Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pasta - italská duše

aktualizováno 
-
Leo Longanesi, jeden z nejslavnějších italských komentátorů první poloviny tohoto století, kdysi ironicky poznamenal, že tak jako se Angličané ztotožňují s mořem, Němci s lesem a Francouzi s Velkou revolucí, Italům nezbývají než těstoviny.

Poznámka je přirozeně přehnaná, ale pro obyvatele Apeninského poloostrova je "pasta" něčím zásadně důležitým a špatně najedený Ital je nepříjemný společník. Zásadně důležitá je surovina: těstovina musí být vyrobena z tvrdé pšenice (grano duro) a tato vlastnost musí být na obalu pasty vyznačena. Ta se totiž na rozdíl od pšenice měkké nerozvaří. Evropská unie se pokusila rozdíl mezi oběma typy zrušit, ale musela nakonec od svého úmyslu po tvrdém odporu Říma ustoupit. Druhá důležitá věc je doba vaření: Italské výrobky označují takovou dobu, aby těstoviny byly "al dente"(na zub), což znamená na náš zvyk trochu tvrdé. Příliš měkká pasta je pro ně "colla" (lepidlo), a jak dodává jeden z nejslavnějších italských současných kuchařů, Pierluigi Visani, "příliš uvařená těstovina je těžko stravitelná". Odhaduje se, že existuje asi 95 různých typů pasty; špagety jsou tedy pouze v zahraničí nejznámější formou. Nikdo vám pořádně nevysvětlí, proč se k tomu či jinému receptu použije "pasta lunga - dlouhá těstovina", například špagety, anebo "pasta corta - krátká těstovina", například makarony. Jak říká Visani: "Pro velmi tekutou šťávu či ochucení je lépe používat těstovinu dlouhou, pro ochucení s různými typy sýrů, kousky šunky, slaniny nebo zeleniny je těstovina krátká vhodnější." Ale pak přijdete do restaurace a vidíte, že je pravidlo postaveno na hlavu. Určitě neodpovídá pravdě představa, že těstoviny musí být doprovázeny rajskou šťávou. Přes 50 % receptů nemá červenou barvu. Itálie se jak známo podobá botě - od severu na jih měří přes 1800 km, a proto se recepty často mění. Rychlá večeře po celodenní práci v Římě obnáší dlouhou pastu s rajskou šťávou, bazalkou a parmezánem. V Miláně si hlavně v zimě spíše dají špagety s máslem a parmezánem. Čechům tradičně chutnají krátké plněné těstoviny - jako tortellini nebo agnolotti. Uvnitř mají mleté maso, šunku, zeleninu či tzv. ricottu, podobnou našemu tvarohu. Podle tradice se nejlepší tortellini či agnolotti jedí v oblasti Boloně. V této oblasti vymysleli i další dvě speciality, které se rozšířily do celé Itálie: "pasta al forno - pečené těstoviny v troubě". Nejslavnější jsou "lasagne" (na různých vrstvách položené mleté maso, bešamel, rajská omáčka a koření střídavě s těstovinou) a "cannelloni" (trubičky plněné masem zalévané těmi nejrůznějšími omáčkami a ochucením). Většinou jde o těstovinu s vejcem. Nejlepší ragú s masem dělají v severozápadní Itálii (okolo Turína). Středoevropanovi chutná i tzv. "carbonara", tj. těstovina s vejcem, osmaženými kostičkami slaniny a pepřem, nebo "amatriciana" - velká specialita Říma, kde se k slanině přidává rajská šťáva a trochu papriky. Itálie má 6000 kilometrů pobřeží - proto existuje nesčíslné množství receptů s rybami a plody moře. Pro nás jsou někdy nezvyklé - pro Itala, zvláště na jih od Florencie,je ryba tím nejlepším, co vám může nabídnout. Klasickým receptem jsou "spaghetti alle vongole" (tj. s malými mušlemi osmaženými na česneku), které jsou symbolem Neapole a okolních ostrovů jako Capri či Ischia. Moderní kuchyně přinesla novinky i do receptů s těstovinami. V některých dobrých římských restauracích vám nabízejí "pasta al salmone ed alla vodka" (těstovinu s lososem a vodkou) anebo těstoviny připravené s tropickým ovocem. Zvláštní kapitolou je "pasta fredda" (studená těstovina) - v podstatě míchaný salát z krátké těstoviny s olivami, sýrem, hráškem, mrkví či tuňákem, který je v italském letním horku osvěžující. V restauraci si nedělejte násilí a objednejte si klidně "mezza porzione - poloviční porci" a můžete si pak vyzkoušet i nějaký jiný recept.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.