Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po stopách zlaté horečky na Klondike. Prošli jsme legendární Chilkoot Trail

  5:00aktualizováno  5:05
Když v roce 1897 vypukla v Severní Americe zlatá horečka, stal se Chilkootský průsmyk pro tisíce zlatokopů hlavní přístupovou cestou k nalezišti u řeky Klondike. Zlatá horečka na Aljašce už dávno skončila, cesta ze Skagway ve šlépějích zlatokopů však dodnes láká cestovatele z celého světa.

Aljaška, Chilkoot Trail. Rozkvetlé louky na kanadské straně túry | foto: Jan Hocekpro iDNES.cz

V kraji zlaté horečky

Východištěm zhruba 53 km dlouhé túry je městečko Skagway, ležící na konci jednoho z nejdelších aljašských fjordů, v údolí sevřeném strmými pobřežními horami. Díky této extrémní geografii tady neustále silně profukuje, ne náhodou je athabasští indiáni pojmenovali Chignik, v překladu větrné místo.

Při pohledu na těch několik nízkých dřevěných budov, tvořících dnešní Skagway, si nějak nedokážu představit, že tu v době zlaté horečky bydlelo přes 30 tisíc lidí. Neopakovatelnou historii z přelomu let 1897 a 1898 věrně zachycují dobové fotografie v muzeu na konci hlavní třídy.

Aljaška, Chilkoot Trail. Dobová fotografie Chilkoot Pass

Nezvaná medvědí návštěva

Vlastní Chilkoot Trail začíná v 15 kilometrů vzdálené osadě Dyea, kam se ze Skagway dostanu stopem. Konečně vstupuju do pravého aljašského pralesa, na první pohled vypadá docela obyčejně. Úzkou pěšinku posypanou jehličím lemují statné smrky porostlé lišejníky, sem tam z mechu vykukují klobouky hub a podél řeky se zelenají olše. Hřebeny hor halí mraky, ale sluníčko si jimi už začíná pomalu razit cestu.

V mírném svahu nad řekou pod větvemi vysokých smrků stojí tábořiště. Stanuje se na dřevěných platformách, které šetří přírodu a dodávají stanování nebývalý komfort. Spíte na dokonalé rovině a v dešti si nezamažete podlážku od bláta. Jediný problém bývá s ukotvením šňůr, takže výhody plošinek může plně ocenit jen ten, kdo má samonosný stan.

Moji dva jediní sousedé vaří v blízké boudě, která slouží jako kuchyně a nouzový přístřešek. Mezitím, co jsem si ze svých zásob uvařil odpočítaný příděl, hustě se rozpršelo, a tak si po večeři jdu ještě za světla lehnout. Probouzí mě lomcování stanem a vzrušený hlas: "Get up, there was a bear near your tent!" Vzápětí se dozvídám, že zatímco jsem spal, u mého stanu slídil velký černý medvěd, kterého sousedé odvážně zahnali hlasitým zpěvem.

Aljaška, Chilkoot Trail. Vlhký prales na pobřežní straně hor

Vlhký prales na pobřežní straně hor

Canyon City

Po celonočním dešti je les nasáklý jak houba, z konců visících mechů a lišejníků padají v pravidelných intervalech na můj stan velké kapky a voda stéká i po obrovských listech ostnatého všehojovce, kterému tady nikdo neřekne jinak než hiker’s nightmare. Pro mě je ale noční můrou spíš představa, že mě v tomto počasí čeká celodenní pochod.

Zpočátku cesta vede většinou podél řeky Taya, stoupání je tedy mírné a docela příjemné. Kolem poledne přicházím ke srubu a cedule u stezky upozorňuje, že jsem na dosah pověstného Canyon City. Za zlaté horečky začínala právě tady nákladní lanovka přes Chilkoot Pass a rozkládalo se tu stanové město.

Aljaška, Chilkoot Trail. Lávka do Canon City

Lávka do Canon City

Přestože 13 km dlouhá lanovka vzala práci mnoha indiánským nosičům, chudí zlatokopové stejně většinou neměli 7,5 centu za libru vyvezeného nákladu a museli tak dál vynášet svůj majetek do Chilkootského sedla na zádech. Po více než sto letech však minulost pohltil vzrostlý les, uprostřed něhož osamoceně leží už jen zrezivělý kotel parního stroje.

