Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vihorlat: přírodní skvost Slovenska, kam donedávna mohli jen vojáci

aktualizováno 
Hezký dárek připravilo turistům na Slovensku před nedávnem tamní ministerstvo obrany. Od 1. července 2012 začal platit nový zákon, podle kterého není třeba mít ke vstupu do vojenského prostoru speciální povolenku. Tato pozitivní změna se nejvíc dotýká východoslovenského pohoří Vihorlat.

Vihorlat, Morské oko ze Sninského kamene | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Tip na dovolenou

Vyberte si z pestré nabídky zájezdů na Slovensko na dovolena.iDNES.cz

Zákon upravující pohyb občanů ve vojenských obvodech schválil parlament Slovenské republiky na konci ledna 2012 a v terénu začal platit od 1. července. Běžný občan může bez speciálního povolení vstoupit na území vojenských prostorů Valaškovce (Vihorlat) a Záhorie, pokud tam právě neprobíhá vojenské cvičení a nebude se tam zdržovat déle než 24 hodin.

Výjimkou jsou pouze některé ohrazené nebo uzavřené části, kam není vstup povolený za žádných okolností. Tato místa lze zjistit na webových stránkách ministerstva obrany stejně tak jako časový plán s daty vojenských cvičení. Dále nesmí návštěvník například fotografovat vojenské objekty, pohybovat se motorovým vozidlem, rozdělávat oheň a manipulovat s nalezenou municí. Trvale nepřístupný zůstává na Slovensku pouze vojenský obvod Léšť jihovýchodně od Zvolena.

Fotogalerie

Podle slov dnes již exministra obrany Ľubomíra Galka, hlavního iniciátora nových změn v zákoně, mají bezpečné části vojenských prostorů sloužit všem občanům a nikoli jenom hrstce vyvolených, privilegovaným lovcům a myslivcům. V českých vojenských újezdech, mimochodem s neobvykle hustou koncentrací mysliveckých posedů, se prozatím nic podobného nechystá.

Rozhled z Vihorlatu jako z letadla

Největší radost udělal exministr Galko turistům z nejvýchodnějšího slovenského regionu Zemplín, jemuž vévodí sopečný masiv pohoří Vihorlat. Protáhlý dvojvrcholový hřbet, který je se svými 1 076 metry zároveň nejvyšším bodem pohoří, se totiž nachází asi kilometr za hranicí vojenského obvodu.

Turisté sem měli až do 1. července 2012 vstup zakázán, jak je však vidět z dobře prošlapaného chodníku, o víkendech se tudy ubíral nejeden ilegální návštěvník. Není se ani čemu divit, vyhlídka z vrcholu je dokonalá. Jako z letadla lze odtud přehlédnout celou Východoslovenskou nížinu, ležící o téměř 1 000 m níže, po níž se rozlévá "východoslovenské more" Zemplínská Šírava. Na severu a východě se překrývají vlny hřebenů Východních Karpat s nejvyššími Biszczadami v Polsku, vidět je i na Užhorod a do Maďarska. Za hradbou Slánských vrchů lze tušit města Košice a Prešov. A v zimě lze dohlédnout až na zasněžené rumunské hory!

Nejkrásnější a zároveň nejvyšší vrchol Zemplína zvýrazňuje betonový pylon s několika pamětními deskami. Ta nejmladší z letošního roku má podobu děkovné tabule a patří slovenskému exministru obrany Ľubomíru Galkovi: za bezproblémový vstup do vojenských lesů a na nejkrásnější kopec Zemplína.

Výhled ze Sninského kamene na vrch Nežabec (1 023 m) a Bieszczady

Výhled ze Sninského kamene na vrch Nežabec (1 023 m) a Bieszczady

Stále nelegální výstup

Zcela vyhráno však turisté na Vihorlatu nemají. Vrcholový hřbet a jeho bezprostřední okolí je totiž od roku 1986 chráněným územím. Na ploše 50,9 ha se vyskytuje cenná teplomilná flóra vázaná na výživný sopečný substrát. Území je chráněné v kategorii národní přírodní rezervace, což znamená, že na základě platné legislativy je do něj vstup povolený pouze po turisticky značených cestách. Cesta by byla, ale značky zatím chybí...

Stále ještě

Stále ještě "nelegální" výstupový chodník

Nová výstražná tabule

Nová výstražná tabule

Klub slovenských turistů chystá na území vojenského obvodu Valaškovce vyznačení osmi nových tras o celkové délce zhruba 90 km. Správci vojenských lesů ale tyto snahy odmítají. Podle nich mají vojenské lesy zvláštní určení a využívání veřejností se na ně prý nevztahuje. Argumentují také ochranou přírody, což je však absurdní, protože turistické značky vedou na Slovensku přes mnohé podstatně ohroženější a cennější lokality. Spíše jde o uhájení pozic na Slovensku mimořádně silné myslivecké lobby. Potulující se turisté nejsou v loveckých revírech zkrátka příliš žádaní.

