Karibik na 330 metrů dlouhé lodi. Cesta pralesem i snové bílé pláže

Zatímco v Evropě se na počasí už nedá téměř spoléhat, jsou ještě na světě oblasti, kde zůstává všechno při starém. Vydali jsme se na lodní okruh po stále teplém Karibském moři a nelitovali. Z floridského Miami nás trasa zavedla mimo jiné do Kolumbie, Kostariky i na mexický ostrov Cozumel.
MSC Divina v přístavu Puerto Limón

MSC Divina v přístavu Puerto Limón | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Svět sám pro sebe

Dovolená na výletní lodi je něco úplně jiného, než když pojedete někam k moři na pláž. Speciální subkultura. Mnozí jezdí „na loď“ stále a znovu právě kvůli této atmosféře. Plující mrakodrap totiž nabídne skoro všechno, na co si dokážete vzpomenout: od gurmánských zážitků přes divadelní představení po dokonale vybavené fitness. Potrvá nejméně dva dny, než se v „kocábce“ dokážete zorientovat: ta naše, MSC Divina, měřila na délku přes 330 metrů a disponovala osmnácti palubami. Jenom na trasách z kajuty do restaurací jsme denně nachodili několik kilometrů.

Většinou platí, že přes noc se pluje, ráno někde zakotví a večer zase odplouvá jinam. Pro tento režim je Karibské moře ideální. Ostrovy i jiho- a středoamerická pevnina jsou totiž od sebe tak blízko, že noční přesun v trvání 10 až 12 hodin plavby vzdálenosti mezi přístavy většinou pokryje.

Lodní okruhy nejčastěji začínají ve floridském Miami, které se pyšní mimo jiné přízviskem cruise capital of the world, tedy největší přístav výletních lodí na světě. Z navštívených karibských destinací představujeme následující tři.

Cartagena: výkladní skříň Kolumbie

Původně v nás při pohledu na itinerář skoro hrklo. Cože, Kolumbie? Drogy, chudoba a pouliční násilí na každém kroku? Jenže věci se mění, zde naštěstí k lepšímu. Bezpečnostní situace se v zemi v posledních letech výrazně zlepšila a úřady si dávají záležet, aby návštěvníci v turisticky oblíbených oblastech nedošli újmy.

Kotvíme v Cartageně, bezesporu jednom z nejzajímavějších kolumbijských měst. Založili je Španělé roku 1533 a dlouho se řadilo mezi nejvýznamnější přístavy Nového světa; dnes čítá skoro milion obyvatel. Staré koloniální jádro Cartageny se dochovalo v pozoruhodné celistvosti a dokonce si vysloužilo zápis na listinu prestižních památek UNESCO.

Kotvíme asi 5 kilometrů od centra, po opuštění přístavu stavíme taxíka a po krátkém smlouvání jedeme do koloniálního centra. K našemu překvapení je vzorně opravené, mnohé fasády září novotou (a také pestrými barvami) a struktura obchodů dává cítit, že na turisty tu jsou zvyklí ve velkém.

Miniaturní zoo v přístavu v Cartageně

Typická ulice ve starém městě v Cartageně

Brána Puerta del Reloj představuje hlavní vstup do starého koloniálního města v Cartageně.

Krásné je centrální náměstí Plaza de la Aduana s podloubím, mnohá průčelí městských domů ozvláštňují zdobené, mírně předsazené balkony. A samozřejmě tu nacházíme množství kostelů s filigránsky zdobenými fasádami – jinak to v bývalé španělské kolonii ani být nemůže. Když nastane čas nechat pouliční ruch chvíli za zády, vstoupíme do kláštera San Pedro Claver, pojmenovaném po sv. Petru Claverovi, jezuitském knězi, který svůj život zasvětil boji za zlepšení životních podmínek černých otroků dovážených do Ameriky k práci na plantážích. Je to mysteriózní místo: uvnitř jsme úplně sami, bývalá klauzura zarůstá tropickým stromovím a do rozměrného kostela nakukujeme skoro s bázní. Jako by se tady duch černých Afričanů pořád někde vznášel.

