Princeznu Caroline či Stephanii bezpochyby odněkud znáte, že? A přesto jsou jen málokde poddaní spokojeni se svým vladařem tak jako obyvatelé monackého ministátu s Ranierem III.. Ten jim vládne už o něco víc než půl století. Pojďme se tedy podívat po úbočích strmých svahů středomořských skalisek, proč se v tom místě tak dobře žije. Nejsou to totiž jen nebývale nízké daně, co stálé i docela náhodné obyvatele tolik láká. Důvod je jinde. Město totiž dovede dobře žít.
Pokud přijedete na pár dnů a zrovna se nic zvláštního neděje, musíte mít už opravdu velkou smůlu. Společenské události se míhají jako na běžícím pásu. Střídají se hudební a divadelní festivaly. Konají se soutěžní přehlídky v televizní tvorbě, ale také třeba v cirkusových dovednostech. Jindy je zde zase soutěž v tom, kdo odpálí nejkrásnější ohňostroj. S tím souvisí noční život. Bary tepou středomořským rytmem, lákají přijatelnými cenami a ohromují takzvanými celebritami, které sem tam zaskočí na skleničku. Ze sousedního Cannes je to sem co by kamenem dohodil, filmové hvězdy prý mají rovným dílem v oblibě obě města. Už kvůli duchu překrásné Grace Kellyové, jejíž aura zde stále někde je přítomna.
Na nepatrném prostoru pouhých 1,95 kilometru čtverečních však máte spíše šanci potkat nějakého proslulého sportovce. Je jich tam opravdu požehnaně. Tenisté nemusí daleko, když se přihlásí na zdejší proslulý Monte Carlo Tenis Open. Ten se koná v dubnu stejně jako ženský turnaj ATP v tenise. Jen o měsíc později se prohánějí v úzkých zákrutách vozy formule 1. Stěží si to dovedete představit, když sledujete ty vlásenkovité zatáčky, kudy sotva projedete pětkrát menší rychlostí.
Nakonec poznáte, že rychlá kola jsou hodně velký risk. Stejně jako hra v kasinu. Chcete ji zkusit? Nemusíte být zrovna milionářem ani vlastnit zlaté karty. Fortunu můžete vyzkoušet už za pouhých padesát franků. Cinkání mincí, rachot automatů a atmosféru napjatou ke krajnosti totiž zažijete i v prvním patře proslulého kasina. Sem nezavítá žádný boháč, chcete-li tomu však věřit, prý se právě tady jím můžete stát. Stačí málo: vyhrát pár set franků a jít s nimi později do horních pater, kde už se hraje za větší. To už by pro vás bezpochyby nebyl problém koupit si dvouřadý společenský oblek, bez kterého se dál nesmí. (Zapomeňte na kraťasy, ve kterých jste určitě běhali celý den po městě.)
Druhý den jste tedy buď milionářem, nebo vás z té prohry bolí jen hlava. Pokud jste vyhráli - a uznejte, že to není moc pravděpodobné, čeká vás oběd v podnicích, jako je Le Louis XV. či La Coupole, kde vás menu přijde na tisíc franků. V opačném případě není nic lepšího než se porozhlédnout trochu kolem. Město, či lépe řečeno několik jeho částí (Monaco Ville, Monte Carlo, La Condamine, Fontvieille a Beausoleil) nabízí i jiné, užitečnější podněty. Jeden příklad: oceánografické muzeum spjaté se jménem Jacquese Cousteaua. Uvidíte, že jsou důležitější věci než mrzké peníze, a navíc: hned vedle jsou zahrady s těmi nejkrásnějšími výhledy na překrásné monacké pobřeží.
 Ferrari Michaela Schumachera na okruhu Velké ceny Monaka v Monte Carlu. |
