Zapomenuté polní železnice
Polabské řepařské drážky vznikaly na přelomu 19. a 20. století a jejich délka přesáhla 130 kilometrů. Spojovaly v délkách i přes 10 kilometrů katastry řepařských obcí s cukrovary, kam přivážely přímo ze skládek na okrajích polí surovinu pro výrobu cukru.
Nejstarší z těchto železniček byla Kolínská řepařská drážka. Původně vedla z kolínského cukrovaru, který stával na místě nynější elektrárny na pravém labském břehu po okraji obce Sendražice, přes dnes již zaniklé hospodářské dvory Výrovna a Písečný mlýn, obec Býchory, dvůr Eleonorov až k obci Jestřabí Lhota.
Celková délka dráhy, na které bylo devět překladišť, byla i s odbočkou ke dvoru Františkov 11,5 km. Na dráze původně jezdily tři soupravy, každá z nich vybavena osobním vozem pro průvodčího.
Trať nechal postavit majitel kolínského cukrovaru rytíř František Horský roku 1894. Během náletů spojeneckých vojsk na kolínskou Petrolku v roce 1945 drážka posloužila jako úniková cesta tamních dělníků před bombardováním. Ještě v 50. letech byla drážka obnovována, ale v roce 1961 provoz ustal. V dalších desetiletích došlo k postupné likvidaci tratě, jejíž linii připomínaly už jen zarůstající meze či cesty na místě kolejí.
Obnova staré trati
O vzkříšení tratě se postaral kolínský Klub pro obnovu řepařské drážky a letos koncem června byl po několikaletém úsilí zahájen na drážce provoz.
Projekt získal podporu EU ze společného regionálního programu ve výši přes 12 milionů, pomohly i různé firmy. Desítky dalších malých sponzorů se na stavbě podílely symbolickým zakoupením jednoho či více pražců, které nyní nesou na štítcích jejich jméno.
Fandové této železnice odpracovali tisíce hodin při stavbě tratě s rozchodem 600 mm, kolejiště a objektů nádraží v Sendražicích, které je novým východištěm pro dráhu.
V nově postavené nádražní budově, odpovídající dobovému typovému projektu, je umístěna pokladna s tradičním vybavením, s klasickými jízdenkami na kartonových obdélníčcích a s historickým strojkem na vyražení data na jízdenku. V malé expozici o historii drážky, která se nachází rovněž v nádražní budově, se například dozvíte, že bývalé řepařské vozy uvezly až 8 tun řepy a byly vybaveny lávkami pro osobní dopravu.
Perla kolínské řepařské drážky
Dalším nově postaveným objektem ve stanici Sendražice je depo, v němž má své místo chlouba tratě – parní úzkokolejná lokomotivu BS 80, jejíž zprovoznění obstaral spolek Výtopna Zlíchov, a také novější dieselové lokomotivy.
V další části projektu je naplánováno prodloužení tratě o dalších 2,5 km do Býchor.
Odjezdy ze Sendražic (většinou parní lokomotivou, někdy dieselovou) jsou každou celou hodinu od 9.00 do 17.00. Jízdní řád a ceny jízdného - ZDE. V sobotu 8.září se jede za poloviční jízdné!
Může se hoditJak se tam dostat Výchozí železniční stanici Sendražice se nachází se těsně vedle silnice 328 z Kolína do Ovčár (směr Městec Králové). U stanice je parkoviště pro osobní auta. V sobotu 8. září bude provoz drážky součástí oslav 750 let města Kolína. Tip na výlet a mapa |
Text a foto: BŘETISLAV KOČ