Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Patnáct turistických cílů na Slovensku, které byste neměli minout

aktualizováno 
Slovensko patří v Česku k nejoblíbenějším cestovním cílům, jen loni jej navštívilo přes půl milionu českých dovolenkářů. S výjimkou moře je slovenská nabídka pozoruhodně různorodá, najdete tam krásné přírodní oblasti, dobré možnosti ke koupání v termálech i v přírodě, malebné hrady či lidovou architekturu. Zážitek korunuje vyhlášená gastronomie.

Hlavní a jediná „ulice“ ve Vlkolínci | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

1.Malá Fatra

Čtvrté nejvyšší pohoří Slovenska (1 709 m) leží na dohled od česko-slovenské hranice, vyniká mimořádnými scenériemi a je rájem pro vysokohorské turisty.

Léto na Slovensku

Přehled reportáží z nejzajímavějších míst a tipy na výlety i dovolenou najdete ve speciální příloze Léto na Slovensku

Navštěvovanější, protože lépe zpřístupněná, je severní část. Výstup z Vrátné doliny na mýtický vrchol Rozsutec (1 610 m) zvládnete i za jeden den.

To v jižní části pohoří je nouze o přístupové cesty i turistické chaty. Tzv. Lúčanská Fatra (jižně od údolí Váhu) proto slouží těm, kteří vyhledávají klid a samotu. Pěší přechod hřebene tady trvá tři dny a musíte být úplně soběstační.
Náš tip: tvar hory Kľak (1 352 m) i výstup na něj si budete dlouho pamatovat!Poloha: Žilinský kraj, východně od Žiliny

2.Vysoké Tatry

Nejvyšší pohoří Slovenska i celých Karpat nemůžeme vynechat, navzdory malé rozloze i drakonickým cenám turistických služeb. Kdo zatouží po výškách bez velké námahy, pro toho je tu lanovka na Lomnický štít (2 634 m, druhý nejvyšší vrchol).

Vysokotatranská klasika. Pohled z úbočí Ostervy na Popradské pleso

Pokud chcete zdolat maximum, tedy Gerlachovský štít (2 655 m), musíte si najmout horského vůdce a disponovat přiměřenou fyzičkou. Nenáročná procházka pěkným horským prostředím vede ze Štrbského Plesa na pleso Popradské, zpět se můžete svézt električkou. A pro pořádný pěší výstup jsou tu značené stezky na Rysy (2 499 m) či na slovenskou národní horu Kriváň (2 494 m).
Náš tip: Hřeben Belianských Tater na východě oblasti je sice turistům přístupný jen omezeně, ale potkáte tu mnohem méně lidí než kolem Štrbského Plesa či Tatranské Lomnice. Tato část Vysokých Tater i jinak vypadá, je totiž budovaná vápenci.
Poloha: Prešovský kraj, severozápadně od Popradu

3.Slovenský ráj

Spíše než o výšky tu jde o hloubky. Národný park Slovenský raj je proslulý hlubokými a strmými soutěskami, z nichž řada je zpřístupněna turistům.

Turisté na exponovaném úseku v Prielomu Hornádu ve Slovenském ráji

Procházet tu budete po umělých lávkách a žebřících s pomocí zábradlí, řetězů a skob, pod vámi bude bouřit divoce proudící voda, navíc uvidíte řadu vodopádů.

K nejznámějším soutěskám (slovensky tiesňavy) patří Veľký Kyseľ, Veľký Sokol či Suchá Belá. Velmi atraktivní je i turistická trasa kaňonovitým údolím řeky Hornád (Prielom Hornádu).
Náš tip: Do tiesňav vyrazte v létě zavčas po ránu, nechcete-li stát na žebříky fronty. A pozor, průchod je většinou možný jen jedním směrem, proti toku.
Poloha: Prešovský kraj, jihovýchodně od Popradu

4.Pieniny

Řeka Dunajec tvoří hranici mezi Polskem a Slovenskem v délce jen asi 17 kilometrů, ale právě tento úsek stojí za to. Dunajec totiž pod obcí Červený Kláštor vstupuje do hluboké soutěsky a vytváří nádherné zakleslé meandry, tzv. Prielom Dunajca.

