Písmo znali v Asii už před čtyřmi tisíci lety

Přes 4000 let stará neznámá civilizace, která vzkvétala na území dnešního Turkmenistánu a Uzbekistánu, možná používala písmo nebo alespoň jistou formu předchůdce písma, tvrdí archeologové. Minulé léto totiž nalezl archeolog z Pensylvánské univerzity Fredrik T. Hieber v ruinách v turkmenském Annau poblíž metropole Ašgabatu malý kamenný předmět, na kterém byla vyryta čtveřice či pětice červených symbolů, jež mohou být důkazem o existenci písma.

Artefakt byl datován kolem 2300 př.n.l., tedy do období, kdy již tři století stály egyptské pyramidy a moc se přelévala z údolí řek Eufrat a Tigris do Sumeru a Babylónu. Podle Hiebera se jedná o pečeť zhotovenou z antracitu a je "prvním důkazem, který máme o středoasijské gramotné společnosti". Archeologové tvrdí, že symboly na pečeti se liší od tehdejšího písma existujícího v Mezopotámii, Íránu i údolí řeky Indus. Pečeti se ve starověkém obchodování běžně užívaly k označení nádob podle obsahu a majitele.

Odborník na asijské jazyky a kulturu z Pensylvánské univerzity Victor H. Meir se domnívá, že některé ze symbolů se podobají čínskému písmu, které bylo pravděpodobně vynalezeno o pár století později. "Vykazovali veškeré rysy civilizace," prohlásil o tehdejších obyvatelích Střední Asie Hieber, přičemž zmínil existenci městských prvků jako jsou velké budovy a monumentální oblouky. Jediným chybějícím prvkem bylo právě písmo.

Desítky ruin osad neznámé civilizace se táhnou na východ od Annau přes poušť Karakum k Uzbekistánu a možná až do severní části Afghánistánu. Celá oblast je přes 500 kilometrů dlouhá a téměř 100 kilometrů široká.