Sní o nich snad každý kluk. Daleké plavby na elegantních štíhlých jachtách pod bílými plachtami. A ještě lépe na velké fregatě. Přesně takové, kterými dávní objevitelé v minulosti připlouvali ke koutům zemí nedotčených nohou Evropana.
Právě plavby na jachtách stejně jako nákladné dovolené na velkých plachetnicích získávají v Polsku stále větší popularitu. "Vypravit se na cestu některou z polských velkých plachetnic není sice nejlevnější počin, ale pořád to přijde levněji než například v Německu nebo v oblasti Středozemního moře," řekl pětačtyřicetiletý pan Kazimierz, který je dlouholetým fandou brázdění moře pod plachtami. Sedí na palubě své jachty, s níž kotví nedaleko severopolské Gdyně. Plánuje krátkou cestu, ještě než na Baltském moři skončí letošní léto. "Malá jachta se s velkou fregatou nedá srovnávat, to je úplně jiný zážitek," zahledí se zasněně kamsi za modrý obzor. Stejně jako tisíce dalších Poláků nechal pod plachtami své srdce. Většina z nich si však dopřává pouze plavení po jezerech; námořní jachty jsou přece jen příliš drahé. Stejně jako pan Jerzy, který léto pravidelně tráví v Neporetu u rozsáhlého jezera zhruba 30 kilometrů od polské metropole. Ráno sedá do svého luxusního klimatizovaného vozu, aby se přepravil do varšavské kanceláře nadnárodní společnosti. Večer však ještě v posledních paprscích slunce vyjíždí alespoň na dvě hodiny na jezero. "Jenom já a voda a vítr. Báječně při tom odreaguji pracovní stresy," říká. Přes značnou popularitu zahraničních dovolených především na březích teplého Středozemního moře Poláci opět zaplňují domácí přímořská letoviska. Někteří se zároveň rozhodují o své první plavbě velkou plachetnicí. Baltické a řadu dalších moří jich pod polskou vlajkou brázdí hned několik. Turisty vozí prakticky po celém světě. Ti, kteří na skutečnou plavbu neseberou odvahu, pak mohou trochu z atmosféry starých plachetnic nasát na fregatě Dar Pomorza. Ta je nastálo zakotvena v gdyňském přístavu a dnes slouží jako muzeum mořeplavby. Klenotem mezi plovoucími polskými plachetnicemi je fregata Dar Mlodziežy. Se svými sto metry délky je největší polskou plachtovou lodí a na palubu může vedle stovky studentů, kteří tvoří posádku, vzít rovněž na padesát turistů. Nejlevnější lodní lístek na krátkou plavbu přijde na 160 německých marek, nejdražší pak téměř dvakrát tolik. Skromnější turisté se mohou spokojit s fregatou Fryderyk Chopin, která má proti Daru Mlodziežy poloviční ceny. Na kratší výjezdy je vedle posádky schopna na palubu vzít za 200 zlotých na osobu 80 turistů, delších a dražších cest se mohou zúčastnit nejvíce 34 osoby. Přes léto se loď plaví po Baltu, aby na zimu zamířila do teplejších moří."Kdo chce zkusit, jak to dřív vypadalo na plachetnicích, měl by se vypravit na cestu lodí Zawisza Czarny," řekl jeden z pracovníků muzea mořeplavby na Daru Pomorza. Každý, kdo nastoupí na palubu, stává se řadovým členem posádky. Spí ve společné místnosti na třípatrových palandách a vykonává veškeré povinnosti příslušící mořeplavci na plachetnici. Na 30 turistů dohlíží desítka profesionálních námořníků. Dobrodružství však v tomto případě nestojí málo. Dvoutýdenní plavba po Středozemním moři přijde v přepočtu na 30 000 korun. "Zkusil jsem to a stálo to za to. Ale první vyšplhání na stěžeň jsem myslel, že nepřežiji," zavzpomínal s leskem v oku jeden z účastníků plavby škunerem.
- čtvrtek 30. srpna 2001
