Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pěšky z Evropy do Ameriky. Kde oba kontinenty dělí jen decimetry

aktualizováno 
Thingvellir je to nejnedoceněnější z nejúžasnějších míst Islandu. Evropu a Ameriku tam místy dělí jen decimetry. A jednou tady Island možná pukne: oba kontinenty odplouvají a vzdalují se od sebe každý rok dva centimetry, píše pro magazín Víkend DNES Milan Vodička.

Tak tady přetrhly síly z hlubin zeměkouli jako hada. Udělám pár kroků a můžu si říkat: „Jdu z Evropy do Ameriky. A zpátky - jdu z Ameriky do Evropy.“

Když se podíváte do mapy, vypadá to jako nesmysl. Amerika a Evropa se spolu nikde nedotýkají, dělí je Atlantik. Ale tady je to jinak. Hranice je dokonce vidět. Někde je široká, někde je to jen průrva.

Z jedné strany vysoká skalní stěna, z druhé hromady balvanů. Tady to prasklo. Mezi tím je cesta, jak ji rozervala síla z hlubin Země. Jako by ji dynamitem vytvořil pluk zákopníků.

Fotogalerie

Místo, kde se dotýkají kontinentální desky Euroasie a Ameriky. Jeden z největších a nejviditelnějších předělů planety.

Vypadá to stejně jako před patnácti lety, kdy jsem tady byl poprvé. Ale oči klamou.

Za těch patnáct let se průrva rozšířila o třicet centimetrů. Evropská a americká kra si vzájemně odplouvají rychlostí dva centimetry ročně.

Zastavím se a představuju si, jak se ta nehybná masa pode mnou posunuje. Pod nohama se to hýbe, i když to smysly neumějí zaznamenat.

Lidé si to tu trochu znuděně fotí. Možná se cítí i podvedeni: řekli jim, že tohle místo patří do Zlatého okruhu Islandu. Předtím viděli jiné věci: nejkrásnější vodopád Islandu Gullfoss, kde voda padá s řevem do hlubiny, a slavný gejzír, kde si mohli hlavy ukroutit, aby viděli jeho výron. Ale tohle?

Je to jen cesta mezi skalami.

Jmenuje se to tady Thingvellir a je to nejnedoceněnější z nejúžasnějších míst Islandu. A co horšího: turistům vykládají, že tady zasedal první parlament na světě a že je to národní park, což obojí zní dostatečně nudně.

Ale jak říkám, je to úplně jinak.

Když kontinenty odpluly

Stojím u kamenné průrvy. Tohle místo je široké jen pár decimetrů. Rozkročím se a levou nohu mám v Americe, druhá zůstává v Evropě. Připadám si jako kolos, pán světa stojící mezi kontinenty. Zlom mezi světadíly probíhá napříč celým ostrovem. Viděl jsem záběry potápěče, jak plave v úzké štěrbině mezi dvěma skalními stěnami. Místa tam bylo jako ve světlíku, sotva mohl pořádně zabrat ploutvemi. Ta mezera, to byl předěl mezi Evropou a Amerikou.

Jinde, bylo to na poloostrově Reykjanes, přecházím mezi světadíly po mostě. Jmenuje se, jak jinak, Most mezi kontinenty.

Tady je všechno vidět jako na modelu.

Dva skalnaté břehy se táhnou do daleka, mezi nimi je řeka písku. Je široká sotva deset metrů. Jdu po mostě na západ a po pár krocích jsem u cedule s nápisem Vítejte v Americe. Otočím se, jdu zase zpátky a jsem zase na domácí hroudě, u cedule Vítejte v Evropě.

Čtu si tam, jak to celé vzniklo: Před dvěma sty miliony let bylo všechno jeden prakontinent. Tehdy se začal trhat, před 135 miliony let se oddělila Afrika od Jižní Ameriky a vznikl Atlantik, před 65 miliony let si zamávaly Amerika a Evropa. Každá si odplula po svém.