Pohled do kaňonu Dunajce v Pieninách z polské strany. Na řece je vidět skupina vorů.

Řeka je tu přitom již dost velká na to, aby „unesla“ i menší plavidla, a návštěvníci proto rádi sjíždějí pohraniční úsek Dunajce na vorech, zde zvaných pltě. Splutí se zkušenými voraři (pltníky) trvá asi půldruhé hodiny a zpět se z osady Lesnica buď můžete nechat do Červeného Kláštora odvézt, případně si projděte Prielom Dunajca proti proudu zpět pěšky. Tuto trasu rozhodně doporučujeme.
Náš tip: Na polský vrchol Trzy Korony (982 m), který pohledově dominuje vorařské plavbě, si druhý den můžete vyběhnout pěšky.
Poloha: Prešovský kraj, severně od Popradu

5.Poloniny

Nic pro tuctové návštěvníky: cesta je tam klopotná, lesy plné medvědů a na hospodu celý den nenarazíte. Zato v noci nejspíš uslyšíte výt vlčí smečky. Litovat ale nikdo nebude, Národný park Poloniny v nejvýchodnější části Slovenska představuje panensky čistou a divukrásnou krajinu pokrytou většinou bukovými lesy.

Poloniny jsou typické táhlými hřebeny a množstvím luk a pastvin.

Za solidní východiště platí obec Nová Sedlica, odkud lze během jediného dne dosáhnout pěšky vrchu Kremenec (1 221 m) na styku hranic Slovenska, Polska a Ukrajiny a ještě stačíte projít i část hraničního hřebene. Pěší túry se v Poloninách dají protáhnout i na polské území, protože hranici zde můžete volně překračovat (ne směrem na Ukrajinu).

Náš tip: Před nástupem do lesů si zjistěte, co dělat v případě setkání s medvědem. Pravděpodobnost takového „meetingu“ je totiž více než teoretická.
Poloha: Prešovský kraj, v nejvýchodnějším výběžku Slovenska

6.Bešeňová

Termální komplex Bešeňová patří sice mezi mladší slovenské termály, rozvoj posledních dvou dekád jej však zařadil mezi ty největší a nejlépe vybavené.

Termální komplex v Bešeňové

Gino Paradise Bešeňová, jak se zařízení nazývá, má dnes ke dvacítce bazénů, z nichž asi polovina je venkovních a všechny jsou sycené geotermální vodou. Můžete si vybrat mezi teplotami od 24 do 39 °C.

Důležitou devízou Bešeňové je výhodná poloha v Liptovské kotlině, tedy na dohled Vysokých a Nízkých Tater. Po turistice v horách přijde unavenému tělu pobyt v termálech dvojnásob vhod. Pro ty, kteří Bešeňovou pojmou jako čistý relax, disponuje areál řadou restaurací i několika hotely.

Náš tip: Severně od obce se nachází přírodní památky Bešeňovské travertíny, krásně zbarvené travertinové kupy vzniklé vysrážením minerálních pramenů.
Poloha: Žilinský kraj, západně od Liptovského Mikuláše

7.Vodní nádrž Orava

Druhá největší vodní plocha Slovenska, Oravská priehrada, mívá sice kvůli vysoké nadmořské výšce (600 m) poměrně chladnou vodu, rozlehlé přehradní jezero však skýtá výborné podmínky pro plachtění či windsurfing a na své si tu přijdou i rybáři.

Fotogalerie

Současně tu budete pobývat ve svébytném regionu, kde se dochovalo mnoho lidových tradic, od krojů až po muziku. Na Slanickém ostrově, jediném pozůstatku zaplavené obce, můžete navštívit kostel, který dnes slouží jako galerie lidového umění. Severní obzor Oravy rámuje majestátní Babia hora (1 725 m), na níž se pěšky vyráží od Hviezdoslavovy horárne.
Náš tip: Skanzen u nedaleké vesnice Zuberec (Múzeum oravskej dediny) vám přiblíží život v oravských vesnicích v minulosti.
Poloha: Žilinský kraj, v nejsevernějším výběžku Slovenska

8.Bratislava

Není to Paříž, Londýn ani Řím, přesto vás návštěva slovenské metropole nezklame. Pokud se přijedete podívat po delší době, jistě si všimnete, že Bratislava v posledních letech řádně zbohatla.