Navzdory vedru a vlhku ještě alespoň zběžně nakukujeme do moderní čtvrti Bocagrande, položené na úzkém poloostrově vybíhajícím do moře. Zdejší mrakodrapy jsme viděli z naší lodi při přistávacím manévru, zdálky to vypadá pomalu jako panorama New Yorku. Prostředí je tu zase příjemné a bezpečné, ale pláže jsme už potkali lepší. Po další krátké seanci s taxikáři (protože dobře víme, že cokoli nad 5 USD je zlodějina) se vracíme na loď s pocitem, že jsme viděli víc, než jsme vlastně čekali.

Náměstí Santa Tereza v Cartageně

Puerto Limón: trochu jiná Kostarika

Už dlouho před přistáním v kostarickém přístavu Puerto Limón sledujeme atraktivní, hornaté pobřeží, vesměs pokryté hustými tropickými lesy. Město, místními nazývané jednoduše Limón představuje jediné místo na karibském pobřeží Kostariky, kde velké lodě mohou přistát, a kromě lodních pasažérů sem moc turistů nezavítá. Většina přímořských turistických letovisek v zemi se totiž nachází na druhém, tedy tichooceánském pobřeží.

Plavba po Karibiku

  • Jak dlouhá byla plavba: 5500 km
  • Kolik dní trvala: 10 dní
  • Zastávky na trase: Miami - Falmouth (Jamajka) - Cartagena (Kostarika) - Colón (Panama) - Limón (Kostarika) - Cozumel (Mexiko) - Miami
  • Orientační cena: 50 000-60 000 Kč včetně letenky do Miami

Při vzpomínce na průjezd vnitrozemím Kostariky před několika lety si také uvědomujeme, že zdejší lidé jsou jiní: tmavší pleti, velmi podsaditých postav, někteří úplně černí. Místní obyvatelstvo má totiž větší podíl krve afrických otroků, kteří se sem v koloniální době dostávali „nadvakrát“, přes karibské ostrovy, pro práci na banánových plantážích. Jsme přece v banánové republice...

V ulicích kostarického přístavu Puerto Limón

Hladké přistání (Tortuguero, Kostarika)

V ulicích kostarického přístavu Puerto Limón

V samotném městě nejsou žádné prvoplánové atrakce, Limón totiž zcela zničilo zemětřesení v roce 1991. Chceme proto vidět spíše něco z okolní přírody a z nabídky organizovaných výletů volíme lodní trasu do oblasti Tortuguero. S asi 25člennou skupinkou jedeme nejprve pár kilometrů mikrobusem a pak přesedáme do dvou menších loděk, na nichž plujeme labyrintem říčních ramen a průplavů zhruba rovnoběžně s mořským pobřežím. Jaguára, který v této oblasti také žije, neočekáváme (a ani nespatříme), ale jinak je spektrum zvířat impozantní. Chvíli nechápeme, jak naši průvodci vždy dokážou zrakem objevit v hustém stromoví opice či různé druhy ptáků, z nichž mnozí mají dokonalé mimikry, ale pak si zvykáme. Jiná zvířata tak snadno přehlédnout nejde: jeden ze spatřených krokodýlů má nejméně čtyři metry a dostáváme se k němu na sotva dvojnásobek této vzdálenosti. Pokud někdo přemýšlel o koupání, rychle ho přešla chuť.

V pralese trávíme asi šest hodin a po návratu do Limónu ještě chvíli nazdařbůh bloumáme uličkami města. Ty jsou sice vesměs nevzhledné, zato příležitostí na atraktivní „peoplewatching“ se tu naskýtá nepočítaně. Těch barev a typů! Zajímavou podívanou zakončujeme na tržišti (přece nebudeme jako ti Američané nakupovat v tzv. duty-free shopech v přístavu, že) stylovým výběrem zdejší kávy – Kostarika patří mezi nejvýznamnější světové producenty.