Národní park Thingvellir je od roku 1983 zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Národní park Thingvellir je od roku 1983 zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Thingvellir - procházka mezi kontinenty

Thingvellir - procházka mezi kontinenty

Teď dole v řece písku stojí lidé. Je to vlastně země nikoho. Ani Amerika, ani Evropa.

Když zde dáte fantazii volný výběh, prožíváte najednou velké dobrodružství Země z časů, kdy člověk nebyl ještě ani buňkou.

Cítíte pouze skály, pohyb pod nohama a miliony let, které jsou jen lusknutím prstů.

Všechno je daleko a taky strašně blízko.

Tady se to topilo

Vikingům to zřejmě nějak došlo taky.

Ze všech míst, která na Islandu jsou, si vybrali zrovna tohle, aby se tam každý rok scházeli a rokovali o svých záležitostech, což docela často znamenalo, koho mají utopit nebo poslat na pár let do vyhnanství, díky čemuž máme dneska Grónsko.

Začali s tím, když se psal rok 930. Shromáždili se pod čedičovou skálou, kterou si teď každý fotí, i když z toho nic nebude, protože je to proti sluníčku. Na jejím vrcholu jsou dva pravidelné hranaté balvany a mezi nimi navždy visí kamenný míč. Tenkrát to bylo úplně stejné. To je Skála zákona.

Thingvellir

A místo, kde tehdy vznikl Althing, nejstarší parlament světa.

Islanďané si nemuseli stavět amfiteátry jako Řekové a Římané, podzemní síly jim ho postavily tím, že roztrhly dva kontinenty. Když všichni i s foťáky odejdou, stoupnu si pod Skálu zákona a zkouším, jak se můj hlas nese. V údolí pode mnou je sice jen kostelík, ale já vidím tisíce vikinských bojovníků, jak tam táboří kolem jezera a čekají, co jim řekne ten divný chlápek, který nemá ani plnovous.

Tady totiž stáli řečníci, a jak mluvili, skála odrážela jejich hlas do údolí. O kus dál je jezírko, kde topili provinilce.

To víte, parlamentní demokracie se tenkrát s lidmi ještě nemazlila. Kdyby Vikingové věděli, že jsou na místě, kde se stýká Evropa s Amerikou, možná by takové věci nedělali. Jen by si chodili tam a zase zpátky mezi kontinenty a byli by úplně spokojení.

Most mezi kontinenty: mezera se každý rok zvětší o 2 centimetry.

Most mezi kontinenty: mezera se každý rok zvětší o 2 centimetry.

Další místa, kde se trhá svět

Bospor a Dardanely

Pohled na Bosporský průliv i Istanbul z asijské strany

Pohled na Bosporský průliv i Istanbul z asijské strany

Průliv mezi Evropou a Asií dnes přejedete městskou dopravou nebo stylověji přívozem. Dobrodruh Richard Halliburton ho přeplaval. Ale bývaly doby, kdy to bylo těžší. Peršané si tady při tažení na Řeky postavili dva mosty, které jim zničila bouře. Král Xerxes za to nechal průliv zbičovat.

Suezský průplav

Suezský průplav ze satelitu.

Suezský průplav ze satelitu.

Afriku a Asii tady oddělil Ferdinand de Lesseps tím, že spojil kanálem několik jezer, čímž vznikl Suezský průplav. Bylo to v roce 1869, a i když se tím dva světadíly roztrhly, svět se naopak víc propojil. Cesta lodí z Evropy do Indie se zkrátila o 7 000 kilometrů. Dneska se dá průplav přejet přes mosty, pod ním vedou tunely.

Panamský průplav

Panamský průplav, Panama

Panamský průplav, Panama

Byl otevřen v roce 1914, na jeho březích jsou hroby tisíců kopáčů, které kosily malárie a žlutá zimnice. Ale lodě už nemusely obeplouvat bouřlivý mys Horn, čímž neriskovaly ztroskotání a také si zkrátily cestu. Panamský průplav je tak úzký, že Richard Halliburton ho nepřeplaval na šířku, což by nemělo smysl, ale na délku, což dělá úctyhodných 77 kilometrů. Dnes se průplav dá přejít pěšky po mostě nebo přejet na bicyklu.



Témata: Island




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.