Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Historickou pevnost Boyard vlastnil i zubař, zachránila ji televize

aktualizováno 
Pevnost Boyard, která se ve tvaru oválného prstence zvedá uprostřed moře naproti francouzskému atlantskému pobřeží, proslavila po celém světě televizní hra. A historickou památku, jež pochází z dob Napoleona, také dokázala zachránit.

V pevnosti Boyard, dlouhé 61, široké 31 a vysoké 20 metrů, konalo službu 250 vojáků. | foto: Profimedia.cz

Mezi ostrovy Aix a Oléron v úžině Pertuis d’Antioche vyčnívá z moře pravděpodobně nejznámější francouzská pevnost světa. Oválná, 68 metrů dlouhá a 20 metrů vysoká stavba vznikla hlavně kvůli napjatým vztahům mezi Francií a Velkou Británií.

Pevnost Boyard se začala stavět během Napoleonovy vlády v roce 1801, ale nápad vznikl už v 17.století. „Bylo by snazší chytit do zubů Měsíc než usilovat o stavbu v takové lokalitě,“ řekl údajně tehdejší stavitel Sébastián Vauban králi Ludvíku XIV, který s ho s tímto nápadem oslovil.

Fotogalerie

Ani Napoloeon pevnost nedostavil kvůli problémům se stavbou pískovcových základů. Dokončena byla až v roce 1857, sedm let po smrti posledního francouzského krále Ludvíka Filipa, který stavební práce obnovil.

Původně byla pevnost určena k ochraně zbrojnice v Rochefortu před anglickými výpady a střežila ji posádka čítající 250 vojáků. Později se přeměnila na vězení.

V roce 1913 přestala být pevnost součástí vojenského majetku a nepoužívala se až do roku 1950, kdy byla zapsána na seznam historických památek. I pak ale ležela ladem, než ji v roce 1962 v aukci koupil jistý belgický zubař. Ten ji v roce 1988 prodal producentovi televizních her Jacquesovi Antoineovi, jemuž se už v hlavě rýsoval nový koncept soutěže.

Následujícího roku byla pevnost prodána za symbolický frank departementu Charente-Maritime, aby se postaral o veškerou obnovu a údržbu stavby. Především bylo nutné zpevnit betonové stěny a vyzdít chybějící mezery po vydrolených kamenech.

Pevnost Boyard je přístupná pouze lodí nebo vrtulníkem.

V současné době prožívá Boyard zlaté časy. Každý rok utratí územní správní celek Charente-Maritime na západě Francie několik set tisíc eur na údržbu pevnosti, což je kapka v moři v porovnání se zisky z této hvězdné budovy, které vytvářejí turisté.

„Pevnost Boyard je taková naše Eiffelova věž,“ usmívá se Stéphane Villain, zástupce šéfa okresní rady a předseda turistického odboru Charente-Maritime. „První otázka, kterou nám pokládají všichni turisté, co přijedou, zní: ‚Kde je pevnost Boyard?‘,“ říká. Každý rok sem zavítají tisíce návštěvníků obdivujících strohou siluetu pevnosti, která je dostupná jen lodí nebo vrtulníkem.

Stejnojmenná soutěž, která se začala vysílat v roce 1990 a stále pokračuje, se točí celá v pevnosti. Skupina soutěžících prochází různými fyzickými zkouškami, ať je to zápas v bahně nebo skok na laně, řeší logické hádanky a rébusy, a také překonává strach z hadů, pavouků, škorpiónů či neznáma číhajícího ve tmě. To vše proto, aby během stanoveného časového limitu získali poklad.

Soutěžící se seznámí s obyvateli pevnosti od moudrého otce Fourase, přes svalnatého obra, trpaslíky, muže s tygřími hlavami po krotitelku skutečných tygrů střežících poklad.

Více než 25 let tento recept funguje a šíří se do dalších zemí. Zhruba 40 států včetně České republiky už koupilo koncept hry. Do pevnosti přijíždějí nejen s vlastními týmy, ale také s vlastními moderátory, vlastním představitelem otce Fourase a podobně. Pevnost Boyard se tak dočkala vlastní verze například v Belgii, Švýcarsku, Libanonu či v kanadské frankofonní provincii Québec.

V roce 1913 přestala být pevnost součástí vojenského majetku a nepoužívala se...
Pevnost Boyard

„Letos sem znovu přijedou natáčecí týmy ze Švédska, Maroka, České republiky a Slovenska. A poprvé tu budeme mít rumunský tým,“ řekl Eric Buron, produkční ředitel Pevnosti Boyard.

Je jisté, že se Charente-Maritime velmi pečlivě stará o svou pevnost, která je na otevřeném moři ze všech stran vystavená řádění živlů. V únoru budovu poškodily tři bouře po sobě a vzedmuté moře způsobilo prasklinu ve zdi, která se oddělila od vnitřního nádvoří pevnosti.

Nyní je pevnost opět ve stavu, který odpovídá jejímu označení - pevná jako skála pod ní. A vypadá to, že ještě dlouho tomu tak bude.

Autoři: ,




Nejčtenější

Oblazy: horní mlýn
Neznámé perly Slovenska. Výlet do krásných soutěsek Chočských vrchů

Vápencové soutěsky Slovenska nadchnou svou divokostí a odvážně vedenými turistickými trasami po žebřících, visutých lávkách a ocelových lanech. K těm spíše...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Další z rubriky

Čeští turisté letos opět míří na prázdniny do Egypta. Je to hit.
Češi už se nebojí. Vracejí se do Egypta i Tuniska, lákají je Emiráty

Oblíbené plážové destinace na severu Afriky, které v loňském roce prožily strmý propad zájmu, už se zase plní turisty z Česka. Přestali se obávat terorismu a...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Ilustrační foto
Nadalovy trenýrky i lože císařovny Sissi. 20 tipů na deštivou dovolenou

K moři jezdíme proto, abychom si užili sluníčka a trochu se opálili. Ale co dělat, když vám na dovolené v Chorvatsku, Řecku, Španělsku, Bulharsku nebo Turecku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.