Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po kolejích k vodopádům Lužických hor

  0:08aktualizováno  0:08
Chcete poznat Lužické hory tak, jak je ještě určitě neznáte? Pokud ano, naplánujte si túru do této překrásné horské oblasti na severu Čech kolem vodopádů. Ví o nich opravdu jen málokdo.

O vodopádech v Lužických horách ví jen málokdo. | foto: Martin Janoška

Lužické hory jsou především majestátní krajinou izolovaných sopečných kup, dalekých výhledů, kamenných moří a bukových lesů.

Vodopády v Lužických horách zná jen málokdo. Zatím se v této překrásné oblasti ví o třech lokalitách s výskytem padajících vod, je však možné, že existují i další. Ty doposud známé se dají hravě obejít za jeden den.

Nejkrásnější české nádraží

"Vodopádová" část Lužických hor je výborně přístupná vlakem hned z několika směrů – od Děčína, České Lípy a Rumburka. Koleje se tu vinou přes lesy a údolí a šplhají až pod nejvyšší kopce.

Kuriózní je zdejší železniční uzel – nádraží Jedlová pod stejnojmennou zdaleka viditelnou horou, která dosahuje co do výšky třetí příčky v pohoří. Široko daleko žádná vesnice ani osada, ze všech stran se prostírají jenom lesy.


Nádraží Jedlová uprostřed Lužických hor

Jezdí tu poměrně dost vlakových spojů do tří různých stran a nádražní budova proto plní funkci jakéhosi turistického centra. Bývá tu živo i mimo víkendy, v části nádražní budovy funguje stylová výletní hospoda, kde dostanete dokonce najíst. Každopádně je to jedno z nejatraktivnějších a nejpříjemnějších českých nádraží. Za hezkého počasí je čekání na vlak, na rozdíl od jiných železničních stanic v Česku, velmi příjemným zážitkem.

Vodopád v Bukových skalách

Železniční uzel Jedlová je zároveň východiskem k prvnímu vodopádu. Podél kolejí se vydáte směrem na Českou Lípu a půjdete asi kilometr a půl, až narazíte na obydlenou samotu vpravo od trati.

Pokud vás neláká dlouhé putování kolem pražců, můžete ke stejnému místu dojít i z druhé strany od železniční zastávky Jedlová, což je asi o kilometr kratší. V obou případech je dobré dávat pozor a nezanedbat nebezpečí případné kolize s projíždějícím vlakem.

Asi 50 metrů před domkem (ve směru od nádraží Jedlová) se spustíte dolů podél drobného potůčku, který ani ne po 100 metrech padá přes čtyřmetrový skalní převis do malého skalního kuloáru, pojmenovaného Bukové skály.


Vodopád v Bukových skalách

Stupeň vodopádu tvoří kolmá stěna druhohorního pískovce, která se odloučila podél vertikálně probíhající pukliny. V ní podél dalších svislých puklin voda vymlela žlab, kterým stéká jako po strmé skluzavce až k patě skály, kde se vytvořil nízký převis. Malebné zákoutí má jedinou vadu – vodopád má nízký průtok i za vyšších vodních stavů.

Vodopád na Lučním potoce vytvořili turisté

K dalšímu vodopádu je to také blízko od železnice. Tentokrát však nepůjdete riskantně pěšky po kolejích, ale svezete se vlakem do železniční stanice Mlýny, která je v pořadí druhá z Jedlové směrem na Děčín.

Na nádraží začíná naučná stezka, ta se však nejvyššímu vodopádu Lužických hor vyhýbá, stejně tak jako všechny další značené turistické trasy. Vodopád však bývá značený na mapách a při troše orientačních schopností není problém jej najít. Ukrývá se vpravo od lesní silničky směrem na rozcestí Křížový buk, od nádraží v Mlýnech k němu cesta netrvá déle než 20 minut. Odbočka označená šipkou "Vodopád-Wasserfall" ukazuje pouze z opačného směru, takže je dobré se občas otočit. Orientovat se ovšem lze i sluchem - vodopád bývá ze silničky zřetelně slyšet.


Umělý vodopád na Lučním potoce vytvořený koncem 19. století

Krásný sedmimetrový vodopád na Lučním potoce nemá přirozený původ – vznikl zásluhou turistického spolku koncem 19. století, aby zkrášlil krajinu Lužických hor. Do dnešní doby však natolik splynul s okolní přírodou, že to vůbec není poznat. Vodopád tvoří úzký vodní proud, který se v dolní části tříští o šikmou skalní plošku, pod níž se v určité denní a roční době vytváří duha. Krásná podívaná!


Duha na vodopádu Lučního potoka

Chřibské vodopády – jedny z nejdokonalejších v ČR

Také ke třetí vodopádové lokalitě na úpatí hory Plešivec to není daleko od železniční trati. Orientačně jednodušší přístup však vede z obce Chřibská, kam lze od Lučního vodopádu dojít za necelé dvě hodinky kolem rozcestí Krásný Buk a přes vyhlídkový Chřibský vrch.


Hájovna u rozcestí Křížový buk

I Chřibským vodopádům se turistické značky vyhýbají, donedávna jejich existenci tajily i turistické mapy, a to přesto, že tyto vodopády patří po stránce morfologické k nejdokonalejším u nás. Nevynikají výškou (pouhé dva dvoumetrové stupně nad sebou), voda však na nich padá skutečně kolmo dolů bez kontaktu se skálou přes skalní převis.


Chřibské vodopády

Odborně patří Chřibské vodopády k typu tzv. vodorovných vrstev, které se vyskytují často v oblastech s tropickým klimatem. Zde se vytvořily na horizontálně uložených, nestejnoměrně odolných pískovcových lavicích v závěru údolní rokle. Kolem vodopádů vede upravený chodník doplněný dřevěnými lávkami, schody a lavičkami.


Jak se tam dostat

Vlakem z Děčína, Rumburka nebo České Lípy do stanice Jedlová.
Autem po silnici E9 z Prahy přes Mělník a Českou Lípu.



České vodopády na internetu

Najdete je na webové adrese www.vodopady.info, která se postupně rozšiřuje o nové objevy. Dozvíte se zde spousty zajímavých údajů, najdete inspiraci k mnoha dalším výletům do neznámých a neobjevených zákoutí naší vlasti. Pokud znáte nějakou dosud neobjevenou vodopádovou lokalitu a nechcete ji uchovat v tajnosti, můžete ji na těchto stránkách zveřejnit.


Užitečné odkazy:
http://www.luzicke-hory.cz

http://www.chribska.cz

Autoři:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.