Peak 38 - šmankote, to je hrůza

Je pátek 19.září půl deváté ráno a po dvou hodinách kochání se výhledy na okolní panorama s majestátním Everestem odcházíme s Láďou z Kalapataru. Po doplnění tekutin se vesele vydáváme na sestup do vesnice Periche, která leží o 1500 m, neboli tři hodiny pochodu, níže.

Další den se v mlze vlečeme opět vzhůru - už ne tak vesele jako předchozí den, ale zase s nadějí, že uvidíme cíl naší cesty. Počasí má však jiné mínění, a tak mlhu střídá hustý déšť. Ráno nás ladí optimisticky, ovšem než se nasnídáme, jsou všechny výhledy zase v p…

Plánovaný poklidný pětihodinový výstup se změnil v tříhodinový závod Vladimíra do předpokládaného základního tábora pod Peak 38.

Hrůzný Peak 38
Míjíme základní tábor pod Island Peakem, najednou se mraky rozplynou a my málem omdlíme. Poprvé jsme na vlastní oči uviděli PEAK 38. "Šmankote, to je hrůza". Pohled na rozeklané seraky ledovce tekoucího z vrcholu v nás probozí pocit beznaděje. "Dá se to projít?"

Podobně rozkřachanej ledovec jsme viděli předevčírem pod Everestem, ale tam se přelejzá za pomoci desítek žebříků a výškových nosičů. U nás však žádná tato vymoženost nehrozí. No, nezbývá nic jiného než najít BC a zkusit to.

Pokračujeme dál a nacházíme krásně zařízený tábor a jsme ohromeni, co tu dělá. Po chviličce se ukáže, že patří Korejcům, kteří lezou na Lhotse Shar. Jdeme dál.

Překvapení - bagáž už je v BC!
A teď teprve přichází překvapení! V místě našeho základního tábora už je veškerá bagáž naší výpravy! (samozřejmě podstatně skromější než korejská). Přitom sem měla být na hlavách našich nosičů vynesena nejdříve za dva dny po našem příchodu. Niru, náš sirdar, je ale rychlejší než naše přání a tak s nepálským kuchařem Dhanem začínáme stavět ZÁKLADNÍ TÁBOR pod PEAKEM 38.

V průběhu budování exkluzivního WC, společenského stanu, několika obytných stanů a dalších nezbytných vymožeností BC ve výšce asi 5250 m se také snažíme dalekohledem pozorovat stěnu a najít v ní nějakou výstupovou trasu.

"Hurá, máme ji!", alespoň teoreticky vymodelovanou v našich ježatých hlavách. A tak nazítří ráno, před příchodem hlavního pelotonu naší výpravy vyrážíme mezi moreny a ledovce, abychom se pokusili najít v tomto labyrintu cestičku ke stěně.

Napsáno v sobotu 20. září

Láďa Prieložný při stavbě záchoda v BC. Po skončení expedice musíme odnést naše výkaly v sudu dolů do údolí.