Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Plzeňským krajem v sedle horského kola

  10:40aktualizováno  10:40
Za další víkendovou cyklotrasou zavítáme na jihozápad od Plzně, do 15 kilometrů vzdáleného Chotěšova. Zde je místo startu popisované trasy, které je dostupné autem po silnici vedoucí z Plzně na Stod a dále směrem do Domažlic, případně vlakem na trati z Plzně do Domažlic. Z Chotěšova se vydáme proti proudu Radbuzy do Stodu a dále přes Merklínskou pahorkatinu do městečka Merklín, odkud budeme šlapat zpět do místa našeho startu - Chotěšova, ve kterém se také nalézá klášter, který byl prvním komplexem založeným při kolonizaci západních Čech v letech 1202-1210.
Chotěšov

Chotěšov - Klášter ze 13. století je hlavní dominantou obce Chotěšov. | foto: Archív

V roce 1421 byl obsazen husity, v 17. a 18. století přestavěn a roku 1782 zrušen. V pozdějších dobách byl přestavěn na zámek, od roku 1878 byl pronajat řádu salesiánek, později jej využívala armáda i jako sklad. Rozsáhlost celého klášterního areálu spolu s nedostatkem finančních prostředků se promítly do jeho současného neutěšeného stavu. Monumentální pohled se nabízí především od jihu, kdy se klášter ukáže v celé své majestátnosti. Po levém břehu Radbuzy proti toku je to jen pět kilometrů do Stodu. Ten dříve ležel při bavorské obchodní cestě. Jeho výhodná poloha při dálkové cestě vedla ke zřízení jedné z nejstarších stanic pošty v Čechách v r. 1548. Na náměstí odbočíme z modré značky na žlutou, přejedeme přes most řeku Radbuzu a podél hlavní silnice vedoucí dále směrem do Holýšova dorazíme na okraj města.

Z frekventované silnice přejedeme doleva na polní cestu, která stoupá k Merklínské pahorkatině. Přiblíží se ke kopci Trný, který zůstane po pravé ruce. Na jeho vrcholu je blíže nezkoumané pravěké hradiště. V těchto místech se ke žluté značce připojí asi tak na jeden kilometr červená, která vzápětí prudce zahne doprava do Holýšova. My ovšem budeme pokračovat stále po žluté, u hájovny v oblouku zatáčky najedeme na silnici, která vede napříč polesím Výtuň. Zde se od roku 1839 datují počátky těžby uhlí - dodnes se dochovaly zarostlé haldy hlušiny. Zdejší těžba uhlí podmínila vznik skláren. Důl Ondřej byl spojen se sklárnou v Holýšově sedm kilometrů dlouhou lanovkou. Právě v těchto místech končí žlutá trasa a my budeme pokračovat do pět kilometrů vzdáleného Merklína po modré turistické značce zprvu po lesní a později po polní cestě. Tento úsek bude mít klesající profil.

První zmínka o Merklíně se datuje z roku 1356, v 15. století zde bývala vladycká tvrz Merklínských. Na jejím místě vznikl v roce 1670 nový zámek. Merklín měl vždy ráz zemědělský, část lidí se živila v okolních žulových lomech a dolech na uhlí. Dva kilometry jižněji je starý židovský hřbitov a kolorit dokresluje rozlehlý Merklínský rybník, který byl založen v roce 149 8. Z ávěrečná část výletu povede po zelené značce, která míří přes Černé vrchy. Po 11 kilometrech se ocitneme zpět v Chotěšově. Z Merklína vystoupáme po polní cestě k vrchu Kvíčová, který bude ležet po naší pravici. Sjedeme dolů z kopce k Dnešickému potoku a stále lesem pojedeme směrem k vesnici Chalupy. Před ní však prudce zahneme doprava a kolem kopce U školky sjedeme nejdříve do Dolních Lažan a vzápětí projedeme Lažany.

Tady se už cesta zvedá do Černých vrchů, kde je ve výšce 487 m. n. m. vrchol Křížového vrchu. Ten leží od zelené značky asi 300 metrů vpravo. Vrch býval poutním místem chotěšovského kláštera a církev zde nechala v letech 1747-1750 postavit kostel, zbořený pak roku 1804. Nový kostel později vyhořel a dnes je na místě pouze kaple. Poslední čtyři kilometry už vedou z kopce, takže si jízdu můžeme pěkně vychutnat. Na okraji Mantova se přiblížíme k pravému břehu řeky Radbuzy, která bude meandrovat vlevo pod námi. Jakmile přejedeme most přes řeku, ocitneme se již v cíli putování, v Chotěšově. Tento okruh si lze přizpůsobit podle vlastní kondice. V místě pod kopcem Trný je možné se rozhodnout pro návrat po červené značce přes vesnice Líšina a Maškrov do míst Křížového vrchu.


 

Autor:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.