Planeta začne být lidstvu těsná

Do poloviny století nás bude devět miliard. Drtivou populační převahu získají k roku 2050 rozvojové země, zatímco podíl vyspělých států na světové populaci klesne z dnešních dvaceti na dvanáct procent. Vyplývá to z nejnovějších demografických projekcí OSN. Odborníci OSN odhadují, že v nejméně rozvinutých státech budou žít místo dnešních 658 milionů téměř dvě miliardy lidí. "Nejvíce lidí přibude v nejchudších rozvojových zemích. A to navzdory skutečnosti, že právě tyto země nejvíce sužuje smrtelná choroba AIDS a s virem HIV nebo přímo s AIDS tam žijí desítky milionů lidí," řekl šéf specializované agentury OSN Joseph Chamie.

Obyvatelé této části světa se budou muset vypořádat s mnoha potížemi. Se zvyšováním počtu lidí bude klesat rozloha obdělávané půdy, citelnější bude proto boj o zajištění potravin i pitné vody. Velmi zásadním problémem bude mimo jiné i vytváření nových pracovních příležitostí pro mladé lidi, kteří zaplaví pracovní trh.

Ze specializované zprávy agentury OSN vyplývá i další trend. Zatímco v rozvojovém světě populační exploze zůstane spojená s chudobou a nedostatkem potravin, vyspělé země patrně budou mít problém odlišný. Počet jejich obyvatel bude stagnovat a možná se i sníží. Bude se tu rodit stále méně dětí a poroste počet lidí nad 60 let. K roku 2050 jich má být dvakrát víc než mladých ve věku do devatenácti let.

Odborníci OSN očekávají, že počet šedesátníků stoupne z dnešních 606 milionů na dvě miliardy. Vlády tedy čeká obtížné hledání cest k účinné sociální ochraně stárnoucí populace i odvrácení akutního nedostatku pracovních sil. Jen v dnešních zemích Evropské unie má být v roce 2050 na 154 milionů lidí v produktivním věku, zatímco před pěti lety to bylo 169 milionů. Úbytek pracovní síly postihne podle údajů statistického úřadu Eurostat všechny evropské regiony.

"Všechny generace budou v budoucnu muset pracovat déle. Je třeba se postarat, aby starší lidé působili v ekonomice déle, alespoň na částečný úvazek, " navrhl jedno z možných řešení předseda Evropské komise Romano Prodi. Další možností se ref orma penzijního systému a liberálnější imigrační politika. "Jedním ze způsobů, jak zvýšit počet aktivního obyvatelstva, je přivést do Evropy dynamickou a kvalifikovanou mládež zvenčí," řekl Prodi.

Problémem bude také najít cesty, jak zvýšit porodnost. K prosté obnově populace je třeba, aby na každou ženu připadlo v průměru 2,1 dítěte. V celosvětovém měřítku sice má každá žena 2,7 potomka, ale vyspělý svět za tímto ukazatelem výrazně zaostává. Nejhůř je na tom Evropa, kde na jednu ženu připadá 1,4 dítěte. A špatně jsou na tom i země, kde rodiny s více dětmi patřily k tradici - kromě Bulharska či Ruska například i Španělsko. "Porodnost výraznou měrou poklesla. V některých částech Ruské federace nepřipadá na jednu rodinu ani jedno dítě," řekl ruský ministr práce a sociálního rozvoje Alexandr Počinok. Na alarmující situaci upozornil i ruský prezident Vladimir Putin. "Bude-li se situace vyvíjet tímto směrem, bude přežití národa ohroženo," řekl již loni v červenci.

Mnohé, zejména evropské země, budou pravděpodobně kompenzovat demografický pokles příjímáním přistěhovalců. Spojené státy ostatně imigrací "omlazují" své obyvatelstvo už nyní. Již dnes přistěhovalci doplňují počty obyvatel Německa, Itálie, Řecka, Portugalska a mnoha dalších evropských zemí. Odborníci Fondu OSN pro otázky populace tvrdí, že se roku 2050 nemusíme bát. Svět podle nich začne být lidstvu skutečně těsný až ve chvíli, kdy počet obyvatel planety dosáhne čtrnácti miliard. Nemusí to ale být otázka nepředstavitelně vzdálené budoucnosti: od první miliardy ke druhé to lidstvu trvalo 123 let, od páté do šesté se doba zkrátila na pouhých dvanáct let...

Demografické projekce naznačují, že v roce 2050:

- Světová populace, která dnes čítá zhruba 6,1 miliardy lidí, dosáhne kolem 9,3 miliardy osob. Maximální odhady však hovoří téměř o jedenácti miliardách, minimální uvádějí 7,9 miliardy lidí.

- Na africkém kontinentu bude žít více než 2,5 miliardy lidí, což bude počet, který převýší jen Číňané.

- Ve státech, které jsou dnes členy Evropské unie, budou žít pouhá čtyři procenta všech lidí na světě. Dnes je to podle organizace Eurostat zhruba sedm procent.

- V 48 nejchudších státech světa vzroste počet obyvatel z nynějších 658 milionů na 1,8 miliardy lidí. V rozvojovém světě by mělo v polovině století žít devět z deseti obyvatel světa.

- Významný pokles počtu obyvatel se předpokládá mimo jiné v Japonsku, Německu, Itálii, Rusku, Ukrajině či Maďarsku.

- Vyššího věku se bude lidstvo dožívat jako celek. Jednotlivé země a kontinenty se však budou od sebe lišit. Zatímco například průměrná délka života Japonců překročí hranici devadesáti let - což je téměř osmkrát více, než se v průměru dožijí třeba Němci -, v rozvojovém světě to bude kolem 75 let. Průměrná délka života obyvatel bohatých států má činit zhruba 82 let. Lidé starší osmdesáti a více let mají tvořit kolem čtyř procent světové populace. Bude jich asi 379 milionů.

- Česká republika by měla patřit mezi deset zemí s nejstarší populací. Odborníci odhadují, že z 8,5 milionu lidí budou čtyři z deseti starší šedesáti a více let. Průměrná délka života má činit 81 let. Míra porodnosti by se měla přiblížit ke světovému průměru, což znamená podle odhadů OSN 2,15 dítěte na jednu ženu. Dnes je to v České republice v průměru 1,16 dítěte na ženu.