Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Podél Berounky na Cukrák. Parádní cyklovýlet v okolí Prahy

aktualizováno 
Oblý zalesněný vrch s vysílačem nad soutokem Berounky s Vltavou tvoří dominantu jižního okraje Prahy. Většina obyvatel hlavního města ho míjí při cestě na Strakonice. Přitom se sem dá pohodlně vyjet na kole. Během výletu se projedeme i podél Berounky a lesy nad Zbraslaví s nádhernými výhledy na vltavský kaňon u Vraného.

Vyhlídka na vltavské údolí nad Zbraslaví | foto: Jan HocekiDNES.cz

Podél Berounky do Kazína

Výlet můžeme zahájit v Radotíně, kam se pohodlně dostaneme vlakem ze Smíchovského nádraží. První etapa do Černošic vede po dálkové cyklotrase Greenways Praha-Vídeň. Tato cyklotrasa začíná již v centru metropole, konkrétně na Výtoni, a můžeme tedy vyrazit už odtud a prodloužit si tak výlet přibližně o 14 km.

V Radotíně se můžeme rozhodnout pro dvě varianty - buď do Černošic pojedeme po levém břehu Berounky po terénních, nicméně dobře udržovaných cestách, nebo zvolíme o něco rychlejší silniční variantu. V druhém případě přejedeme pěší lávku a po cyklotrase č. 3 pokračujeme 1,5 km po slepé silnici směrem na Lipence. V levotočivé zatáčce poblíž tréninkového golfového hřiště odbočíme na polní asfaltovanou cestu lemovanou vzrostlými topoly a pokračujeme do Lipenců a dále do Černošic.

Už od počátku výletu vidíme cíl naší cesty - 411 metrů vysoký Cukrák, který tvoří začátek brdského hřebene. Nebýt však vysílače, nepoznali bychom při pohledu na rovný zalesněný horizont, kde vlastně vrchol leží.

Podél Berounky u Černošic

Podél Berounky u Černošic

Výjezd na Cukrák

Výjezd na Cukrák

Z Černošic, kde se obě varianty spojují, pojedeme po polní cestě po pravém břehu Berounky (ti, co zvolili terénní variantu, budou muset v Černošicích přejet řeku na druhý břeh). Tento úsek sledujte žlutou turistickou značku a přivede nás do osady Kazín se spoustou hospůdek, z nichž nejznámější je asi hospoda "U Přívozu" přímo na břehu Berounky.

Čeká nás teď ale stoupání na vrchol Cukráku, a tak by nebylo příliš rozumné se před nejnáročnějším úsekem cesty příliš "posilňovat" pivem a raději návštěvu restaurace odložíme na pozdější dobu. Protože turistické značení není v této lokalitě zrovna pečlivě provedené, směřujeme skrze chalupy se zahrádkami vlevo šikmo vzhůru, až narazíme na modrou značku, sledující okraj lesa na jedné straně a okraj osady na straně druhé.

Projíždíme teď nedaleko od hradiště Kazín, které se ukrývá v sousedním lese. Sídlila zde bájná Krokova dcera Kazi, jak ve Starých pověstech Českých píše Alois Jirásek? Po dlouhou dobu se o to přeli kronikáři a historikové jako Kosmas, Dalimil či Daniel Adam z Veleslavína. Veškeré pře ukončil až archeolog Jan Axamita, který zde prováděl výzkum v roce 1916 a objevil, že opevnění na Kazíně je středověká tvrz. Před ním zde bylo osídlení ze starší doby kamenné a po něm hradiště ze starší doby železné. Hradiště slovanské zde tedy nikdy nebylo.

Přesto se sem můžeme vypravit pěšky. Cesta, která však není nijak značená, nás zavede k osamocené skále s překrásným panoramatickým výhledem na údolí Berounky a hřeben Brd. Vlastní hradiště však zarůstá akáty a bezinkami a ke spatření vlastních příkopů a valů je zapotřebí dost fantazie.

