Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Perla českých rozhleden stojí na Velkém Lopeníku

aktualizováno 
Malebnou, až pohádkovou krajinu spatříte z ochozu překrásné dřevěné rozhledny, která stojí již třetím rokem na kopci Velký Lopeník v Bílých Karpatech. Originální stavba je opravdovou ozdobou světa českých rozhleden. Nadchne vás, ať se k ní vypravíte pěšky nebo na kole.

Rozhledna na Velkém Lopeníku. | foto: Eva KuřováiDNES.cz


Mapa © PLANstudio s.r.o. 

Pomoravštělý kus Slovenska

Snad nejkrásnější oblastí moravsko-slovenského pomezí je okolí Starého Hrozenkova, který leží u východní hranice při frekventovaném silničním tahu E50 ve směru na Slovensko. Kopcovitý kraj s loukami, pastvinami a roztroušenými samotami, které se šplhají až těsně pod nejvyšší hřbety Bílých Karpat, vykazuje ve srovnání s jinými regiony řadu krajinářských, přírodovědných, etnografických i historických zvláštností. Tato malá svérázná oblast k nám zasahuje jakoby ze Slovenska a lidově se nazývá Moravské Kopanice.

Celá oblast Moravských Kopanic, tvořená rozptýlenými obcemi Lopeník, Vápenice, Vyškovec, Starý Hrozenkov a Žitková, se rozkládá za rozvodním hřebenem Bílých Karpat a náleží do povodí Váhu. V podstatě jde o jakýsi malý "pomoravštělý" kousek Slovenska na území České republiky.

Důkazů pro toto tvrzení existuje hned několik. Historické prameny skutečně praví, že horské stráně v okolí Starého Hrozenkova byly osídleny slovenskými osadníky, a to v polovině 18. století. Kromě toho má v tomto svérázném etnografickém regionu domov – jako na jediném místě u nás - tanec čardáš. Je sice trochu pomalejší, má jiné pohybové variace, uherský původ se v něm však nezapře.

Výlet na Velký Lopeník

Krajina na Kopanicích

Perla českých rozhleden

Duch svérázného a malebného kraje Moravských Kopanic se pravděpodobně podepsal i na projektu rozhledny, která stojí již třetím rokem na nejvyšším kopci v okolí Velkém Lopeníku (911 m), hned vedle česko-slovenského hraničního patníku.

Dřevěná hranolovitá věž zakončená asymetrickou střechou je postavena z dubových trámů na bytelné kamenné podezdívce, má 22 m a vede na ni 101 schodů. Byla slavnostně otevřena 16. července 2005 a během letní turistické sezony je volně přístupná veřejnosti. Za svůj zrod vděčí tato rozhledna sdružení obcí v okolí Velkého Lopeníku, jak z moravské, tak i slovenské strany.

Rozhledna nas Velkém Lopeníku

Výhled je impozantní a za dobré dohlednosti neskutečně daleký jak směrem na Slovensko, tak na Moravu. Pozorovat můžete Malou Fatru, Strážovské vrchy, Považský Inovec, Malé Karpaty, Pálavu, Chřiby, Hostýnské a Vizovické vrchy, Beskydy a za výjimečné dohlednosti i Jeseníky.

Otevírací dobu rozhledny není snadné přesně zjistit, od května do října však bývá otevřeno zřejmě každý den, správce většinou nebývá přítomen.

Na travnaté pláni pod věží slouží k odpočinku bytelné dřevěné lavice, poučení přináší dvě informační tabule – jedna na moravské, druhá na slovenské straně hory.

Krátká odbočka od turistického rozcestníku vás po krátkém klesání přivede k pramenu vody. V suchých obdobích však bývá mnohdy vyschlý. Hospoda, asfaltová silnice ani lanovka tu zatím nejsou, což je úžasné!

