Místní ho nazývají malým Oktoberfestem a k pravdě to rozhodně nemá daleko. Také na tomto festivalu na vás čeká hodně hudby, hodně piva a ještě více zpěvu. A také spousty jídla a všemožné zábavy.
Nechybí ani pouťové či jarmareční atrakce a typické pivní stany s tradičními tupláky, které si svorně objednávají muži i ženy. Na rozdíl od Mnichova tu však není hlava na hlavě a také tu nejsou téměř žádní turisté. Jenom místní, oblečení do svých slavnostních bavorských krojů.
Mnichov je pro turisty
Zatímco Oktoberfest vznikl v Mnichově jako lidová oslava svatby bavorského korunního prince v roce 1810, řezenský pivní festival se postupně vyvinul z pravidelných výročních trhů, které se zde konaly na konci léta. Proto má i dnes částečně povahu jarmarku s desítkami zábavných atrakcí od střelnic a stánků s perníkovými srdci až po nejrůznější adrenalinové pokušení.
A hlavně nechybí spousta dobrot, ať už jsou to vcelku pečené ryby, tradiční bavorské klobásy, preclíky, či ovoce – třeba banány nebo jahody obalené v čokoládě. Když se pije pivo, nikdo nesmí mít hlad.
„Náš pivní festival je zajímavý tím, že se ho mohou účastnit pouze pivovary, které působí ve městě. Navíc je mnohem komornější a také levnější než ten mnichovský. Tam chtějí obvykle za tuplák 12 eur, ale pokud servírce zvyklé na bohaté turisty nenecháte patnáct, utrhne vám nejspíš hlavu,“ říká s trochou nadsázky řezenský průvodce Matthias Freitag s tím, že v Řeznu se ceny za tuplák stále drží kolem osmi eur.
Ale hlavní výhodou Řezna je podle zkušeného průvodce skutečnost, že to není atrakce pro turisty, kam přijde během dvou týdnů na šest milionů lidí (jako v Mnichově), ale o autentickou zábavu určenou pro místní. Ale i řezenské ceny za tuplák stoupají a v některých stanech se již blíží devíti eurům, zatímco na zahrádkách ve městě pořídíte půllitr stejného piva i za tři dvacet.
Uvařte si vlastní
V Řeznu funguje několik tradičních, klášterních či církevních pivovarů, které mají dlouhou historii. Jedním z nich je slavný pivovar Bischopshof am Dom, který vznikl společně s hotelem a zahradní restaurací v prostorách bývalého biskupského paláce, jen pár metrů od katedrály sv. Petra.
Zajímavostí je, že výtěžek z prodeje tohoto piva pomáhá financovat slavný chlapecký pěvecký sbor „řezenských vrabčáků“, který ve městě funguje nepřetržitě od 10. století.
Jak říkají místní, pivo se v Řeznu pije hlavně pro dobro, neboť také zisk z dalších dvou pivovarů jde na dobročinné účely. Jedním z nich je pivovar Spital, který je umístěn na druhém břehu Dunaje od historického centra a vedle běžných piv vaří nejrůznější speciály. Třeba lehký letní ale s pouhými třemi procenty alkoholu potěší hlavně cyklisty, naopak silný ale s deseti procenty alkoholu dá většině hostů zabrat (třetinka v lahvi vyjde na necelá čtyři eura). Třetím pivovarem do počtu je Kneitinger, založený již v roce 1530, který potěší také historickou bavorskou pivnicí.
Pivovary Kneitinger a Bischofshof připravují také několik zajímavých programů. Vedle tradičních komentovaných prohlídek pivovarů, které jsou zakončeny degustací piva (vycházejí zhruba na 250 korun), je možné vyzkoušet si pod dozorem experta uvařit vlastní pivo (tato atrakce je však již mnohem dražší a vychází zhruba na 2 700 korun).
Další pivní atrakce se v Řeznu odehrává na konci dubna, kdy ve městě probíhají pivní dny, při nichž se prezentují a ochutnávají piva z celého Bavorska.
Pod korunami stromů
Pokud přijedete do města, které je již deset let zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, mimo uvedené akce, čekají tu na vás nádherné pivní zahrady, na které si Bavoři již tradičně notně potrpí. Ve městě jich fungují na dva tucty, přičemž ty nejhezčí najdete na druhém břehu Dunaje.
Krásná je pivní zahrada pivovaru Kneitinger, odkud je nádherný výhled na Kamenný most a Staré město, největší je pak pivní zahrada pivovaru Spital umístěná pod korunami starých lip, kam se vejde zhruba 800 lidí. A boduje také působivá komorní zahrada Kreuzschänke údajně s největším řízkem ve městě.
A když už jsme u jídla, ještě jeden kulinární tip. Žádný návštěvník Řezna nesmí minout legendární krčmu Wurstküche stojící na břehu Dunaje u Kamenného mostu, která funguje již dlouhých 700 let, přestože ji minimálně pětkrát za století vyplaví velká voda.
Hlavní specialitou jsou malé klobásky pečené na otevřeném ohni a podávané s domácím kysaným zelím a slavnou řezenskou sladkou hořčicí. Otevírá se už v osm ráno, vodí sem všechny oficiální návštěvy města a klíčová objednávka zní: „šest se zelím“.