Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pět hřbitovů v Česku, které budí pozornost i nahánějí strach

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  10:18
Hřbitovy nejsou jen místem, kam lidé přicházejí uctít památku svých blízkých. Někteří je vyhledávají jako oázu klidu uprostřed všedního ruchu, jiní pro jejich mrazivou pověst, unikátnost nebo slavná jména. Vydejte se s portálem Kudy z nudy na pětici výjimečných hřbitovů napříč Českou republikou.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Historický Psí hřbitov v okolí kunštátského zámku je nejstarším v Evropě | foto: kudyznudy.cz

Velhartický hřbitov s tajemnou dívčí tváří

Temný příběh, z něhož mrazí, se vypráví o hřbitově, který stojí v polích u lesa ve Velharticích nedaleko Klatov na jihozápadě Čech. Jeho součástí je hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény z roku 1373, který byl podle legendy svědkem děsivé události. 

Kostel sv. Máří Magdalény na velhartickém hřbitově

Kostel sv. Máří Magdalény na velhartickém hřbitově

V jihovýchodní části velhartického hřbitova se měl v dobách Velké Moravy konat jakýsi obřad černé magie na oživení mrtvého. Podle legendy byl úspěšný a na místě dodnes zůstávají stopy uvolněné negativní energie. V minulosti prý došlo k několika pokusům místo očistit, ale nebyly úspěšné.

Příběh zaujal i Karla Jaromíra Erbena

Příběh, který mezi místními koluje od nepaměti, inspiroval i Karla Jaromíra Erbena, který ho popsal v baladě Svatební košile. V dávných dobách, kdy velhartický hřbitov býval spíše rozlehlým pohřebištěm, zde spočinulo i několik vojáků. Dívka jednoho z padlých mužů se nedokázala smířit se smrtí svého milého a vytrvale odmítala nápadníka, jenž jí stále nadbíhal.

Zhrzený mladík se rozhodl pomstít a oživit na velhartickém hřbitově pohřbeného milence. Oživlé tělo neživého pak zamířilo za svou milou, aby si do říše mrtvých odneslo to, co mu bylo nejdražší. Dívka svého drahého následovala do jeho "domu". K jejímu údivu ji však padlý voják přenesl přes hřbitovní zeď a uvěznil v márnici.

Skvrny ve tvaru dívčí tváře na štítu kostela

Pověst spjatá s velhartickým hřbitovem, není jediná záhada, která místo obestírá. Na štítu kostela sv. Máří Magdalény už odnepaměti vystupují skvrny, které při pozornějším pohledu připomínají ženskou tvář. Ačkoliv kostel dostal novu omítku, skvrny se po čase znovu objevily, jakoby snad chtěly něco sdělit. Někteří místní věří, že tvář patří dívce unesené oživlým umrlcem. Jiní si myslí, že jde o obličej hradní paní nebo jiné ženy, která kdysi poblíž zahynula.

Zámecký psí hřbitov v Kunštátě

V těsné blízkosti zámku v Kunštátě na Moravě se nachází historický psí hřbitov, který je nejstarším v celé Evropě a jediný takový u nás. Na konci 19. století ho založili tehdejší majitelé kunštátského panství, svobodní pánové Honrichsové z Wolfswarffenu.

Celkem zde najdete 16 pomníčků, z nichž 12 nese čitelné jméno a letopočet. Pravděpodobně nejstarší, který patří psovi jménem Lux, pochází z roku 1890. Mezi dalšími jmény, která se nacházejí na pomníčcích, je Žolička, Issi, Zuppi, Flott nebo Mopsi.

Psí hřbitov se nachází před branou kunštátského zámku a je celoročně volně přístupný.

Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou: místo odpočinku posledního českého upír

Dolní Hřbitov ve Žďáru nad Sázavou je spjatý s podivuhodným protiupírským zásahem z konce 19. století, o němž se zmiňuje žďárská i jihlavská kronika. Jeden z hrobů patřil nelítostnému správci žďárského zámeckého velkostatku Aloisi Ulrichovi. Ke svým poddaným se během života choval velmi krutě a klid jim nedopřál ani po své smrti v roce 1817. Místní proto povolali jihlavského kata, který nařídil hrob otevřít.

K úžasu všech v něm našel tělo, které neneslo žádné známky zkázy. Kat oslovil Ulricha jménem a ten otevřel oči a zvolna se posadil. Knězově zaříkání se nebožtík vysmál, a tak mu kat utnul hlavu a tělo nechal zasypat nehašeným vápnem. Od té doby měli místní klid. 

