Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Že se nedá lyžovat, nevadí. Krásný pěší výlet po hřebenech Krkonoš

aktualizováno 
Letošní zima zatím příliš nepřeje lyžařům, výletníci ale mají možností spoustu. Zveme vás na jedno z méně známých, ale přitom krásných rozhledových míst v Krkonoších. Vyhlídka Krakonoš leží na červené turistické trase mezi Špindlerovým Mlýnem a Luční boudou, v nejvyšším bodu Kozích hřbetů, ve výšce 1 422 m n. m.

Odpolední slunce na loukách nad Luční boudou | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Projít nejvyšší partie Krkonoš v zimě pěšky se nám moc často nepoštěstí, na tradičních běžkařských trasách leží většinou nesouvislá vrstva starého špinavého sněhu a na horských pláních najdeme nafoukané a ztvrdlé firnové desky, ze kterých vykukují kameny a tráva. Na druhou stranu jsou ale hory poměrně prázdné, většina výletníků chodí pěšky, občas jsme narazili na běžkaře nebo cyklisty.

Fotogalerie

Výhodou současného nedostatku sněhu v horách je průchodnost turistického chodníku strmým úbočím mezi Svatým Petrem a Kozími hřbety. Tato trasa totiž prochází lavinovými poli a v zimě bývá obvykle uzavřena. Naproti tomu přístup od Luční boudy je většinou celoročně bez problémů. Jako výchozí místo pro túru na vyhlídku můžete zvolit Špindlerův Mlýn, případně se sem můžete vydat z Pece pod Sněžkou nebo z některé z horských bud v okolí Klínových a Rennerových bud.

Vítězství pohorek nad běžkami

Náš okruh začíná na Friesových boudách, ve výšce 1 217 metrů, výhodou je tedy nadmořská výška – kdo vyrazí ze Špindlu, musí k vyhlídce nastoupat 700 výškových metrů. Vyrážíme od penzionu Andula po trase Krkonošské magistrály na Klínové Boudy. Na cestě není po sněhu téměř ani památka, jen na okrajích leží zbytky zmrzlého firnu. Pohled přes údolí na Klínovky připomíná jarní výjev, kdy na sluncem zalitých zlatožlutých loukách jen tu a tam probleskují ostrůvky sněhu.

Teprve těsně pod Chalupou Na Rozcestí začínáme šlapat sněhem. Objevuje se také první skupinka běžkařů, kteří si sem lyžařské nádobíčko vynesli kdoví odkud a teď se konečně mohou sklouznout. Radost jim však nevydrží dlouho, mezi Rozcestím a Výrovkou je nutné několikrát lyže sundat a překonat hliněné úseky. Pohorky tak na konci prosince v nejvyšších polohách Krkonoš jednoznačně vítězí nad běžkami, což je situace, kterou asi nezažili ani nejstarší pamětníci.

Od Výrovky k Luční Boudě šlapeme po asfaltu, spíš než lyže by se teď hodilo kolo nebo třeba koloběžka... Kaplička – Památník obětem hor stojí na vytátém travnatém ostrůvku mezi zbytky sněhu. Před námi se zvedá masiv Sněžky, na kterém překvapivě není po sněhu ani památky. Scházíme k Luční boudě a dáváme si oběd.

Úpské rašeliniště u Luční boudy, v pozadí Studniční hora

Úpské rašeliniště u Luční boudy, v pozadí Studniční hora

Kaplička nad Luční boudou, v pozadí Sněžka

Kaplička nad Luční boudou, v pozadí Sněžka

Vyhlídka Krakonoš

K vyhlídce Krakonoš je to po červené turistické značce od Luční Boudy něco málo přes dva kilometry. Cesta pokrytá sněhem nás vede po louce víceméně po vrstevnici. Po levé ruce se zdvihá úbočí Luční hory, po Sněžce druhé nejvyšší hory Česka a nejvyšší hory Českého hřbetu Krkonoš. Vpravo naopak krajina padá do hluboké strže Bílého Labe, za nímž se zvedá Čertovo návrší.

