Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po stopách posledního vlka Vysočiny

  9:46aktualizováno  9:46
V dobách před 13. stoletím byste Českomoravskou vrchovinu nepoznali. Téměř liduprázdnou krajinu pokrýval neproniknutelný hraniční prales, který odděloval historické země Čech a Moravy. Kolem rašelinišť a bažin se popásali losi, v řekách a potocích si stavěli své hrady bobři, v lesích nacházeli úkryt zubři, losi, medvědi i smečky vlků.

Vlčí kámen - Na kameni je psáno: "Zde byl 2.ledna 1830 zastřelen revírníkem V.Marzíkem ze Stříteže vlk, který vážil 88 funtů a jest na hradě Pernštejně vycpán | foto: Filip ChludiliDNES.cz


Klikněte na mapu

Tato zvířata dodnes zanechala stopy ve jménech vysočinských vesnic, kopců nebo říček: Nedvědice, Vlkov, Zubří, Vlčatce, Bobrůvka, Vlčí hrdlo…

Panenská divočina se však začala od 13.století dramaticky měnit, když do vyšších poloh a hlubokých lesů počala pronikat mohutná kolonizační vlna. Údolím proti toku Svratky pronikali, především z jihu Moravy, noví osadníci. V okolí osad prales mizel - kácením a žďářením.

Někdy v 16. století zmizel z Českomoravské vrchoviny los, po něm zubr (poslední zmínku o zubrech najdeme z doby panování Rudolfa II.). Kdy byl vyhuben medvěd, nelze přesně zjistit, ale z nepřímých důkazů lze usuzovat, že na Novoměstsku žil ještě v 17. století. Osud posledního vysočinského vlka však můžeme vystopovat s přesností téměř pedantskou. Vydejme se tedy po jeho stopách...

Z Olešné do Zubří

Na naši "stopařskou“ výpravu se vydáme z vlakové zastávky Olešná, ležící na železniční trati spojující Tišnov se Žďárem nad Sázavou. Nenápadná zastávka, ukrytá  v polích mezi stromy, je poslední zastávkou před Novým Městem na Moravě.

Po modré turistické značce dojdeme do Zubří. V zahradě domu č. 12 najdeme větrný mlýn a před domem č. 29 objevíme impozantní strom – jírovec maďal /kaštan, který zasluhuje patřičnou ochranu!

Po "modré“ pokračujeme dále k Zuberskému rybníku, který je vyhledávanou rekreační lokalitou. Na křižovatce turistických stezek objevíme žlutou značku, která nám po následující kilometry bude dobrým vodítkem.

Postupujeme nádherným Koníkovským polesím, naši stezku protínají potůčky a bystřinky. Jsme-li tu ve správnou dobu – budeme na malých mýtinkách obdivovat rozkvetlou vysočinskou flóru a především stromy úctyhodného stáří.

Vlčí kámen, náprstník

Zajímavá zacházka

Pokud se nebojíme na chvíli opustit značenou stezku, můžeme si výlet zpestřit zajímavou kuriozitkou. U kamenného pomníčku "U Hubáčka" odbočíme po lesní  cestě vlevo směrem na Koníkov, a po chvilce zarostlou lesní stezkou vpravo – severně. Často tu bývá provizorní sezonní značení jednoho sdružení se "šílenou“ zkratkou: ENNNDVPOKPNPSSVB (První Evropský Neregistrovaný Nevládní Nezávislý Dobrovolný Vzájemně Prospěšný Občanský Kruh Přátel Nových Památek Se Sídlem V Brně).

Stezička nás dovede ke starému pomníku, kde prý v roce 1840 Wladimír hrabě Mittrowski z Mittrowitz a Nemyssle zastřelil jednou ranou tři srnce. Pomník zde nechal sám pan hrabě a geniální lovec v jedné osobě postavit na konci 19. stol. Zda jde o mysliveckou latinu, či o skutečnou událost, by dnes již asi nevyluštil ani geniální detektiv Hercule Poirot. Až se dostatečně pokocháme krásným místem, vrátíme se stejnou cestou na žlutou turistickou značku k pomníčku "U Hubáčka".

Vlčí kámen

Vlčí kámen a dvojí "vyhlazení" vlka

„Žlutá“ nás zavede k mramorovému pomníčku, který je umístěn na místě skonu posledního vysočinského vlka. Vyrytý nápis nás informuje: "Zde byl dne 2. ledna roku 1830 zastřelen revírníkem V. Marzikem ze Stříteže VLK, který vážil 88 funtů (funt = pfund = 613,75 g – pozn. aut.) a jest na hradě Pernštejně vycpán.“

Co říkají dobové zápisy? V lokalitě nazývané Český les byl 1. ledna 1830 postřelen karasínským adjunktem Thiermanem do levého předního běhu poslední legendární vlk vysočiny. O den později zraněnou šelmu zastřelil revírník V. Marzik (Mařík). Vlk vážil něco přes 49 kg a byl skutečně vycpán vystaven až do roku 1986 na hradě Pernštejně. Poté byl (z důvodu poškození – prý hlazením návštěvníků hradu) uložen do depozitáře. Jinými slovy: poslední vlk byl lidmi "vyhlazen“ hned dvakrát!