Cesta ke Kazínu

Cesta ke Kazínu

Technické vychytávky Cukráku

Pokračujeme po modré značce, která nás vyvede z chatové osady, za níž se konečně zanoří do lesa. Široká lesní cesta, která po předchozím drncání působí jako balzám na duši, však po chvíli končí na asfaltové lesní cestě. Nemusíme se však obávat – modrá značka po ní vede jen pár desítek metrů a hned zase uhýbá šikmo vzhůru, na o něco užší lesní cestu.

Stoupáme po modré smrkovým lesem směrem k vrcholu a v okamžiku, kdy značka uhýbá vlevo a začíná strmě nabírat výšku, pokračujeme po lesní cestě stále rovně. Stoupání po úbočí Cukráku po několika stovkách metrů od posledního rozcestí končí a cesta se začíná opět svažovat. Teď musíme dávat pozor a odbočit vlevo, projet průsekem a napojit se na štěrkovou, modře značenou cestu, jež nás dovede až na vrchol, k televiznímu vysílači.

Vysílač Cukrák

Vysílač Cukrák

Televizní vysílač, postavený v letech 1959 – 1961, má úctyhodnou výšku 193,5 metrů. Však také signál z jeho antén lze zachytit nejenom po Praze, ale také téměř na celém území středních Čech a výjimkou není ani příjem signálu v Krkonoších, Plzni či Slavkovském lese.

Pronajaté prostory pro antény tady má řada firem a institucí včetně mobilních operátorů, záchranné služby, hasičů, policie nebo integrovaného záchranného systému. Pro tyto účely je na věži umístěno zhruba 120 antén všeho druhu. Protože v zimním období tyto antény namrzají a pád rampouchu by mohl zranit obsluhu či poškodit plášť vysílače, najdeme v jeho spodní části ochranný prstenec, který veškeré padající předměty buď zastaví, nebo roztříští.

To ale není z technických "vychytávek" zdaleka všechno. U tak vysoké stavby se například silně projevují účinky větru a proto je uvnitř vysílače nainstalováno několik pohyblivých závaží, které jeho kývání ve větru značně zmenšují.

Sjezd z vrcholu k Jílovišti

Sjezd z vrcholu k Jílovišti

Hlubokými lesy do Zbraslavi

Od vysílače můžeme přímo dojet na nedalekou rychlostní komunikaci, tu přejet a napojit se na červenou značku. Byla by však škoda opustit tak rychle les na vrcholu Cukráku, jenž patří k nejhezčím, které můžeme v okolí Prahy navštívit. Kromě cyklistů a pěších turistů tu na podzim najdou svůj ráj desítky houbařů a v létě tady dokonce můžeme potkat i sběrače borůvek.

Po modré značce sjedeme do nedalekého Jíloviště, kde "strakonickou" bezpečně podjedeme a vzápětí se napojíme na červenou turistickou značku. Ta stoupá obcí k motorestu, odkud již pokračujeme po lesních cestách.

Tento úsek až do Zbraslavi patří mezi cyklisticky nejvděčnější – široká a rychlá cesta vede stále lesem s občasnými výhledy na vysílač na jedné straně a údolí Vltavy na straně druhé. Bezesporu nejhezčí výhled se otevírá u průseku vysokého vedení, kam červená odbočuje z lesní cesty. Je to přímo uprostřed rychlého sjezdu, proto lze tuto odbočku snadno minout a přejet.

Z okraje srázu hledíme do hlubiny na hráz ve Vraném, nad níž se leskne voda přehrady až daleko k Davli. A kdyby nás rušily dráty elektrického vedení, můžeme popojet asi 50 metrů po hraně údolí k dalším vyhlídkám.

Pohled na Vrané a hráz Vranovské přehrady

Pohled na Vrané a hráz Vranské přehrady

Červená značka stále mírně klesá po kvalitních lesních cestách směrem ke Zbraslavi, pouze na několika úsecích se zužuje a definitivně končí u zastávky autobusů MHD. Odtud nás hlavní silnice přivede na náměstí ve Zbraslavi. V rohovém domě na náměstí bývala kdysi restaurace "Start na Růžku," ve které bydlel Jaromír Vejvoda, autor skladby století "Škoda lásky." Dnes je zde opět restaurace, uvnitř které si můžeme prohlédnout stálou výstavu o životě a díle tohoto zbraslavského skladatele a kapelníka.