Míjíme místo, kde stávala bývalá Rennerova bouda a po chvilce přicházíme do sedla na Kozích hřbetech. Značená trasa odtud začíná strmě klesat do Dlouhého dolu a hluboko pod námi vidíme Špindlerův Mlýn. My však odbočujeme vpravo k 200 metrů vzdálenému vyhlídkovému bodu Krakonoš. Ty poslední metry se sice místy propadáme krustou sněhu, ale výhled nakonec stojí za tu námahu.

Sněžka a Luční bouda od vyhlídky Krakonoš

Sněžka a Luční bouda od vyhlídky Krakonoš

Kozí hřbety, v pozadí vpravo Ještěd

Kozí hřbety, v pozadí vpravo Ještěd

Ze sněhem pokryté hrany Kozích hřbetů se otevírá pohled do vzdáleného Labského dolu, který ohraničují částečně sněhem pokryté vrcholy Kotle a Vysokého kola. Kontrast zasněžených vrcholů a zeleného údolí přidává na zajímavosti. Obdivujeme ostrou hranu Kozích hřbetů, kouzelně nasvícenou odpoledním sluníčkem a v dálce za nimi rozeznáváme typickou siluetu Ještědu. Dále tu jako na dlani máme hraniční hřeben mezi Vysokým kolem a Špindlerovkou, boudy pod ním a úplně napravo potom Malý Šišák. Když se otočíme, výhled korunuje pohled na Sněžku, jejíž masiv se zvedá za Luční Boudou.

Čeká nás návrat zpět stejnou cestou, kdybychom měli více času, mohli bychom sestoupit do Dlouhého dolu a na naší chatu doputovat přes Pláň nebo Stoh. Na druhou stranu ale při návratu po stejné trase neztratíme výšku a můžeme si užívat pozdní odpoledne na sluncem zalitých horských loukách.

Může se hodit

Ubytování

  • V popisované oblasti najdeme blízko hřebene několik možností, kde se ubytovat. Doporučit lze moderní horský hotel Friesovy Boudy, popřípadě jeho dvojče, sousední apartmán Andula – více na www.friesovyboudy.cz
  • Cenově přístupné turistické ubytování nabízí Chata Výrovka - www.vyrovka-krkonose.cz
  • Nejblíže vyhlídce Krakonoš nabízí ubytování Luční Bouda – www.lucnibouda.cz

Přístup na trasu

Ze Špindlerova Mlýna Dlouhým dolem nebo se můžete vyvézt lanovkou na Pláň a odtud pokračovat přes Klínovky. Z Pece pod Sněžkou se lze vyvézt na Hnědý vrch, případně na Sněžku – v zimě ovšem může být sestup ze Sněžky k Obří boudě problematický.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Plzeňan Martin Kopřiva přešel napříč Českou republikou. Za třináct dní urazil...
Student přešel Českou republiku za třináct dní, je to nový rekord

Za třináct dní, sedm hodin a čtyřicet sedm minut přešel napříč Českou republikou Plzeňan Martin Kopřiva. Vyrazil z Ašska a doputoval až do nejvýchodnějšího...  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Vyhlídka na Kornati z vrcholu ostrova Smokvica patří k nejhezčím na Jadranu.
Osamělé Chorvatsko. Výlet po stopách pirátů v nádherném parku Kornati

Chorvatské souostroví Kornati patří právem mezi klenoty Jadranu. Jeden z osmi národních parků Chorvatska tvoří 89 vápencových ostrovů, připomínajících perly...  celý článek

Cihlové červené domy (dřevo tehdy nebylo) jsou zásadně třípatrové, s různě...
Od prádelen až po UFO. Poznejte genius loci hornických Katovic

Polské Katovice se sotva dvousetletou historií se v novém tisíciletí vydávají směrem moderního města. Sází na sport, hudbu i kongresovou turistiku. A přeměna...  celý článek

Kolona na francouzské dálnici před terminálem Eurotunelu. Stojící a...
Evropu čeká dopravně nejnáročnější víkend. Vyražte v úterý, radí autokluby

S mnohahodinovými kolonami a dopravně nejvypjatějším víkendem léta musí počítat Češi, Němci nebo Rakušané, kteří se o víkendu vydají na cestu k Jaderskému...  celý článek

Další z rubriky

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.