Jeho podobu alespoň nalezneme v regálové komoře Pernštejna před vstupem do přírodopisné sbírky a knihovny. Na obraze je pod portrétem vlka i německý text popisující jeho smutný konec.

Vlčí kámen

Pokud na chvíli opustíme žlutě značenou turistickou značku a zamíříme od "vlčího pomníčku“ neznačenou pěšinou vzhůru, narazíme na oplocenou lokalitu, která nese název Přírodní památka Vlčí kámen. Byla vyhlášena v roce 1990 a chrání zbytek starého lesního porostu jedlosmrkové bučiny, která byla dříve charakteristická pro chudá, kyselá stanoviště vyšších poloh Žďárských vrchů.

Na extrémně klimaticky exponovaném balvanitém svahu ve výšce 750–766 m n. m. je zachován zbytek starého bukového porostu s přimíšeným smrkem. Stará bučina s doupnými stromy je významným hnízdištěm ptactva. Stáří buků se pohybuje v rozmezí mezi 140–180 lety. Zde si tedy můžeme připomenout, v jakém prostředí asi vysočinští vlci kdysi žili.

Zacházka druhá

Pokud prostudujeme mapu a máme důvěru ve svůj orientační talent, můžeme se neznačenou stezkou vydat k další místní zajímavosti. Vydáme se stezkou směrem ke vsi Lísek. Asi kilometr od Vlčího kamene narazíme na samotu Kolonie Marie. Na začátku 80. let 19. století na tomto místě nuzně žilo v bídných chatrčích několik rodin lesních dělníků.

Když místo navštívila hraběnka Mittrowská, nebyla s životními podmínkami svých poddaných spokojena, a proto zde nechala postavit budovu, která byla po hraběnce pojmenována – Kolonie Marie. V historickém řadovém domě měla každá rodina jednu místnost o velikosti 4 x 5 metrů, komoru a vlastní sklep. Půvabná samota u lesní mýtiny je obydlena dodnes. Po prohlídce kouzelného místa se vrátíme zpět k Vlčímu kameni.

Vlčí kámen
Nad Koníkovskými samotami

Přes Metodku zpět do Olešné

Od Vlčího kamene pokračujeme dále po žluté značce, která nás dovede na krásný vyhlídkový vrch Metodka (788 m n. m.). Kruhový rozhled po nádherných pasážích Žďárských vrchů stojí za to! U vrcholu najdeme také památník partyzánské skupiny Miroslava Tyrše, kde zahynuli partyzáni Rufa Krasavina, František Lastovička a František Olejník.

Vlčí kámen
Na Metodce

Z Metodky sestoupíme po žluté značce do malebné vísky Odranec. Před domem č. 24 nalezneme 18 metrů vysoký chráněný javor klen.

Zázrak v Odranci

Odranec, respektive jeho obyvatelé, kdysi "zažili“ zajímavou příhodu: dne 11. 6. 1619 spadly v okolí Odrance tři meteority. Jeden spadl přímo ve vsi, druhý za humny a třetí nedaleko v lese. Meteority byly vyryty ze země a byly odevzdány tehdejšímu majiteli novoměstského panství panu Vilému Dubskému z Třebomyslic. Jeden se dostal do soukromé sbírky v Telecím. Všechny meteority se však později záhadně ztratily.

Šebestián ze Želechova o této události sepsal kramářskou píseň o 49 slokách a vydal ji u Adama Graudence v Litomyšli. Písnička "Novina o zázraku, který se stal v dědině Vodranci“ byla ve své době (na poutích a jarmarcích) velmi populární. "Ve filmové éře“ byla tato událost použita jako námět k českému fantastickému filmu "Kam zmizel kurýr“, i když filmaři dramatický příběh zasadili k Novému Městu nad Metují.

Z Odrance pokračujeme dále krásnými lesy po žluté značce až na turistické rozcestí se zelenou značkou. Potom pokračujeme po zelené turistické značce k Zuberskému rybníku, kde odbočíme na modrou, která nás zavede zpět přes Zubří na vlakovou zastávku Olešná.

Může se hodit

Délka naší kruhové túry (i s oběma "zacházkami“) nepřesáhne 23 kilometrů.
Mapa
Pro náš výlet použijeme např. turistickou mapu z  edice Klubu českých turistů č. 48 – Žďárské vrchy (měřítko 1:50 000).
Kniha

Více se o historii Vlčího kamene, o Kolonii Marie i o památníku U tří srnců dozvíte v knize Pavla Svobody "Krajem kamení a jeřabin“ (nakladatelství SURSUM, 2002).

Text: Jaroslav Monte KVASNICA, foto: Filip CHLUDIL             

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.