Noční pohled na Bratislavský hrad

Noční pohled na Bratislavský hrad

Ne náhodou patří mezi ekonomicky nejvyspělejší oblasti celé EU. To se projevuje i na podobě památek, které jsou většinou pěkně opravené a pocit v centru se nebude lišit od západoevropských měst.

K „povinným“ místům patří Bratislavský hrad, katedrála sv. Martina, Primaciální palác a Stará radnice s muzeem. Ojedinělou památku ve starém městě představuje tzv. Modrý kostolík, nádherná secesní stavba z počátku 20. století.
Náš tip: Výlet ke zřícenině hradu Devín (z centra asi 12 km) znamená návštěvu jednoho z nejpamátnějších míst Slovenska i báječný výhled na soutok Dunaje a Moravy.
Poloha: Bratislavský kraj, u hranic s Rakouskem.

9.Banská Štiavnica

Nebýt bohatých nalezišť kovů v okolních kopcích, především stříbra, Banská Štiavnica by nikdy nevznikla. Jenže doly tu byly natolik výtěžné, že bohatství z nich plynoucí umožnilo náročnou výstavbu. A to až do té míry, že Banská Štiavnica je dnes zapsaná na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.

Kalvárie, dominanta okolí Banské Šťiavnice.

Nejde jen o „klasické“ památky jako pevnosti (Starý a Nový zámok), kostely (Nanebevzetí Panny Marie či vzdálenější, pohledově dominantní Kalvárie), řada středověkých městských domů či nádherný Trojiční sloup.

Zajímavá jsou zde i technická řešení. Štiavnica totiž proslula unikátním systémem nádrží, jejichž voda poháněla stroje vyčerpávající jinou vodu – tu přebytečnou z neustále zaplavovaných dolů. Abyste si to celé, včetně malebného hornatého okolí, stačili prohlédnout, vyčleňte si na návštěvu alespoň dva dny.
Poloha: Banskobystrický kraj, jihozápadně od Zvolena.

10.Spišský hrad a okolí

Spišský hrad je vidět na míle daleko a nejrozsáhlejší zřícenina Slovenska se stala jedním ze symbolů země, okolní oblast (Spiš) toho ale nabízí na malé ploše mnohem víc.

Slovensko,  Spišský hrad

Díky středověké německé kolonizaci patřila totiž oblast v minulosti k velmi bohatým regionům a je to dodnes znát. Hned v městečku Spišské Podhradie, na dohled od zříceniny, se nachází několik významných památek v čele s pozdně románskou katedrálou a dochovanými hradbami.

Komplex je součástí památek světového kulturního dědictví UNESCO stejně jako kostel v nedaleké obci Žehra s unikátními freskami z 13. století. To samé platí i o 15 kilometrů vzdálené Levoči, městě proslulém gotickým křídlovým oltářem mistra Pavla, umístěným v tamější bazilice sv. Jakuba.
Poloha: Prešovský kraj, východně od Popradu.

11.Vlkolínec

Nejzachovalejší celek lidové architektury na Slovensku, osada Vlkolínec, je přes svůj prestižní statut (památka UNESCO) pěkně ukrytá.

Hlavní a jediná „ulice“ ve Vlkolínci

Zástavba nevelké osady šplhá podél potoka ve strmém svahu pod horou Sidorovo (1 099 m) sice nedaleko od Ružomberoku, ale vede tam jen uzoučká silnička a autem se dostanete jen kus pod obec.

Dřevěnice, postavené na vysokých kamenných podezdívkách, mají pestrobarevné fasády a pocházejí většinou z 19. století. Krásná je roubená dvoupodlažní zvonice. Některá z vesnických stavení sice již nabízejí drobné občerstvení či suvenýry, ale masový turismus sem ještě nepronikl ani náhodou, tak si pospěšte. Ideální je dojít do Vlkolínce pěšky, procházka z Ružomberoku a zpět zabere asi čtyři hodiny.
Poloha: Žilinský kraj, jižně od města Ružomberok.

