Jednou z pricin, ze tento hanebny byznys muze byt tak prosperujici, je bez nejmensich pochyb velmi spatne fungujici kanadsky emigracni zakon. Kanadsky pristehovalecky urad (s ohledem na fakt, ze Kanada patri k nejtypictejsim pristehovaleckym zemim na svete) je jednim z klicovych statnich uradu. Z tohoto hlediska je zarazejici, jak je snadne jeho system podvadet. Vinu na tom nesou predevsim politici, kteri nemaji odvahu udelat v tomto resortu poradek v obavach, ze by proti sobe popudili nektera etnika, a tim padem by ztratili jejich hlasy ve volbach.
Za zminku stoji pripad z roku 1987, kdy se u kanadskeho atlantickeho pobrezi objevil vrak plny Indu-Sikhu, kteri jsou v Indii v mensine. V obdobi po atentatu na ministerskou predsedkyni Indiru Gandyovou (prislusnici hinduisticke vetsiny) zavrazdenou v roce 1984
vlastnim telesnym strazcem-Sikhem, byli Sikhove Hindy sikanovani. Prichozi Sikhove predstirali, ze se plavi az z Indie, coz - kdyby byla pravda -, tak by je podle zakona opravnovalo k obdrzeni politickeho azylu v Kanade. Pri vysetrovani vyslo temer okamzite najevo, ze plavidlo, na kterem pricestovali, bylo spusteno na vodu z vetsi lode v tesne blizkosti kanadskych teritorialnich vod. Navic velka lod, na ktere Sikhove cestovali, vyrazila nikoliv z Indie, nybrz ze Spolkove republiky Nemecka, kde jiz vetsina techto Sikhu byla v azylovem rizeni a nikdo z nich tedy nemel zadny legitimni duvod timto zpusobem zadat o azyl v Kanade. Podle litery mezinarodni Charty lidskych prav a z toho
vyplyvajicich zakonu, je povinnosti zeme udelit azyl, pokud zadatel prokaze, ze byl v zemi, odkud uprchl, sikanovan a sikana by pokracovala i po event. navratu. Slo o jasny podvod a kanadske urady mely v naprostem souladu s mezinarodnimi umluvami o uprchlicich pravo deportovat Sikhy zpet odkud prisli - do Spolkove republiky Nemecko.
Kanadane, zijici v zemi zalozene a budovane emigranty, jsou k uprchlikum vseho druhu obvykle velmi tolerantni a pohostinni, tentokrat vsak, podle pruzkumu verejneho mineni, ve vetsine neprojevili podporu k tomu, aby byl zminenym Sikhum pobyt povolen. Mnoha Kanadanum jiste zustala v pameti epizodka, ktera se odehrala nekolik okamziku po prijezdu zminene lodi do pristavu a po ktere zacalo byt i tem nejvetsim optimistum jasne,
ze kanadsky emigracni system je smesna fraska. Jeden ze Sikhu s povestnym turbanem na hlave, nez jej stacili emigracni urednici odvest, zastavoval kolemjdouci, shaneje se po taxiku, aby jim mohl z Halifaxu odjet do velmi vzdaleneho Toronta za pribuznymi. Kdo z ctenaru se v tuto chvili domniva, ze tito podvadejici "uprchlici" byli deportovani zpet, se pocertech myli. U federalni vlady tehdy byla Progresivne-konzervativni strana Progressive Conservative Party) a premierem byl jeji leader Brian Mulroney. Mekkoucky a obcas velmi naivni Mulroney (v porovnani s dnesnim pokryteckym intrikanem v premierskem kresle, levicovym liberalem Jeanem Chretienem, uplny andel) byl sice velmi progresivni, ale bohuzel vubec ne konzervativni. Okamzite, bez ohledu na verejne mineni rozhodl, ze zmineni Sikhove samozrejme povoleni k pobytu dostanou, ignorujic fakt, ze pri
vysetrovani vedome lhali. Sve rozhodnuti elegantne zduvodnil lapidarnim prohlasenim, ze: "Mame-li udelat chybu, tak ji udelame pri projevu soucitu..." (s prisedsimi Sikhy). Pro nezasvecene jiste dojemne gesto.