Do centra se můžeme dostat buď vlakem, nebo dále pokračovat do Modřan a Braníka po pohodlné cyklostezce sledující pravý břeh Vltavy.

Může se hodit

Start: Radotín, žel. stanice
Cíl: Zbraslav nebo MHD v Modřanech či Braníku (tramvaje č. 3, 17, 21)
Délka trasy: 30 km (trasa z Radotína do Braníku)
Obtížnost: střední (náročný výjezd na vrchol Cukráku), cca 70% po nezpevněných cestách mimo veřejné komunikace
Vhodné kolo: horské
Doprava: do Radotína odjíždí z nádraží Praha – Smíchov zhruba každých 30 minut zastávkový vlak. Rovněž ze Zbraslavi se lze dopravit vlakem do stanic Hlavní Nádraží a Vršovice.
Mapa: například Shocart č. 19 "Okolí Prahy – jih," 1.50 000
Občerstvení: motorest v Jílovišti leží přímo u trasy a nelze jej minout

Autoři:




Nejčtenější

Řecký ostrov Kos zasáhlo zemětřesení, v hlavním městě způsobilo značné škody na...
Celý dům byl jako z gumy, popisují turisté zemětřesení v Egejském moři

Noc strávenou na lehátkách má za sebou řada turistů na řeckém ostrově Kos, stejně jako návštěvníci tureckého letoviska Bodrum. Obě oblasti zasáhly v noci silné...  celý článek

Zadní karbonové kolo Roval CLX 32 Disc
Vyšší rychlost, lepší akcelerace. Otestovali jsme silniční karbonová kola

Podobně jako při předchozích ročnících Tour de France jsme se i letos podívali na jednu technickou zajímavost. Porovnali jsme přímo v akci, jak stejné silniční...  celý článek

V Kyseli je jako na Václaváku.
Sen skutkem: Kyseľ ve Slovenském ráji je po 40 letech opět přístupný

Téměř nikdo z dnešních turistů od padesátníků výše tomu už nevěřil. A zničehonic je to tady. Po předlouhých 40 letech byla loni v srpnu znovu otevřena pro...  celý článek

Focení pomocí selfie tyče (ilustrační snímek)
Italský Milán brojí proti nevhodnému chování turistů, zakázal selfie tyče

Jaký byl život před propuknutím epidemie „selfíček" zveřejňovaných na sociálních sítích, začínají zjišťovat turisté přijíždějící do italského Milána. Toto...  celý článek

Ilustrační foto
Okradli vás u moře, ztratila se vám manželka? Volejte české policisty

I letos mohou čeští turisté od počátku července až do poloviny září potkat v Chorvatsku a v Bulharsku české policisty, kteří slouží ve smíšených hlídkách se...  celý článek

Další z rubriky

„Prosím vstupte!“ - historická brána Plzeňského Prazdroje
Cyklotoulky: do Plzně za pivem, architekturou, Hurvínkem i vědou

Plzni se nejčastěji říká „město piva“ nebo „město čtyř řek“ . My vám ji však chceme představit coby město jako stvořené pro jízdu na kole. V následujících...  celý článek

Medvěd hnědý překvapil cyklisty v bike parku Malino Brdo na severu Slovenska
VIDEO: Medvěd pořádně vystrašil bikery ve Velké Fatře u Ružomberku

Český biker natočil medvěda hnědého, kterého s kolegou vyplašil při jízdě v bikeparku Malino Brdo u Ružomberku. Otázkou je, kdo se koho více polekal. Hlavní...  celý článek

Výhled z Velkého Javorového
Pět tipů, jak se v Beskydech pěkně zřídit na horském kole

Žádný strach, nehodláme vás posílat sjíždět nejhlubší a nejprudší beskydské rokle. Ale pokud si na cyklovýletech vedle kochání zároveň rádi dáte do těla, mohly...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.