Aljaška, Chilkoot Trail. Zrezivělý kotel v Canon City – poslední relikvie z dob zlaté horečky

Zrezivělý kotel v Canon City, poslední relikvie z dob zlaté horečky

Po zlatých schodech

K večeru přicházím na tábořiště zvané Sheep Camp. Stejně jako kdysi, je i dnes poslední základnou před zdoláním pověstných zlatých schodů. Večer mezi nás přichází z nedaleké stanice ranger a kromě podrobných informací o zítřejší trase přináší radostnou zprávu, že místní meteorologové hlásí zlepšení počasí. Nálada v táboře se tím citelně zlepšuje a všichni se těší na další den.

Navzdory optimistické předpovědi si počasí postavilo hlavu a ráno se opět probouzím do mírného deště. Během stoupání k sedlu les postupně řídne, husté smrčky jsou čím dál nižší a ani ne po hodince se cesta vyhoupne nad hranici lesa. V tu chvíli se definitivně protrhávají mraky a sluneční paprsky ozařují ledovce nad údolím. Za další hodinu se přede mnou objevuje kamenná hřebenová pyramida. Konečně Chilkoot Pass!

Aljaška. Současné Skagway si zachovalo atmosféru zlaté horečky

Skagway si zachovalo atmosféru zlaté horečky

Aljaška, Chilkoot Trail. "Golden Steps" – nejprudší část výstupu

"Golden Steps" je nejprudší částí výstupu

Chilkoot Pass

Chilkootký průsmyk, 1127 m vysoký, býval nejtěžší zkouškou na dlouhé cestě ze Seattle do Dawsonu. Každý musel do sedla dopravit tunu osobního materiálu a jídla na jeden rok pobytu v kanadské divočině, jinak ho kanadská policie nepustila přes hranice. Náklad měl být zárukou, že prospektoři nezahynou hlady, zimou a vyčerpáním.

Málokdo ze zlatokopů si mohl dovolit zaplatit koňské potahy a zvolit snadnější cestu přes White Pass, proto to většině z nich trvalo ve sněhových závějích tři měsíce, než postupně na svých bedrech vynosili své věci do obávaných Golden Steps. Tak se nazýval poslední a nejprudší úsek před vlastním sedlem. Od honby za zlatem neodradilo dobrodruhy ani strádání v příšerných klimatických podmínkách, nebezpečí lavin či neskutečná fyzická dřina.

Překonáním sedla ale dobrodružství zdaleka nekončilo. Na druhé straně hor to bylo ještě dobrých 25 kilometrů k břehům Benettova jezera, kde musel každý pokácet stromy a z nich zbudovat plavidlo. Krátce po vypuknutí zlaté horečky, na jaře roku 1898, se s pukajícími ledy vydala po proudu Yukonu nejpodivnější flotila historie. Začal závod o to, kdo bude v Dawsonu první u nejlepších claimů.

Aljaška, Chilkoot Trail. V místě zvaném "Scales" – pohled k Chilkoot Pass

V místě zvaném "Scales", pohled k Chilkoot Pass

Aljaška, Chilkoot Trail. Bělokur patří mezi typické obyvatele zdejších hor

Bělokur patří mezi typické obyvatele zdejších hor

Obědvám na místě zvaném Scales. Tady, na jediném plácku v prudkém svahu, se v dobách zlaté horečky úředně převažoval vynášený náklad. Po více než sto letech tu po zlatokopech zbylo jen nejrůznější haraburdí, které je však chráněno jako historická památka a nesmí se tudíž odnášet. Asi to bude jediné místo ne světě, kde zrezivělá konzerva do přírody patří a běda tomu, kdo by ji chtěl uklidit nebo snad odnést na památku.

Výstup po zlatých schodech není tak náročný, jak se popisuje. Ostatně, na rozdíl od zlatokopů, kteří sedlo zdolávali v zimě, se nemusím bořit ve sněhu. Na vrchol hřebene vede cesta skrz úzkou štěrbinu, za níž se již ve větru třepotá bíločervená vlajka se symbolem javorového listu.