Letecký pohled na Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou

Letecký pohled na Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou

Zůstává však otázka, jak je možné, že mrtvý živořil i po své smrti. Někteří záhadologové to přisuzují mimořádné architektonické koncepci hřbitova. Stavba je založena na půdorysu trojúhelníku - symbolu nejsvětější Trojice. Půdorys kostela by měl představovat lidskou lebku. Dohromady jde o kabalistický symbol úplnosti a vítězství života nad smrtí.

Dřevěný hřbitovní kostelík Panny Marie v Broumov, nejstarší u nás

Hřbitov v Broumově láká návštěvníky unikátní dochovanou památkou lidové architektury – dřevěným hřbitovním kostelíkem Panny Marie. Jde o nejstarší dřevěný kostel u nás a zároveň i o jednu z nejstarších dřevěných kostelních staveb ve střední Evropě. 

Kostel Panny Marie v Broumově je nejstarší celodřevěnou sakrální stavbou ve

Kostel Panny Marie v Broumově je nejstarší celodřevěnou sakrální stavbou ve střední Evropě

Podle údajů broumovského kláštera byl založen už v roce 1177 rakouskou šlechtičnou, která na tomto místě přijala křest. Šlechtična věnovala kostelu perlovou čelenku, která je dodnes uložena v broumovském muzeu. První oficiální zmínka v literatuře pochází z konce 14. století. Později byl kostel vypálen husity a v roce 1450 se dočkal znovuobnovení. Dnešní gotická podoba kostelíku pochází až na drobné pozdější zásahy právě z této doby. V roce 2008 byl kostel prohlášen národní kulturní památkou.

Interiér kostela s malovanými stropy, bohatým oltářem a historickými obrazy si můžete prohlédnout od dubna do září. Za vidění však i během zimy stojí otevřené ochozy kostela. Do nich byla postupně přemístěna celá řada renesančních a empírových náhrobních kamenů ze zrušených hrobů. Najdete zde i popravčí špalek a kopie devíti desek z 16. století, které líčí významné události města. Dozvíte se tak třeba o náletu kobylek v roce 1542, který je v těchto místech skutečně ojedinělý.

Zajímavá je také stará část hřbitova, kde se nachází hrobka mnichů benediktinů, kteří zde byli pohřbíváni od roku 1784.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín: místo odpočinku českých velikánů

Slavná jména kam se podíváte. To je jedním z důvodů, proč je vyšehradský hřbitov v Praze jedním z nejznámějších u nás. Původní farní hřbitůvek se v 70. letech 19. století přeměnil na vyšehradské národní pohřebiště. V současné době je v něm pochováno přes 600 význačných osobností české vědy, kultury a sportu - mezi nimi Božena Němcová, Karel Hynek Mácha, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, bratři Čapkové, Svatopluk Čech, Vlasta Burian a mnozí další. Také náhrobky nesou slavná díla J. V. Myslbeka, F. Bílka, B. Kafky, O. Španiela a jiných umělců. 

Na vyšehradském národním hřbitově je pochováno více než 600 význačných

Na vyšehradském národním hřbitově je pochováno více než 600 význačných osobností naší země

Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů postavenou koncem 19. století. Hlavním iniciátorem její výstavby byl spisovatel a obrozenec František Palacký.

Na jejím průčelí je napsáno "Ač zemřeli, ještě mluví." Do dnešního dne je zde pochováno přes 50 významných osobností – například básník Julius Zeyer, sochař J. V. Myslbek, operní pěvkyně Ema Destinnová, malíř Alfons Mucha nebo vynálezce František Křižík.

Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!

Vybírejte z tisíců turistických tipů a objevujte Česko

Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delší dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ.

Šťastnou cestu!

Autor:




Nejčtenější

Seiser Alm
Seiser Alm: Běžkařský ráj na louce o rozloze 8000 fotbalových hřišť

Sen taťky běžkaře. Vysoká nadmořská výška, mírné i náročné běžkařské tratě, zázemí a především nádherní štíty Dolomit nabízí lyžařské středisko Seiser Alm v...  celý článek

Ozdobná designová víčka na představec KAPZ
Pořádná pumpa a nářadí, které vydrží. Vánoční superdárky pro cyklisty

Shánět dárky pro cyklistu, když jím sám nejste, je během předvánočních nákupů problém. Co koupit nadšencům v upnutých dresech a helmách, kteří se celé dny...  celý článek

Závodní lyžařské boty musí být hodně těsné, sjezdovky jsou dnes extrémně tvrdé...
Pro vítězství se musí trpět. Jak se vyrábí boty pro lyžařskou elitu

Jestli jste si někdy chtěli zalyžovat na opravdových závodních lyžích, přes upozornění, že to není hračka pro rekreanty, by to pro několik z vás mohl být...  celý článek

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.