Tak blízko...! (Tortuguero, Kostarika)

Cozumel: tropický ráj

Je to jedno z mála míst v Mexiku, kde je bezpečno. Ostrov Cozumel při východním pobřeží Yucatánu, téměř na dohled od proslaveného letoviska Cancún, se dá snadno hlídat – a zdá se být téměř zcela oddán turistickému ruchu. Tentokrát kotvíme u mola přímo v centru jediného zdejšího města, které nese název San Miguel, a po krátké procházce načinčanými uličkami plných obchodů jasně orientovaných na americkou klientelu se rozhodujeme pro změnu. Po gastronomických orgiích na lodi to chce trochu pohybu a někde se tady dají půjčit bicykly. Osm dolarů za kus a jdeme do toho.

Cozumel není velký a naštěstí skoro úplně placatý – jde o krasovou plošinu vyzdviženou těsně nad úroveň oceánu. Víme, že hezčí pláže jsou na východním pobřeží, a tak stáčíme řidítka na Carretera Transversal, tedy Příčnou silnici. Protíná ostrov v délce asi 16 kilometrů zhruba v západovýchodním směru a téměř šokující na ní je existence cyklostezky, kterou většina šoférů dokonce respektuje. Jako v cyklistickém ráji si ovšem připadáme jen chvíli, na zem nás vrací nemilosrdně pálící slunce a vražedná vlhkost stejně jako technický stav vypůjčených bicyklů. Třicetikilometrový průměr jako doma tady určitě nepojedeme a za chvíli nezbývá než si pot z očí vytírat palmovými listy (a to máme čelenky).

Když se pluje i přes den, přijdou bazény na horní palubě vhod.

Naše loď u mola Punta Langosta na Cozumelu

Když dojdou síly, bar není nikdy daleko. Alespoň na Cozumelu

Pláže na východě Cozumelu jsou ale tak krásné, že rychle zapomeneme na útrapy. Stavíme na dvou z nich, na Playa Chen Rio jsme úplně sami, s bílým pískem, tyrkysovým mořem a naštěstí také opuštěným plážovým kioskem, který poskytuje stín. Cestu do hluboké vody si chvíli musíme hledat mezi ostrými troskami korálového útesu, ale pak je to... karibská klasika.

Pláž Chen Rio na východním pobřeží Cozumelu

Cestou zpět se ještě pro srovnání stavujeme na jedné z menších pláží na okraji San Miguel a za stmívání kličkujeme ulicemi města, které vypadají všechny stejně, proto půjčovnu kol chvíli hledáme. A přes pěkně strávený den se zpátky na loď dost těšíme – s pocitem, že vrstva soli na našich tělech se už počítá na centimetry.

Může se hodit

Vstupní formality

Součástí okruhů je pobyt na území USA (Miami), je tedy nutné mít biometrický pas a předem si vyřídit elektronické povolení pro vstup do země (ESTA). Jiná povolení ani víza nejsou potřeba, při vyloďování v navštívených destinacích většinou ani neprobíhá kontrola dokladů.

Počasí

Čas od prosince do dubna platí ve většině oblastí Karibiku za tzv. suché období, což ale neznamená, že nemůže přijít tropická přeháňka (i prudká). Každopádně počítejte s vysokými teplotami, přes den kolem 30 °C, a nepříjemnou vlhkostí.

S kým plout

Okružní plavbu po Karibském moři si můžete koupit přímo na webových stránkách lodních společností, z nichž mezi nejvýznamnější patří MSC, Costa, Celebrity, Pullmantur či Princess Cruises.

Druhou možností je zakoupit plavbu prostřednictvím akreditovaných prodejců – mezi největší z těch, které mají přímé zastoupení v Česku, patří např. společnost P. T. Tours International. Výhodou nákupu přes cestovní kancelář je kromě občasných slev na poslední chvíli také fakt, že některé plavby mají doprovod česky hovořícího delegáta. Ten může zejména „prvocestujícím“ takovou netradiční dovolenou značně usnadnit, tedy pomoci s případnou jazykovou bariérou, s organizací denních výletů v přístavech apod.

Plavba po Karibiku, některé ze zastávek na trati

Autor: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...