Aljaška. Pohled z Chilkootského sedla na kanadskou stranu hor

Pohled z Chilkootského sedla na kanadskou stranu hor

Na kanadské straně hor

Fakt, že se scenérie na druhé straně hor úplně změnila, se nedá přehlédnout. Deštný prales vystřídala suchá krajina s ojedinělými porosty nízkých smrků, mezi nimiž se lesknou hladiny několika jezer.V dálce vyplňuje obzor hradba skalnatých hor se zbytky sněhu.

Cesta k legendárnímu Lindemannovu jezeru odtud vede skoro pořád z kopce a dostává se opět do lesa, který ale vypadá úplně jinak než na vlhké oceánské straně hor. Tvoří ho asi 15 metrů vysoké smrky a borovice a díky suchému klimatu zde nenajdeme skoro žádný podrost.

Když následující den k večeru vystoupám na nedaleký zaoblený vrcholek, objevuje se přede mnou cíl cesty: Benettovo jezero, zaklíněné mezi skalami, s věží dřevěného kostelíka v popředí. Les, vykácený před sto lety na stavbu lodí, už dávno zarostl, a tak poslední připomínkou zlaté horečky jsou ztrouchnivělé kůly mola, které vykukují z modré vody jezera.

Aljaška, Chilkoot Trail. Konec túry – pohled na Benettovo jezero

Konec túry, pohled na Benettovo jezero

může se hodit

Jak se tam dostat

Do Skagway jezdí z kanadského Whitehorse autobusy, případně se sem můžeme dostat lodí z amerického Seattle (plavba tzv. Inside Passage trvá několik dní). Nejbližší mezinárodní letiště je ve Whitehorse. Na začátek túry jezdí ze Skagway denně mikrobus, od Benettova jezera odjíždějí vlaky denně kromě neděle (více informací na www.wpyr.com).

Ubytování

Na celé trase, která měří cca 53 km, najdete 9 tábořišť vybavených suchým WC, tyčí na věšení potravin a většinou také přístřeškem proti dešti. Spát lze jen na těchto místech, za táboření se neplatí (resp. je zahrnuto v ceně za vstup do parku). Jednotlivá tábořiště na trase je nutné zvolit před začátkem túry, později je už nelze měnit.

Rezervace a poplatky

Každý, kdo chce absolvovat Chilkoot Trail, se musí zaregistrovat v kanceláři správy národního parku ve Skagway. Denní kvóta je 50 lidí, poplatek 50 kanadských dolarů za dospělého, děti 5-16 let platí 25 CAD. Většina turistů si rezervuje místo dlouho dopředu, každý den je však k dispozici 8 míst pro příchozí. Více informací ZDE.

Mapy © Google

O autorovi:

Nejhezčí túry světaAutor článku Jan Hocek je fotograf a nezávislý publicista. Je autorem knihy Nejhezčí túry světa. Najdete v ní reportáže a fotografie z osmnácti nejhezčích světových túr pěti kontinentů – od Aljašky po Nový Zéland - včetně map a praktických rad. Více informací o autorovi najdete na: http://www.hocek.cz/.

Autoři:




Nejčtenější

Pohled na osamělý vrchol Hohe Salve s výškou 1 829 metrů nad mořem a s výhledem...
Pozor, jen pro náročné. Dokonalost v největším zážitkovém světě v Rakousku

Krásné středisko Wilder Kaiser v Tyrolsku se může chlubit hned několika rekordy. Pokud se sem vydáte - a je úplně jedno, jestli s rodinou, nebo sami - ...  celý článek

Letiště Václava Havla v Praze
Letenky do exotických destinací zlevňují, hitem je thajský Phuket

Zájem Čechů o letecké dovolené v exotických destinacích roste. Důvodem jsou podle prodejců klesající ceny letenek kvůli větší konkurenci dopravců i sílící...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Mont Maudit (uprostřed) a Mont Blanc na archivním snímku
V ledovci u Mont Blanku se našla tři těla, ležela tam zřejmě desetiletí

Francouzský turista nalezl při výstupu na ledovec Miage v masivu Mont Blanku tři těla. Podle serveru AostaSera není vyloučeno, že se jedná o ostatky osob,...  celý článek

Další z rubriky

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.