Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pevnost Hanička měla být úkrytem pro komunistickou elitu

  1:00aktualizováno  1:00
Nejdřív měla Hanička chránit prvorepublikové vojsko, potom se málem stala skladem zeleniny. Megatuny betonu v Orlických horách si vybrali i komunističtí pohlaváři jako kryt při jaderném výbuchu. Nic z toho se neuskutečnilo. Teď je z ní oblíbené muzeum, do kterého chodí i děti.

Tímto objektem, pěchotním srubem R-H-S-76, vystoupíte po zhruba hodinové prohlídce na povrch. | foto: Vratislav Konečnýpro iDNES.cz

Hanička dostala jméno podle nedaleké osady Hannchen nad Bartošovicemi. Z Bartošovic vás také k Haničce zavedou ukazatele, ale jinak je lepší soustředit se na mapu. Parkuje se u pěchotního bunkru R-S 74 "Na holém". K tvrzi je to potom ještě asi půldruhého kilometru ostřejšího stoupání.

Na rozcestí potom zahnete u ukazatele vlevo a po pár stech metrech stojíte před plechovým plotem. Vejdete dovnitř a - nic. Kdo zná ostatní velké tvrze – Dobrošov, Stachelberg, Skutina a další, udiveně se rozhlíží. Po vchodovém objektu ani památka. Jen jakási nevzhledná budova a garáž, v níž je umístěna vojenská technika. Právě přes tuto podivnost se dostanete k obrovským ocelovým vratům, která vedou do podzemí.

Betonové monstrum plné munice

Část kulometné výzbroje, kolo bylo běžným dopravním prostředkem. Armáda dokonce měla své cykloprapory.Ve vstupní hale je malé muzeum – zbraně, model bunkrů na povrchu a fotodokumentace výstavby i pozdější přestavby tvrze. Dělostřeleckou tvrz Hanička budovala v letech 1936 až 1938 pražská stavební firma Ing. Bedřich Hlava, po stavební stránce byla téměř dokončena. Chybělo jen osazení dělostřeleckou výzbrojí – 10cm kasematními houfnicemi.

Podle množství uskladněné munice byla Hanička nejpřipravenější tvrzí k obraně. Měla s ostatními bunkry palebně pokrývat německý nástupní prostor Bartošovice-Kunvald a Hanička–Rokytnice v Orlických horách. Některé průseky ale zůstaly palebně hluché, zasáhnout v hlubokých údolích nepřítele bylo takřka nemožné.

Objekty byly navzájem propojeny palebnými úseky, takže podle naprosto dokonale vypracovaného konceptu se chránily navzájem. K tomu ještě přispívaly protipěchotní a protitankové překážky, umístěné na přístupových místech.

Pevnosti ale měly od začátku pouze zadržovací charakter, spoléhalo se na to, že armáda ustoupí do vnitrozemí a vyčká zapojení se spojenců do bojů. Všechno nakonec zmařila mnichovská dohoda.

Technické vybavení úpravny pitné vody je stále funkční

Technické vybavení úpravny pitné vody je stále funkční

Kilometry chodeb, dráty a holé místnosti

Při návštěvě neuvidíte nic mimořádně zajímavého, ale chce to poslouchat výklad. Pak si holé stěny a kilometry drátů dáte do souvislostí. Před Mnichovem se počítalo s aktivní obranou, ať byl Vávrův film Dny zrady jakkoli ideologický, odhodlání bránit se bylo a některé sekvence filmu se točily i na Haničce.

Že by dobývání pevností nebylo snadnou záležitostí, zjistili Němci velmi záhy, když na ukořistěných bunkrech zkoušeli své dělostřelectvo přímou střelbou, k níž by při skutečném boji asi nikdy nedošlo.

Dělostřelecký objekt R-H-S 79 Na mýtině, pro tři houfnice ráže 100 mm, po zkouškách odolnosti německým dělostřelectvemBeton odolal střední i těžké ráži. Srub R-H-S-79, zvaný "Na Mýtině", na němž ostřelování zkoušeli, je největším vybetonovaným objektem na našem území s kubaturou 5 598 m3. Po válce zde měly být sklady n. p. Zelenina, ale nedostupnost terénu, zvláště v zimě, prokázala nelogičnost nápadu.

