ukrytým v lůnu zalesněných hor, které vzniklo sesuvem a přehrazením údolí potoka. Téměř až k Morskému oku vede silnice a od parkoviště se obvykle podniká tradiční výlet kolem jezera a pak na vyhlídkový Sninský kameň, zpřístupněný vzdušným žebříkem. Do světa však věhlas Vihorlatu pronikl něčím úplně jiným: 28. června roku 2007 přibyla v novozélandském městě Christchurch na Seznam světového dědictví UNESCO slovensko-ukrajinská přírodní památka Karpatské bukové pralesy, v níž tvoří vihorlatské lesy o rozloze 2 578 ha jednu z deseti lokalit. Jedná se především o mimořádně zachovalé a životaschopné porosty v hřebenových částech pohoří. Výše popsaný výlet od Morského oka na nejvyšší vrchol vede právě těmito lesy. Další zajímavostí Vihorlatu jsou starobylé dřevěné řecko-katolické kostelíky rozseté pod východními svahy hor. K nejcennějším patří kostel sv. Mikuláše v Ruské Bystré, pocházející z počátku 18. století. Roku 2008 byl v kanadském Quebecu spolu se sedmi dalšími dřevěnými kostely zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO pod názvem Dřevěné kostely v slovenské části Karpatského oblouku. DOPORUČENÁ MAPA |
