Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Podzimní horolezecké výstupy v Praze

  14:07aktualizováno  14:07
Praha sice leží uprostřed nížiny, ale paradoxně je horolezeckým centrem. Kromě velehor totiž nabízí snad všechny možnosti, jak prožít lezecký den. Pomineme-li několik vyhlášených veřejných umělých stěn v halách, můžeme vyrazit na vápencové plotny v Hlubočepech, mezi pískovcové věžičky na Petříně, do břidlicových stěn Divoké Šárky anebo buližníkových skal Holého vrchu. Tam všude dojedeme tramvají nebo autobusem na jízdenku městské hromadné dopravy.

A to se ještě můžeme rozmýšlet, zda nevyrazíme do velkých skal v údolí Sázavy, Vltavy nebo Berounky, u kterých jsme vlakem nebo příměstským autobusem do hodiny. Zájem lezců se ovšem teď na podzim soustřeďuje především do Divoké a Tiché Šárky, protože když zaprší nebo začne sněžit, je od skal jen pár minut rychlé chůze k nejbližší restauraci.

Divoká Šárka

Lezecké terény v Divoké Šárce tvoří okrajové skály vysoké deset až dvacet metrů ve svazích potoka vytékajícího od šáreckého koupaliště. Nejlepší přístup k nim vede z tramvajové smyčky Divoká Šárka po asfaltové cestě údolím. Nad koupalištěm se na nejvyšším bodě vypíná skála Dívčí skok (někdy zvaná Koruna Šárky). Nejpopulárnější výstup na ní se jmenuje Jižní rys, který vede spárou od úpatí stěny až na vrchol (horolezecká obtížnost III). Vlevo od něj kličkuje hladkou stěnou několik variant cesty Červený kroužek (V) nazvané podle jediného dobrého jištění, které poskytuje zatlučená skoba s masivním kroužkem místo ouška pro zapnutí karabiny.

Druhou populární stěnou Divoké Šárky je Žabák. Na něj jsou nejčastěji lezené výstupy nazvané Velká (V) a Malá poštolka (IV). Vedou v pevné skále a některé úseky musí překonávat horolezec s nohama ve vzduchu. Známá, ale nepříjemná je Opičí stěnka (V). Na ní čeká pro lezce nepříjemné překvapení až skoro nahoře. Najednou se totiž není kde chytit a návrat už není možný. Komu se nepodaří vzepřít za malinké výstupky, ten padá až skoro na zem mezi špičaté kameny. Spolulezec tady musí dávat zvláště dobrý pozor a případný pád zadržel lanem co nejdříve.
Překvapení skrývá i výstup zvaný Gotické okno (VI). Leze se skalním výklenkem, který připomíná okno katedrály.

Nejtěžší místo je tam, kde se klenba spíná. „Co teď?“ říká si obvykle nováček na zdejších skalách, když nohy téměř v provazu rozpírá o strany výklenku a rukama hledá, kde se přidržet. Zkušený ví, že když po paměti strčí ruku hluboko spáry nad výklenkem, najde takový chyt, že se na něj může jednou rukou pověsit, druhou si odpočinout a potom se vyšvihnout do lehčího místa.

Tichá Šárka

Únětický potok si prorazil cestu před mnoha miliony let skrz skalní hřeben nedaleko Suchdola. Z jeho práce zbyly památky v podobě nižší skalní bariéry Kozích hřbetů na pravé straně a třech podsaditých skalních věží na Holém vrchu po levé ruce.
Dojít k nim lze polními cestami po zelené nebo žluté turistické značce z konečné autobusů číslo 107 nebo 147. Délky výstupů na Holém vrchu jsou až třicet metrů.

Nejčastěji lezená je Únětické spára (III), která přes svoji nízkou obtížnost dává zabrat i zkušeným lezcům. Není totiž dost úzká, aby se do ní daly vklínit nohy a ruce, zároveň není dost široká, aby se do ní lezec vsoukal jako do komína a prodral se k vrcholu. Podobně vypečený je i Černý převis (IV), který vyžaduje lezení tak zvaným sokolíkem. Horolezec musí zaklesnout obě ruce  do malé spárky a obě nohy zvednout do stejné výše, aby rukám pomohly dostat tělo vzhůru.

Ani lehká Hřebenovka (II) není úplně zadarmo, protože při výstupu je třeba balancovat po dvacet centimetrů širokém hřebínku nad kolmými skalami.
Nejtěžším výstupem v oblasti je Radegras (VII), který lezce nejprve vysílí mohutným převisem, poté ho vystraší stěnkami bez chytů a nakonec ho dorazí závěrečným krokem v hladké kolmé stěně.     

Autor:




Nejčtenější

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Další z rubriky

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.