Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po nejhezčích místech Jizerek. Od nejstarší osady přes vzácná rašeliniště

  6:00aktualizováno  6:00
Osada Jizerka je jednou z nejkrásnějších horských osad Jizerských hor. Dodnes tam najdeme stopy původních obyvatel, sklářů. Za podrobnější prozkoumání stojí i okolí: tajemná rašeliniště s jezírky a loukami porostlými klečí, či revír pytláka Hennricha v okolí Pytláckých kamenů.

Jizerské hory. Černá jezírka - chodníčky, rašelinná jezírka a fragmenty smrčin | foto: Barbora Buřínská, iDNES.cz

Výlet, během kterého ujdeme přes dvacet kilometrů, je nenáročný, žádná strmá stoupání, ani neschůdné stezky.

Osada Jizerka jako na dlani

Cestu začínáme na parkovišti pod čedičovou horou Bukovec (1 005 m), který svým výrazným kuželovitým tvarem tvoří dominantu horské osady Jizerka.

Od ukazatele cest z místa zvaného Jizerka – Mořina se vydáváme po červené a po několika desítkách metrů máme před sebou celou Jizerku jako na dlani. Se zhruba dvaceti domy je nejvýše položenou osadou Jizerských hor. První zmínku o ní pochází už z roku 1539, ovšem největší rozkvět zaznamenala v 19. století, kdy zde sklář Franz Riedl vybudoval sklářskou huť.

Jizerské hory. Čedičová hora Bukovec - pohled z osady Jizerka

Čedičová hora Bukovec - pohled z osady Jizerka

Scházíme dolů, procházíme osadou a obdivujeme krásné chalupy. Mezi prvními míjíme chatu Jizerka, kde je možné se ubytovat. Občerstvit se můžete v nedaleké Pyramidě, oblíbené horské boudě turistů i běžkařů. Poznáte ji podle pyramidy na plácku před restaurací.

Po chvíli obdivujeme i krásně zrekonstruovaný Panský dům. Původní obydlí huťmistra dnes slouží jako penzion a je chráněnou kulturní památkou. Jako penzion funguje i tzv. Sklárna, která byla postavena jako druhá modernější Riedlova sklárna v roce 1866 a svůj účel plnila až do roku 1911.

Jizerské hory. Osada Jizerka - Chata Pyramida s pyramidou

Chata Pyramida s pyramidou

Jizerské hory. Osada Jizerka - Panský dům, původní obydlí huťmistra

Panský dům, původní obydlí huťmistra

Kousek odtud stojí i Muzeum Jizerských hor, jehož budova dříve sloužila jako škola, ale i úřad místního národního výboru či stanoviště horské služby. V muzeu můžete shlédnout mimo jiné zajímavou expozici místní sklářské výroby. Otevřeno je o víkendech od května do října od 9 do 16 hodin.

Po necelých dvou kilometrech na malé křižovatce odbočíme vpravo po červené na Lasičí cestu. Za několik hodin a po dvou desítkách ušlapaných kilometrů se na tuto křižovatku vrátíme z druhé strany. Vyasfaltovaná Lasičí cesta nás vede zhruba 2,5 kilometru mírně do kopce a končí na rozcestí Pod Jelení strání.

Jizerské hory. Osada Jizerka - Muzeum Jizerských hor, dříve škola i místní národní výbor

Muzeum Jizerských hor, dříve škola i místní národní výbor

Jizerské hory. Osada Jizerka - Penzion Sklárna, původně jedna ze skláren

Penzion Sklárna, původně jedna ze skláren

Pytlácké kameny, dávné útočiště pytláka Hennricha

Z rozcestí se stále po červené vydáváme vlevo, konečně do lesa, a chystáme se zdolat nejvyšší bod Středního jizerského hřebene, Jelení stráň (1 018 m) se skalisky zvanými Věžní skály. Cesta je plná kamenů, šplháme do kopce jako kamzíci. Ovšem výhledy nám za námahu stojí.

Pomalu se blížíme k prvnímu cíli naší cesty, rozložité skupině žulových skal, Pytláckým kamenům. Cestou k nim jsme minuli skály zvané Vlčí doupě s jedním z nejznámějších jizerskohorských viklanů. Vrchol kamenů je přístupný, není zabezpečený zábradlím, avšak odvážlivce odmění krásným výhledem.

Pytlácké kameny opřádají různé legendy a pověsti. Kdysi dávno, někdy kolem roku 1813, se právě v těchto místech skrýval nejznámější jizerskohorský pytlák Hennrich, zběh z napoleonských válek. A jak říká pověst, po několika letech ho tam zastřelil jednoruký revírník Hub. Místo pytlákovy smrti a zároveň i jeho hrobu připomíná dřevěný kříž.

Jizerské hory, Pytlácké kameny

Pytlácké kameny

Tajemná rašeliniště

Po příjemném odpočinku a pokochání se nádherným rozhledem do krajiny se vydáváme, stále po červené, k Českému vrchu, pojmenovanému po českých dřevorubcích. Cestou procházíme krásnou krajinou posetou tajemnými rašeliništi, nejdříve přes Rybí loučky a rezervaci Rašeliniště Jizery až k další rezervaci Černá jezírka.

