Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po stopách svatého grálu na magický Montserrat

  4:00aktualizováno  4:00
Často jsem se na českých zámcích podivoval obrazům s rozervanými krajinkami s kláštery visícími na neuvěřitelně vysokých skalách. Dřív mi přišlo nepravděpodobné, že někde existují, ale teď už mám jasno. Inspiroval je katalánský Montserrat.

Hora s klášterem na malé římse jinak skoro kolmé stěny vystupuje z rovinaté krajiny pár desítek kilometrů od moře, nedaleko španělské Barcelony.

Legendy sem umisťují úkryt svatého grálu.

Tenhle zážitek mám z ledna, přesto ten den bylo ve Španělsku víc než 15 stupňů Celsia. Když jsem ze vzdálenosti několika kilometrů spatřil bílou horu ztrácející se skoro v oblacích, nedalo mi to a vystoupil jsem z příměstského vlaku o pár stanic dřív, abych zbytek došel a udělal snímky, jak se hora přibližuje.

Musel jsem jít sice po kraji hlavní silnici vedoucí do vnitrozemí Katalánska, ale nelitoval jsem. A když silnice vedla na obrovských betonových nohách uprostřed hluboce zaříznutého údolí, představoval jsem si, jak složité muselo být dostávat se sem v dobách středověku.

Pohled na Montserrat ze vzdálenosti deseti kilometrů od Olesy

Pohled na Montserrat ze vzdálenosti deseti kilometrů od Olesy

Klášterní areál, skládající se z velkých, až osmipatrových budov, doslova visí jako orlí hnízdo několik stovek metrů nad údolím, ale pořád teprve v půlce mohutné hory se zubatými skalami (Montserrat znamená španělsky Zubatá hora).

Po pochodu údolím už se mi nechtělo stoupat nahoru pěšky, tak jsem se svezl lanovkou, v malé žluté kabince připomínající naši lanovku na Ještěd.

Mimochodem v dolní stanici mají uvítací nápis asi v šesti světových jazycích, a dokonce i v češtině.

Kromě lanovky vede z nedalekého městečka nahoru i ozubnicová železnice Cremalera. První moje kroky vedly do chrámu.

Lanovka na Montserrat
Klášter Montserrat

Socha z jeskyně

Poutníci sem chodí za Černou Matkou Boží Montserratskou, která je vzorem dalších černých madon i jinde po Evropě.

Podle legendy ji objevil biskup s místními pastýři v jeskyni ve skalách Montserratu. Chtěl sochu přenést do města Manresy, ale ta natolik ztěžkla, až procesí pochopilo, že chce zůstat v horách. V 11. století bylo založeno zdejší benediktinské opatství, dodnes obydlené osmdesáti mnichy.

Nynější budovy jsou mladšího data, renesanční bazilika byla vysvěcena v roce 1592. Sídlí tu i Escolania, nejstarší chlapecký pěvecký sbor v Evropě, jehož historie sahá do 14. století.

Procházím chodbou vedle hlavní lodi a pak po schodech do malé komory nad oltářem, odkud shlíží velebně dolů do chrámové lodi la Moreneta, černá madona. Drží v ruce vejce a i když je celá pod sklem v místě vajíčka je v něm dírka, takže se každý může dotknout a sáhnout si na něj pro štěstí.

La Moreneta, černá madona

La Moreneta, černá madona

Mimochodem, jedna kopie montserratské madony se objevila i v Čechách, když montserratští mniši osídlili klášter na hradě Bezděz na Českolipsku a zmiňuje se o ní Karel Hynek Mácha v povídce "Večer na Bezdězu".

Klášterní areál Montserrat dnes vychází vstříc turistickému ruchu. Nabízí i muzeum s obrazy Caravaggia i El Greca, velký obchod se suvenýry a překvapivě také výbornou samoobslužnou jídelnu se zdravými jídly.

Ztracený les

V klášteře ale máme zase sebou teprve půlku výletu.

Od areálu se vine dvěma směry stezka dál vysoko do hor. V pozdním odpoledni jsem stoupal až na nejvyšší vrchol masivu Montserrat, San Jeroni, který má 1 236 metrů (a to připomínám, že úpatí  je jen pár desítek výškových metrů nad mořem).
Dnes turisté kráčejí částečně po vybudovaném schodišti. Jak sem asi lezli mniši, kteří na štítech Montserratu vztyčovali kříže a vystavěli několik poutních kaplí? Nad klášterem mě čekalo další překvapení.

V tisíci metrech roste na Montserratu les chráněný před větrem ze všech stran hradbou vysokých skal, jako taková rajská zahrada. Šel jsem ještě výš a mlha houstla. Cestou jsem zahlédl několik kamzíků.

Montserrat

Montserrat

Poutní kaple pod nejvyšším vrcholem v masivu Montserratu

Poutní kaple pod nejvyšším vrcholem v masivu Montserratu

Ve tmě by to nemusela být příjemná cesta zpět, naštěstí jsem věděl, že se stmívá až v půl šesté a to bych se měl vrátit aspoň ke klášteru. Nakonec jsem se po hodině na San Jeroni dostal, ale pověstnou severní svislou několik stovek metrů vysokou stěnu jsem kvůli mlze nespatřil. Jen jsem někde za zábradlím tušil bezednou propast.

Dolů jsem bral schody po dvou, když tu jsem najednou viděl asi kilometr pod vrcholem hezkou dívku kráčející ještě nahoru. Ptal jsem se jí, proč tak pozdě a ona se přiznala, že si myslí, že dojde k lanovce. Představila se jako Anna, byla ze Skotska. Ukázal jsem jí v digitálním fotoaparátu, že nedojde k lanovce, ale jen k mlze a zábradlí.

Otočila se a šla se mnou dolů. Pak jsme se ale zakecali a zabloudili ještě jednou, takže jsme si prodloužili putování po okružní cestě po zdejších skalách. Naštěstí jsme stihli jednu z posledních jízd lanovky a vlak do Barcelony. Montserrat je prostě magická hora...

Může se hodit

Otevírací doba a vstupné
Muzeum s obrazárnou je otevřené od 10 do 18 hodin a vstupné činí 6,50 eura (pro studenty 5,50 eura).
Bazilika má oficiálně stanovené vstupné 5 eur, ale nikdo po mě žádné peníze u vchodu nechtěl, takže lze projít i bez jeho zaplacení. Otevírací doba baziliky je od 9:00 do 20:15 v létě, ve zbytku roku se zavírá o něco dříve.

Doprava
Do Montserratu jezdí vlak z nádraží na náměstí Espanya v Barceloně (pozor, až ho tam budete hledat, nalézá se v podzemí pod náměstím).

Jízda do stanice Monistrol de Montserrat trvá necelou hodinu.

Na vlak navazuje na úpatí hory kolejová lanovka cremallera. Ke klášteru dorazí za 17 minut. Není to ale jediná možnost, alternativou je visutá kabinová lanovka. V Barceloně je možné koupit jeden zpáteční lístek na vlak i cremalleru dohromady, který vyjde na 15 eur.





Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.