Jedním z nejkrásnějších výletů na jižní Moravě je přechod přes Pavlovské vrchy nazývané také Pálavou, a to v úseku mezi Dolními Věstonicemi a Mikulovem.
Při této 13 kilometrů dlouhé cestě projdete krajem, kde bydleli lidé již ve starší době kamenné: Krajem se stráněmi osázenými vinnou révou, s přebohatou jarní květenou pod bílými vápencovými skalkami i místy dalekých rozhledů. Cestu začneme v Dolních Věstonicích u Novomlýnských vodních nádrží. Okolí této obce je světově známou archeologickou rezervací, neboť tu bylo objeveno a zkoumáno sídliště lovců mamutů. V barokní budově staré radnice je v Dolních Věstonicích tomuto významnému objevu věnována archeologická expozice. Nejdříve vystoupáme z Dolních Věstonic ke zříceninám Dívčích Hradů ze 13. století. někdy zvaných i Děvičky. V další části cesty budeme stoupat již jen mírně, než dojdeme do úbočí 550 m vysokého vrchu Děvína, který je dominantou celých Pavlovských vrchů. Pak se již střídají rovinné úseky s mírným klesáním či opět stoupáním, otevírající krásné výhledy. Projdeme i tzv. Soutěskou, jejíž východní svahy tvoří skalnaté srázy. U obce Klentnice odbočíme a mírným stoupáním dojdeme ke zřícenině dalšího hradu - Sirotčímu Hrádku. Ten, stejně jako Děvičky, v roce 1645 vyplenili Švédové. Do jeho zbytků na bílých bradlech lze vystoupit a obdivovat krásu krajiny. Obdivuhodná je tu i kruhová studna, hladce vysekaná ve skále. Až se dosyta vynadíváme po okolí, dojdeme na Stolovou horu. Její zatravněný plochý vrchol opravdu připomíná stůl. Jedinou nerovností tu je val a příkop, chránící asi v 7. století př. n.l. halštatské sídliště. Pak cesta začíná definitivně klesat. Před sebou již vidíme věž zámku v Mikulově a zalesněný vrch Turold nad městem, jehož úbočím sestoupíme do Mikulova. Podzim s barevnou hrou žloutnoucího listí je pěkným obdobím na výlet na Pálavu. Láká i požehnáním zdejšího kraje - sklizní hroznů. V Mikulově, Pavlově i v Dolních Věstonicích je řada sklípků,. kde vychutnáme i chuť Pavlovských vrchů.
Při této 13 kilometrů dlouhé cestě projdete krajem, kde bydleli lidé již ve starší době kamenné: Krajem se stráněmi osázenými vinnou révou, s přebohatou jarní květenou pod bílými vápencovými skalkami i místy dalekých rozhledů. Cestu začneme v Dolních Věstonicích u Novomlýnských vodních nádrží. Okolí této obce je světově známou archeologickou rezervací, neboť tu bylo objeveno a zkoumáno sídliště lovců mamutů. V barokní budově staré radnice je v Dolních Věstonicích tomuto významnému objevu věnována archeologická expozice. Nejdříve vystoupáme z Dolních Věstonic ke zříceninám Dívčích Hradů ze 13. století. někdy zvaných i Děvičky. V další části cesty budeme stoupat již jen mírně, než dojdeme do úbočí 550 m vysokého vrchu Děvína, který je dominantou celých Pavlovských vrchů. Pak se již střídají rovinné úseky s mírným klesáním či opět stoupáním, otevírající krásné výhledy. Projdeme i tzv. Soutěskou, jejíž východní svahy tvoří skalnaté srázy. U obce Klentnice odbočíme a mírným stoupáním dojdeme ke zřícenině dalšího hradu - Sirotčímu Hrádku. Ten, stejně jako Děvičky, v roce 1645 vyplenili Švédové. Do jeho zbytků na bílých bradlech lze vystoupit a obdivovat krásu krajiny. Obdivuhodná je tu i kruhová studna, hladce vysekaná ve skále. Až se dosyta vynadíváme po okolí, dojdeme na Stolovou horu. Její zatravněný plochý vrchol opravdu připomíná stůl. Jedinou nerovností tu je val a příkop, chránící asi v 7. století př. n.l. halštatské sídliště. Pak cesta začíná definitivně klesat. Před sebou již vidíme věž zámku v Mikulově a zalesněný vrch Turold nad městem, jehož úbočím sestoupíme do Mikulova. Podzim s barevnou hrou žloutnoucího listí je pěkným obdobím na výlet na Pálavu. Láká i požehnáním zdejšího kraje - sklizní hroznů. V Mikulově, Pavlově i v Dolních Věstonicích je řada sklípků,. kde vychutnáme i chuť Pavlovských vrchů.
