Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pohoří Belasica - krásné, ale opuštěné místo

  10:03aktualizováno  10:03
Šikovatel Anton Baleď vychází často před velitelský barák nadechnout se průzračného a řezavě mrazivého horského vzduchu. Uvnitř to zatuchle páchne petrolejem ze stále přetížených kamínek, která se marně snaží vyhnat zimu ze zašlých místností. Baleď a jeho muži drží stráž snad na té nejnehostinnější a nejodlehlejší vnější hranici "Schengenska", na horské hranici mezi Bulharskem a členskou zemí Evropské unie Řeckem. Pohraniční stanoviště Lopovo jižně od bulharského města Petrič je navzdory přírodním krásám, které je obklopují, jedním z nejneutěšenějších a nejopuštěnějších míst.

Přesto se tu bulharští pohraničníci nikdy nenudí. Přes 2200 metrů vysoké pásmo pohoří Belasica na jihozápadě Bulharska totiž s oblibou využívají pašeráci lidí a jejich klienti k ilegálnímu vstupu do zaslíbené země EU. Každý rok se tu pokusí nepozorovaně přejít hranici tisíce uprchlíků. Dříve pocházela většina z nich z bývalého východního bloku a z kurdských oblastí Iráku, dnes jich stále více přichází z Asie a Afriky.

Teď v zimě je zelená hranice bílá. Na mnoha místech mezi stromy jsou metrové závěje a temné nízké mraky věští další várku sněhu. Někteří uprchlíci ale vůbec nejsou na plánovanou cestu pořádně oblečeni. "Občas nemají ani bundu a už jsme tu měli i takové, co chtěli v zimě přejít hory v sandálech," říká velitel
pohraniční jednotky Bojko Milev.

Někteří na krkolomné cestě do země zaslíbené zahynou, kolik přesně, to ale nikdo neví. Podle řeckých a bulharských oficiálních údajů našlo od roku 1994 při pokusu přejít hory smrt nejméně 25 lidí, nikdo ale nevěří tomu, že by to byly všechny
oběti. Stejně tak nikdo neví, kolik lidí se každoročně vůbec pokusí o ilegální přechod hranice. Známé jsou jen počty těch, jimž se to nepodařilo: loni zadrželi Bulhaři zhruba 7000 uprchlíků, na řecké straně jich pak neprošlo dál ještě 4500.

Podle Milevových odhadů jich dalších několik tisíc uspěje a zmizí v Řecku u příbuzných nebo známých. Bulharsko se snaží obzvláště přísnými pohraničními kontrolami osvědčit jako kandidát vstupu do Evropské unie, chytání ilegálních uprchlíků je ale sysifovská práce.

V 90. letech se Bulharsko stalo jedním z tranzitních center zločineckých pašeráckých organizací, které prodávají ženy a dívky k prostituci do západní Evropy. To je lukrativní obchod i pro bulharské gangsterské organizace. Z tohoto ďábelského kruhu se chtějí vytrhnout tři Ukrajinci, kteří jednoho dne za úsvitu vystupují pěšky do hor Belasici. Dva muži a žena chtějí projít ke své příbuzné, které se to podařilo
před pár lety a teď pracuje jako chůva v Soluni.

Pašeráci, kterým trojice zaplatila po tisícovce marek za osobu, vysadila Ukrajince na okraji poslední vesnice jižně od Petriče. Od tohoto okamžiku jsou odkázáni sami na sebe. Po několika kilometrech, které ušli po kamenité kozí stezce, přicházejí na místo, kde je prostříhán otvor do starého plotu z ostnatého drátu. Ten plot dříve ohraničoval zaminované "pásmo smrti" mezi dvěma nepřátelskými systémy.

Po dalších pěti hodinách prodírání hustým jehličnatým lesem dorazí ukrajinská trojice na vrchol pohoří. Pořádně si loknou vody z lahve a pak zmizí v bílém mračnu, visícím nad horou. Na druhé straně oblaku je Řecko.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.