Se stovkou jeskyní připravených pro veřejnost se Francie řadí v této oblasti k nejlépe vybaveným evropským zemím a je třetí na světě po Spojených státech a Číně.
Toto podzemní bohatství vysvětlují odborníci tím, že povrch Francie tvoří z velké části vápencové půdy, ve kterých vodní eroze hloubila poměrně snadno chodby. Jejich počet nelze přesně vyčíslit. Jen v oblasti Vercors v jihovýchodní Francii je jich asi 3000.
Veřejnost začala podle dochovaných dokumentů navštěvovat jeskyně již v 16.století, ale skutečná podzemní turistika vznikla podle odborníků teprve na konci 19. století, kdy byla v roce 1898 ve Francii zpřístupněna monumentální propast Padirac.
Francouzské jeskyně dnes přitahují celé rodiny a turistické a školní skupinové zájezdy. Ze zahraničí láká tento druh turistiky ve Francii především Nizozemce, Belgičany a Němce. Každý rok objevují vědci ve Francii desítky nových jeskyní, ale jen málokteré jsou upravovány pro veřejnost. A to z důvodů jejich zachování, přístupnosti nebo nákladnosti na úpravy. Ve Francii je asi 150 jeskyní, jejichž stěny zdobí prehistorické kresby, ale jen 15 z nich je zpřístupněno.
Za nejvzácnější je označována jeskyně Chauvet v jihofrancouzské oblasti Ardeche, která obsahuje přes 300 kreseb starých přes 30 000 let. Ztvárnění nosorožců, medvědů, lvů, bizonů, mamutů a dalších zvířat pravěkými lidmi bylo objeveno v prosinci 1994 a dosud je a podle všeho vždy zůstane uzavřeno veřejnosti a vyhrazeno jen pro vědce. Před veřejností zůstávají ukryty vzácné nálezy i v mnoha dalších jeskyních.
S cílem uspokojit zájem lidí o díla a život prapředků a posílit zájem o podzemní turistiku začali Francouzi za pomoci nejmodernější techniky vytvářet kopie jeskynních nálezů. Například obdobu jeskyně Lascaux, vybudovanou pod názvem Lascaux-2 nedaleko původního místa, navštěvuje ročně 250 000 osob. Veřejnost bude mít možnost v budoucnosti také navštívit například trojrozměrnou rekonstrukci podmořské jeskyně Cosquer u Marseille, kde v roce 1991 vědci nalezli kresbu starou více než 28 000 let. Stejně bude ztvárněna jeskyně Tautavel v Pyrenejích, kde byla v roce 1971 nalezena nejstarší lidská lebka v Evropě a další lidské ostatky.
Zatímco některá místa se stala skutečnými turistickými "lokomotivami", jako Padirac se 400 000 návštěvníky ročně, tak jiná o zájem veřejnosti teprve usilují. Ze stínu chce vyjít například jeskyně Teyjat v jihovýchodní Francii, jejíž stěny zdobí 50 vzácných prehistorických kreseb zvířat. Okolní obce se proto rozhodly v poslední době pořádat nové akce pro turisty. Odborníci zde návštěvníky v terénu zasvěcovali pomocí dobových pomůcek do tajů loveckých metod, stahování zvířat, zapalování ohně a dalších technik pravěkého člověka.
29. září 1998