12.Čičmany

Na první pohled vypadají jako perníkové chaloupky. Tmavá dřevěná stavení jsou bohatě ozvláštněna bílými ornamenty, jako když perník ozdobíte marcipánem.

Jeden z typických domů v Čičmanech

Vesnické domy v Čičmanech si nelze splést s ničím jiným a budete se za nimi muset obtěžovat do řádně odlehlé oblasti Strážovských vrchů jižně od Žiliny. Jde o jedinečný soubor lidové architektury, navzdory faktu, že většina z dnes tu stojících domů není příliš stará. Požáry si zde pravidelně vybíraly svoji daň, naposledy v roce 1945.

Objekty však byly obnovovány podle tradičních vzorů a kromě obdivování „muzea pod širým nebem“ můžete dvě z vesnických staveb dnes vidět i zevnitř. Spravuje je Považské muzeum a spatříte v nich expozici věnovanou běžnému životu místních lidí v minulosti stejně jako lidovým zvykům a slavnostem.
Poloha: Žilinský kraj, jižně od Žiliny.

13.Čachtický hrad

Čachtice rovná se vražedná hraběnka Alžběta Báthoryová, která se prý koupala v krvi zamordovaných dívek. Je to sice nejspíš jen smyšlená legenda, ale chytlavá a vzbudit zájem mnoha návštěvníků určitě dokáže.

Čachtický hrad

Avšak i kdyby vám Alžběta byla šumafuk, Čachtický hrad stejně za návštěvu stojí. Rozlehlá zřícenina, původně ze začátku 13. století, se tyčí na výrazném kopci na výběžku Malých Karpat a v minulosti střežila strategicky významné údolí Váhu.

Rozsáhlé zříceniny hradu, zbudovaného z bílého kamene, se již při pohledu z dálky ostře odrážejí od řídce zalesněného terénu a naopak z různých míst hradního areálu jsou výtečné výhledy do Pováží, na Považský Inovec i na slovensko-moravské pomezí.
Poloha: Trenčiansky kraj, jihozápadně od Trenčína.

14.Dobšínská ledová jeskyně

Mezi mnoha jeskyněmi, na něž je Slovensko bohaté, zaujímá ta u městečka Dobšiná zvláštní místo. Dobšinská ľadová jaskyňa, jak se slovensky nazývá, je totiž největší zaledněnou jeskyní v zemi.

Dobšinská ľadová jaskyňa

Poprvé byla prozkoumaná v roce 1870 a veřejnosti otevřená již o rok později. Z celkové délky „ledové díry“ je dnes přístupná asi třetina o délce necelých 500 metrů, ale návštěvu si musíte aspoň trochu zasloužit. Ke vstupu vede jen pěší stezka, kterou zdoláte asi po 20 minutách.

Uvnitř uvidíte množství ledových útvarů ve formě sloupů, ledopádů a stalagmitů. Celoročně tu počítejte s teplotou kolem bodu mrazu.
Poloha: Košický kraj, severně od Rožňavy.

15.Folklórní festival Východná

Ať se z liptovské obce Východná podíváte na jakoukoli stranu, všude váš pohled dosáhne do nádherných hor. Na severu a severovýchodě se zubatí Vysoké a Západní Tatry, jižní obzor uzavírají Nízké Tatry.

Řezbář na folklórním festivalu ve Východné

Jen kvůli krajinným panoramatům se tam ale nejezdí, obec je totiž proslulá každoročním folklórním festivalem, nejrozsáhlejším v zemi, jehož věhlas už dávno překročil hranice Slovenska.

Folklórny festival Východná se letos koná ve dnech 1. až 3. července a vedle četných lidových souborů i sólistů ze Slovenska (na Lúčnicu si vzpomenou i starší věkové ročníky!) tu uvidíte i vystupující např. z Gruzie či Peru.
Poloha: Žilinský kraj, východně od Liptovského Mikuláše

Patnáct turistických cílů na Slovensku, které byste neměli minout

Patnáct turistických cílů na Slovensku, které byste neměli minout

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.