Výlet na Velký Lopeník
Výhled z Lopeníku směrem k východu

Kudy vzhůru na Lopeník

Na vrchol Velkého Lopeníku vedou čtyři výstupové trasy. Nejfrekventovanější je cesta ze sousedního Mikulčina vrchu, který patří ke známým a vyhledávaným rekreačním lokalitám Zlínského kraje.

Na rozdíl od Lopeníku je Mikulčin vrch typicky zprzněný všemi výdobytky civilizace – nechybí pochopitelně silnice a parkoviště, desítky chat, ocelový stožár mobilního operátora, sjezdovky a vleky, paseky. Odtud se vydává většina výletníků k rozhledně, což je nenáročný pochod v délce 5 km. Většinou se jde lesem, pouze při překonávání Lopenického sedla se objevuje otevřený terén s pastvinami a výhledy.

Také frekventovaný, avšak poněkud náročnější je výstup po žluté a zelené od chaty Lopeník ve stejnojmenné obci na severním úpatí hory, kde lze dobře zaparkovat.

Tohle místečko má velmi pěknou polohu mezi roztroušenými usedlostmi neboli kopanicemi, kde se ještě na mnohých místech žije tradičním zemědělským způsobem života.

Kousek pod chatou stojí za vidění chráněný lidový dům s doškovou střechou, k němuž vede odbočka z turistické trasy. V okolí je také několik přírodních rezervací – luk s typickou bělokarpatskou flórou.

Nejméně používaný výstup na Lopeník vede od západu po zelené z Bošácké doliny, která je komunikačně nejhůře dostupná a chybí v ní turistické zázemí v podobě chaty či hospody. Zkrátka kde nic není, nikdo nechodí!

Výlet na Velký Lopeník
Oblé hřbety okolních Bílých Karpat

Výlet na Velký Lopeník
Tradiční kopaničářská chalupa

Netradiční cestou ze Slovenska, kde mají nejlepší slivovici

Pokud byste chtěli k rozhledně na Lopeníku vystoupit nejhezčí cestou, pak vyrazte po modré značce z Nové Bošáce, která je v širokém okolí proslulá vynikající slivovicí. Prý nejlepší na Slovensku.

Tato obec leží na jižním, slovenském úpatí hory, kam není problém přijet vlastním autem, avšak je prakticky vyloučeno dostat se tam veřejnou dopravou z českého, byť nedalekého území.

Modrá značka od kostela vás povede přes obydlené samoty osady Grúň, kde vstoupíte jakoby do jiného světa. Cestou potkáte například ještě neopeřená housata, starobylé oborohy, dřevěné stodoly i betonového a udržovaného partyzána, střežícího výstup na Lopeník.

Cesta vede z velké části otevřeným terénem po loukách, z nichž se otevírají pohledy na okolní čistý a konzumem dosud nepříliš poznamenaný kraj.

Výlet na Velký Lopeník
Výstup na Lopeník střeží partyzán v Nové Bošáci

Svobodným poutníkům, kteří se nemusejí vracet k vlastnímu autu, lze vřele doporučit putování z Lopeníku na Mikulčin vrch a odtud po červeně značené "cestě Hrdinov SNP" přes Kykulu, Machnáč a Sokolí kameň do Drietomy. Jde se z velké části po hřebenovce a po loukách, typickou kopaničářskou krajinou. Je to rozhodně jedna z nejhezčích tras v oblasti Bílých Karpat.

Výlet na Velký Lopeník

Stodola v osadě Grúň

Kopaničářská kolonizace

Kopaničářská kolonizace, spočívající v osídlování a zemědělském využívání horského terénu, byla charakteristická nejen pro kraj pod Velkým Lopeníkem, ale i pro řadu dalších karpatských regionů − například Valašsko.