Případnému značení nových turistických chodníků na Vihorlatu bude tedy zřejmě předcházet ještě hodně složitý legislativní proces, jehož konečný výsledek je zatím nejasný. Výstup na Vihorlat tak zůstává až do namalování turistických značek stále ještě zákony nerespektujícím počinem.

Na vrcholu Vihorlatu

Na vrcholu Vihorlatu

Kudy na Vihorlat

Vihorlat zatím rozhodně není a asi ani nebude místem, které by braly davy turistů útokem. Důvodem je především značná vzdálenost od míst, kam se dá dojet autem. V současnosti se lze vypravit na Vihorlat ze dvou míst. Prvním je vesnice Poruba pod Vihorlatem ve výšce 200 m nad mořem, odkud vede zelená značka zdlouhavým výstupem v délce téměř čtyři hodiny na místo zvané Poľana pod Vihorlatem (942 m). Zde je malá loučka, přístřešek a pramen vody a začíná odtud "nelegální" výstupová trasa na nejvyšší vrchol v délce asi jeden kilometr. Do téhož místa je možné také dojít zhruba za tři až čtyři hodiny převážně hřebenovou cestou z parkoviště pod Morským okem, střídavě po žluté, červené a zelené značce.

Sestupovat můžete po stejných trasách nebo do obce Remetské Hámre po červených značkách. V obou případech počítejte s celodenní dlouhou túrou.

Může se hodit

Pohoří Vihorlat přitahuje návštěvníky hlavně krásným jezerem Morské oko, ukrytým v lůnu zalesněných hor, které vzniklo sesuvem a přehrazením údolí potoka. Téměř až k Morskému oku vede silnice a od parkoviště se obvykle podniká tradiční výlet kolem jezera a pak na vyhlídkový Sninský kameň, zpřístupněný vzdušným žebříkem.

Do světa však věhlas Vihorlatu pronikl něčím úplně jiným: 28. června roku 2007 přibyla v novozélandském městě Christchurch na Seznam světového dědictví UNESCO slovensko-ukrajinská přírodní památka Karpatské bukové pralesy, v níž tvoří vihorlatské lesy o rozloze 2 578 ha jednu z deseti lokalit. Jedná se především o mimořádně zachovalé a životaschopné porosty v hřebenových částech pohoří. Výše popsaný výlet od Morského oka na nejvyšší vrchol vede právě těmito lesy.

Další zajímavostí Vihorlatu jsou starobylé dřevěné řecko-katolické kostelíky rozseté pod východními svahy hor. K nejcennějším patří kostel sv. Mikuláše v Ruské Bystré, pocházející z počátku 18. století. Roku 2008 byl v kanadském Quebecu spolu se sedmi dalšími dřevěnými kostely zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO pod názvem Dřevěné kostely v slovenské části Karpatského oblouku.

DOPORUČENÁ MAPA
VKÚ Harmanec 1 : 50 000 č. 126 – Vihorlatské vrchy, Zemplínska šírava

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Turisty na Mallorce vyděsil žralok modrý (25. června 2017).
Dezorientovaný žralok vyděsil turisty na Mallorce, experti ho utratili

Paniku na španělském ostrově Mallorca způsobil o víkendu žralok modrý, který připlul velmi blízko k několika plážím plných turistů. Podle španělského listu El...  celý článek

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Další z rubriky

Pevnost svatého Jana v Kotoru. Vystoupat sem v letním horku je fuška, ale stojí...
Sedm pádných důvodů, proč jet do Černé Hory. A nezůstat jen u moře

Bývalá Jugoslávie je cílem českých turistů tradičně a v masovém měřítku. Ročně se jich jen na chorvatské pláže přesune kolem milionu. Černá Hora je sice dál,...  celý článek

Letovisko u Mrtvého moře Ein Bokek.
Někdo to rád horké. V Mrtvém moři se nezchladíte, ale relax je parádní

Je sice asi třicet nad nulou, ale kolem to vypadá, jako by napadl sníh. Projíždíme po silnici podél Mrtvého moře, zářivě bílé krystaly soli se v širokých...  celý článek

Pozor, pozor! Itálie nám vyhlásila válku a vaší vesnicí projde fronta. Sbalte...
Jak přišli Italové od Gardy za první války až do Česka

Jezero Garda není jen krásná turistická destinace. Psala se tam i velmi zajímavá historie, obdivuhodný příběh válečného exodu a zároveň přátelství mezi Italy a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.