Cesta chvílemi vede přes přírodní cesty, ale i po smontovaných dřevěných chodnících. Kolem dokola vidíme malá tmavá rašelinná jezírka, louky bohatě porostlé klečí i fragmenty původních podmáčených smrčin.

Jizerské hory, Černá jezírka - rašelinná jezírka

Černá jezírka - rašelinná jezírka

Jizerské hory. Rašeliniště Jizerky - Smaragdový potok

Rašeliniště Jizerky - Safírový potok

Černá jezírka patří mezi jedna z nejtajemnějších rašelinišť Jizerských hor. Tvoří je několik hřebenových rašelinišť, samotná Černá jezírka, Tetřeví louka, Velká a Malá krásná louka. A právě cestou přes Malou krásnou louku Černá jezírka opouštíme, stačí přejít můstek přes Krásný potok.

Jizerské hory. Rašeliniště Jizerky - Smaragdový potok

Rašeliniště Jizerky - Safírový potok

Stojíme na vodním předělu dvou moří

Ještě zhruba dva kilometry a dostáváme se k polovině naší cesty, sedlu Předěl. Jméno má podle své polohy na rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Vody odsud stékají na jedné straně do Jizery a na opačné straně do Smědé.

Předěl je významnou křižovatkou pěti cest. Jedna z nich vede na nejvyšší horu Jizerských hor Smrk, další ke známému vrchu a vyhlídce Paličník a další, bohužel ne příliš záživná, k chatě Smědava. Touto cestou po zelené značce se vydáváme. Vlevo se tyčí vrch Plochý s vrcholovým rašeliništěm Quarré.

Asi čtyři kilometry dlouhá cesta vede z kopce po úbočí Zadního kopce a končí zhruba 200 metrů od chaty Smědava, známého odpočinkového místa turistů a cyklistů. Až k chatě nedojdeme, kousek od ní na rozcestí zabočíme vlevo a po neoznačené cyklistické stezce č. 22 se vracíme k osadě Jizerka a výchozímu místu, parkovišti pod Bukovcem.

Čeká nás asi osmikilometrová cesta. Zpočátku do kopce, ovšem jakmile se přiblížíme k druhému největšímu rašeliništi Jizerských hor - Rašeliništi Jizerky, bude už cesta mnohem zajímavější. Opět jsou kolem nás typická jezírka schovaná v travnatých porostech i Safírový potok, pojmenovaný podle bohatého naleziště drahých kamenů.

Jizerské hory. Cesta od Předělu k chatě Smědava, v dáli Jizera

Cesta od Předělu k chatě Smědava, v dáli Jizera

Okruh se uzavřel, jsme zpátky v Jizerce

V dálce se před námi vypíná Bukovec a my se blížíme k Chatě Pešákovna, prvnímu stavení na druhém konci osady Jizerka. Mají tu výborné čepované řezané pivo, a než vyprázdníte půllitr, můžete si prohlédnout desítky zvonků a zvonečků zavěšených na trámu u stropu. Přinesli je sem turisté a tuláci ze všech koutů republiky. Jen neradíme na některý z nich zvonit, pokud máte hlouběji do kapsy. Podle tradice byste totiž platili rundu pro celou hospodu.

Mimochodem, venku si můžete všimnout cedule autobusové zastávky. Oblíbeným vtípkem místních horalů za totality bývalo, že u cedule vyvěsili falešný jízdní řád a bavili se tím, jak se v zimě u zastávky štosují zmatení běžkaři. Autobusové linky tu totiž nikdy nejezdily.

Jizerské hory. Osada Jizerka - Chata Pešákovna

Chata Pešákovna

Procházíme opět osadou, míjíme Hnojový dům, snad nejslavnější chalupu Jizerských hor. Je slavný díky svému původnímu majiteli Gustavu Ginzelovi, známému cestovateli, fotografovi i sběrateli kuriozit.

Kdysi, když Ginzel dům koupil, byly v domě ustájeny krávy a dům byl plný hnoje. Majitel dům zrestauroval, shromáždil a zpřístupnil v něm veřejnosti neuvěřitelnou sbírku zajímavostí a suvenýrů ze svých cest z celého světa a pochopitelně i z Jizerských hor. Poté, co dům v polovině 90. let minulého století vyhořel, postavil Ginzel na jeho místě nový. Ten ovšem už veřejnosti přístupný není. Po smrti Gustava Ginzela v roce 2008 o dům pečují jeho příbuzní z Německa. (Více v článku Jak se z hromady hnoje zrodila legenda Jizerek.)

Pohled na osadu Jizerka

Pohled na osadu Jizerka

Jizerské hory. Osada Jizerka - Hnojový dům

Hnojový dům

Blížíme se k rozcestí, kde jsme před pár hodinami odbočili na Lasičí cestu. Ještě zhruba dva kilometry a jsme zpět na parkovišti pod Bukovcem.

mapka - Mezi vzácnými rašeliništi i v pytláckém revíru. Podzimní idyla v Jizerkách

Zdroj: mapy.idnes.cz, © PLANstudio





Nejčtenější

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Další z rubriky

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.