Tento samovolný proces, vyvolaný "hladem" po půdě, souvisel s vymizením hladomorů a vzrůstajícím počtem obyvatel během 18. století (snad díky bramborám dovezeným z Ameriky?). Stávající zemědělská půda – zvláště v chudých horských oblastech – nestačila živit vzrůstající počet obyvatel, takže nezbývalo než zkoušet životní štěstí vysoko na kopcích.

Výlet na Velký Lopeník
Dnes stále vzácnější oboroh - tradiční způsob uskladnění sena

Bydlet na "kopanici" však rozhodně nebylo žádné terno. Konkrétně kopanice v okolí Starého Hrozenkova patřily velmi dlouho k nejzaostalejším oblastem u nás a ještě počátkem 20. století byla v některých obcích zaznamenána více než devadesátiprocentní negramotnost. O mnohém vypovídá také slovo "kopanice" – "orná" půda tady byla tak nevhodná, že se dala kultivovat pouze kopáním.

Může se hodit

Výstupy k rozhledně na Velkém Lopeníku
1) z Mikulčina vrchu po zelené – 1,5 hodiny, 5 km
2) z obce Lopeník od turistické chaty po žluté a zelené – 1,5 hodiny, 4 km
3) z Bošácké doliny po zelené – 1,5 hodiny, 4 km
4) z Nové Bošáce po modré – 1,5−2  hodiny, 5,5 km

Jak se tam dostat
Po hlavním silničním tahu E50 z Uherského Hradiště směrem k hraničnímu přechodu ve Starém Hrozenkově. V obci Bystřice pod Lopeníkem před začátkem hlavního stoupání se odbočuje do obce Lopeník (varianta výstupu 2), před motorestem Nový Dvůr na vrcholu silničního stoupání přes hlavní bělokarpatský hřeben se odbočuje na Mikulčin vrch (varianta výstupu 1).

Pokud byste měli zájem o varianty výstupu 3 a 4, pak pokračujete z obce Lopeník do Březové pod Lopeníkem, kde odbočíte vlevo do Bošácké doliny.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 92, Slovácko – Bílé Karpaty

Autoři:




Nejčtenější

Při čištění národního památníku Mount Rushmore zažil jednu z nejkrásnějších...
Užívám si nejlepší výhledy světa, říká muž, který čistí známé památky

Navštěvují je statisíce turistů a žasnou nad jejich velikostí, dokonalostí a působivostí. Jen málokoho však ale také napadne, že ony monumenty potřebují...  celý článek

Jantar Mantar v Džajpuru byl jeden z pěti astrologických areálů, které nechal...
Přinuťte hvězdy mluvit. Astrologický klenot indického mahárádži

Rádžasthánský vládce Džaj Singh II. byl jako náš Rudolf II. Bohatý mahárádža chtěl číst svůj osud ve hvězdách a nechal si vedle svého paláce v Džajpuru...  celý článek

KARAVAN. Vyjet s obytným přívěsem se zprvu zdálo jako skvělý nápad. Po...
Hotel s sebou. Karavany a obytné vozy Češi milují, nejvíc rodiny s dětmi

Češi stále častěji vyrážejí na dovolenou v zapůjčených karavanech či obytných vozech. Poptávka roste i po těch luxusnějších. Řada půjčoven už má kapacity na...  celý článek

Dolní část Modrého dolu se Studniční horou v pozadí.
Modrý důl není pro boty s hladkou podrážkou. Žily tam svérázné osobnosti

Uchovává si nezaměnitelné kouzlo a stále leží stranou masové turistiky. Krkonošský Modrý důl má dnes jednoho obyvatele s trvalým pobytem a pamatuje myšlenku...  celý článek

Každý rok iglú ve Spikebodenu roztají a každý rok tu postaví nové. Ráz...
Kde se dá koupat na sněhu a bobovat jako mistr. Tip do neobjevené Itálie

Jen pár hodin cesty autem na jih leží region Jižní Tyrolsko, který láká na nádherné sjezdovky až do druhé poloviny dubna. Některá zdejší lyžařská střediska...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.