Akce Kahan

V letech 1969 až 1975 byla pevnost přístupná. V roce 1975 se rozjela Akce Kahan, prostor zabralo Federální ministerstvo vnitra a začalo se s budováním protiatomového krytu, který nikdy nebyl dokončen; práce na něm trvaly ještě v roce 1993. Od roku 1995 se znovu začalo s prohlídkou, v roce 2007 byl objekt prohlášen kulturní technickou památkou.

Komunističtí funkcionáři byli připraveni nejen na konvenční, ale i na jadernou válku. Museli by ji ale mít domluvenou, při nenadálém úderu by jejich transport do Orlických hor bylo asi velké drama.

Akce Kahan změnila ráz tvrze i okolních objektů, byla zrušena úzkokolejka, která uvnitř dopravovala munici i mužstvo, zmodernizovala se elektroinstalace, zmizelo překladiště.

Bunkry na povrchu

V podzemí bylo nejen velitelské stanoviště, ale také sanitární zázemí. Zbytky jsou stále k vidění. Zpátky na povrch se stoupá po téměř stovce schodů, které končí v lese nad Haničkou ve srubu "U Lomu".

Hlavní dělostřelecká a kulometná výzbroj byla v pancéřových zvonech

Hlavní dělostřelecká a kulometná výzbroj byla v pancéřových zvonech



Na stropnici tohoto bunkru jsou tři pancéřové prvky, zvon pro lehký kulomet a kopule pro těžký kulomet (nebývá obvyklé), a dále dva ventilační zvony. Další zvony jsou na ostatních objektech.

Nejsou ale původní. Originální sice přečkaly válku, ale v padesátých letech je odvezli bez povolení do Kovošrotu a roztavili.

V současné době dostávají objekty zásluhou obětavých bunkrologů původní podobu a jejich prohlídka rozhodně stojí za to. Bunkry se táhnou i na druhou stranu od parkoviště, od srubu Na Holém, takže pokud máte hodně času, čeká vás hezká celodenní procházka.

Hanička - technické údaje

Stavěno v letech 1936-38 stavební firmou Hlava z Prahy. Budovalo se 22 měsíců, náklady dosáhly 28 milionů předválečných korun. Posádka měla mít 426 mužů plus rotu k obraně překážkového systému. Protože tvrz nebyla plně vybavena, posádka VII. praporu 19. hraničářského pluku sídlila v Rokytnici v Orlických horách.

V pevnosti byla jen strážní služba. Pevnost měla 6 objektů, vzájemně propojených podzemím. Hlavní výzbroj" 3 100mm kasematní houfnice v dělovém srubu, dvě houfnice v otočných pancéřových věžích s dostřelem téměř 12 km, při kadenci 2krát 20 ran za minutu.

V podzemí pevnosti se zkoušel i komunikační systém pražského metra. Hanička je provozována městem Rokytnice, kterému připadla jako majetek.

Zajímavosti v okolí: Kostel v Neratově, na konci války poničení Rudou armádou, nyní opravený, v Niemojówě přechod do Polska, do Kladské kotliny, přehrada Pastviny, opevnění v oblasti Králík, zámek v Rychnově nad Kněžnou, Zemská brána na Divoké Orlici.

Otevírací doba

stránky pevnosti najdete ZDE

květen - červen

SO 9:30-15:00
NE, SV 9:30-14:00
červen v týdnu mimo PO prohlídky v 10:00, 11:00, 13:00, 14:00
červenec - srpen mimo PO 9:30-17:00
prohlídky v 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00

září - říjen

SO 9:30-15:00
NE, SV 9:30 - 14:00
PONDĚLÍ - ZAVŘENO ( MIMO STÁTNÍCH SVÁTKŮ )
V MĚSÍCÍCH LISTOPAD - DUBEN JE MOŽNÉ TAKÉ REALIZOVAT PROHLÍDKY.
DOPORUČUJEME TEDY OBJEDNÁNÍ DLE KONTAKTŮ.
Teplota v podzemí 8 stupňů Celsia. Doporučujeme teplé oblečení a vhodnou obuv.

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.