Chlapík toho jména je vlastně mumie - a ne ledajaká. Jeho znovuvzkříšení začalo jednoho zářijového dne roku 1991, kdy se Erika a Helmut Simonovi z Norimberku v Německu vraceli z horské túry po vršcích Ötztalských Alp. V malé proláklině na italsko-rakouských hranicích objevili tělo obrácené tváří dolů, z něhož ze sněhu trčela pouze hlava a ramena.
Turisté svůj nález ohlásili na horské chatě v Similaunu. Na místo vyrazili policisté, kteří tělo pevně uvázlé v ledu prozkoumali. V tom okamžiku je všichni pokládali za nešťastnou oběť neuvážené horské turistiky. Podle toho pak také o den později postupovali při vysekávání ostatků z ledu.
Později, když archeologové zhlédli záznam čtyřdenního vyprošťování těla z ledu pomocí krumpáčů, málem padali do mdlob. Až pátý den po objevu totiž soudní patolog, který mrtvolu prohlížel, zavolal na pitevní sál i archeologa Konrada Spindlera z Innsbrucku. Ten netradiční nález prohlédl a konstatoval: "Je to senzace. Ten muž je více než tisíce let po smrti!"
Tvář mumie, která se díky ledové přikrývce zachovala v dokonalém stavu včetně vlasů, nehtů, oblečení, a dokonce i obsahu žaludku, rázem obletěla všechna světová média. Vídeňský novinář Karl Wendl jí ve svém článku začal říkat podle místa nálezu Ötzi. Jméno se rychle ujalo a nová mediální hvězda byla na světě.
Pět tisíc let stará superstar
Ötzi se narodil před více než třemi tisíci lety před naším letopočtem, a tak první narozeniny "oslavil" před více než 5150 lety. Tento muž žil v době, kdy v Anglii ještě nestál Stonehenge, pyramidy v Gíze měly vyrůst až za šest set let a v Evropě vládla pozdní doba kamenná.
Na převratný objev z doby, o níž se dosud vědělo jen díky ojedinělým nálezům kostí a pohřebišť, se okamžitě vrhly přední kapacity archeologie a lékařství. Na řadu přišla věda, díky níž se podařilo zjistit, jak Ötzi vypadal, co jedl před smrtí, odkud pocházel a kde prožil svůj život, jakými chorobami trpěl a jak vlastně zemřel.
|
Ötziho našel v roce 1991 manželský pár Erika a Helmut Simonovi z Norimberku |
Kdo byl tedy tento muž, který zemřel sám vysoko v horách a který se nikdy nedočká svého uložení do země?
Na poměry své doby byl Ötzi již stařešina - zemřel ve 46 letech. Kdybyste ho oblékli do moderních šatů, nelišil by se vzhledem od našich současníků. Měřil 160 centimetrů, vážil kolem padesáti kilogramů, měl nohu o velikosti osmatřicet. Dnes díky mumifikaci tělo váží pouhých třináct kilogramů a měří 154 centimetrů. Tělo si uchovalo i vlasy a nehty, takže dnes víme, že stařec měl dlouhé hnědé vlasy na ramena, modré oči a mezeru mezi předními zuby.
Smrt opředená tajemstvím
I když se vědcům podařilo zjistit, že dvanáct hodin před smrtí Ötzi pojedl maso opečené na ohni doplněné obilovinami, smrt starého muže zůstává záhadou. Díky rentgenovému vyšetření lékaři odhalili, že byl ze značné vzdálenosti střelen do zad šípem, jehož hlavice uvázla pod levou lopatkou.
Před útočníkem prchal - svědčí o tom nedokončená část výstroje. Před smrtí se Ötzi pokusil rychle sestrojit nový luk a několik šípů. Hluboká rána na jeho ruce dokazuje i boj muži proti muže krátce před smrtí. Proč byl střelen do zad, už nikdo nezjistí. Umíral pomalu a bolestivě, ztratil mnoho krve. Se smrtí bojoval v malé prohlubni, kam se zřejmě schoval, celé hodiny.
Síla vědy je v detailu
Byl stařec obětí kmenové války, přepadení, nebo osobní šarvátky? To vědci už nikdy nezjistí. Nové metody zkoumání a analýz však vědcům umožňují z malých detailů vyvodit velké a věrohodné závěry. Muž z ledu nebyl před smrtí zrovna fit. Jeho klouby byly opotřebované, cévy ztvrdlé a zuby zbroušené. Z rýh v nehtech vědci vyčetli, že byl třikrát v krátké době před smrtí nemocný. Muž si v průběhu života zlomil nos a žebra.
Na Ötziho těle lékaři napočítali více než šedesát tetování. Na rozdíl od moderních ozdob těla, které vznikají zavedením barvy pod kůži, neolitické tetování bylo výsledkem mnoha drobných řezných ranek v kůži. Odborníci se domnívají, že tyto "kresby" měly léčivé účinky.
Ani zde se však věda nezastavila. Z rozboru zubní skloviny je dnes možné přesně určit, v kterých oblastech dotyčný žil - stačí ji porovnat se vzorky země a vody. Víme tak, že Ötzi byl z jižního Tyrolska. Dětství strávil v údolí Eisack a poslední roky zřejmě v údolí Vinsgau.
Spor o muže z ledu
Stařec z neolitu si místo svého spočinutí nevybral právě šťastně. Ačkoli jeho nález, a tedy i tělo bylo zpočátku přisouzeno Rakousku, brzy se objevily pochybnosti. Není divu - v roce 1922, když byla hranice stanovena, území leželo pod dvaceti metry sněhu.
Itálie iniciovala nový průzkum a měření pro ni s příznivým výsledkem. Ötzi změnil národnost a přestěhoval se do Itálie. Po šesti letech, které strávil v Innsbrucku, se tak muž z ledu vydal na svou poslední cestu.
Archeologické muzeum v Bolzanu připravilo pro jedinečnou mumii ledovou sluj, do níž mohou návštěvníci nahlédnout malým okénkem. Archeologové tělo pravidelně navlhčují, aby předešli jeho vysušení. Ledová místnost má vlastní generátor a v místní nemocnici je pro Ötziho připraveno ještě jedno záložní útočiště. "Pro všechny případy," říkají s tajuplným úsměvem pracovníci muzea.