Pro zasvecene ukazkovy priklad, jak se v Kanade kupuji volebni hlasy. Cina a Indie, majici kazda pres miliardu obyvatel, maji prirozene nejpocetnejsi etnika v Kanade. Brianu Malroneymu ucel prostredky skutecne posvetil: v naslednem roce 1988 byl znovu zvolen a jeho strana (PC) ve federalnim parlamente ziskala vetsinu.
Za uplynulych vice nez 10 let od teto udalosti se v cinnosti emigracniho rezortu dost zmenilo - bohuzel k jeste horsimu. K podvodnemu zneuzivani emigracniho systemu ve velkem meritku dochazi takrka denne. Deje se tak ve vetsi ci mensi mire temer vsemi narodnostnimi, rasovymi a nabozenskymi etniky. Obvykly priklad, jak k tomu dochazi: potencialni pristehovalec z nektere zeme (vetsinou) Tretiho sveta, kteremu se nechce
cekat nekolik let ve sve zemi, se nejakym zpusobem dostane do Kanady (pred par lety se o to dokonce pokusilo nekolik uprchliku z Trinidadu v prostoru pro podvozek letadla, z nichz tento transport nekteri prezili), cimz predbehne poctivce, ktery na vyrizeni zadosti ceka doma, a ma byt na rade pred nepoctivcem.
Kanadske emigracni kvoty (vetsinou zhruba 250 000 lidi rocne) totiz zapocitavaji vsechny prichozi, tedy i neplanovane uprchliky, s nimiz se nezvysuji. V Kanade poda zadost o azyl, kterou je treba patricne dolozit. Zadatel obvykle poskytuje srdceryvnou az drastickou osobni zkusenost vseho druhu - policejni brutalitou pocinaje etnickymi cistkami konce. Od podani zadosti do okamziku, kdy zadost dotycneho prijde na radu k projednani, muze uplynout i nekolik let. V tomto obdobi nema zadatel povoleni pracovat, tudiz mu musi byt poskytnuto ubytovani, strava, osaceni, velmi dobre kapesne, kompletni zdravotni pece, detem skola a pravni zastoupeni emigracnim advokatem, to vse na ucet danovych
poplatniku. Pri eventualnim zamitnuti zadosti ma zadatel pravo se odvolat (coz statisticky dela 99 procent pripadu). A dlouhodoba cekaci procedura se opakuje. Dojde-li v mezidobi k snatku zadatele s partnerem, ktery ma v Kanade status trvaleho emigranta ( landed emigrant status) nebo s kanadskym obcanem, ma vyhrano. Porodi-li zadatelka v cekacim obdobi potomka (automaticky kanadskeho obcana), ma de facto taktez uspech zajisten. Podle Helsinskych dohod nesmi byt dite od matky separovano. Pripady, kdy se po zdlouhavych procedurach emigracnimu uradu podari deportaci uskutecnit, by se daly kazdym rokem spocitat na prstech jedne ruky. Zadosti o azyl jsou udelovany velmi stedre. Znam pripad asi 20lete ceske divky, ktere byl nedavno udelen azyl na zaklade toho, ze diky sve nepatrne tmavsi pleti byla v Cechach povazovana za Romku, v dusledku cehoz udajne sikanovana. Zadosti byvaji zamitnuty (zpravidla, ale ne vzdycky) zadatelum, kteri
pachaji v cekacim obdobi trestnou cinnost, coz se deje dost casto.Notoricky zname jsou drogove gangy, v poslednich letech rovnez doslo k nekolika vrazdam spachanych zamitnutymi zadateli v jejich cekaci dobe na deportaci. V roce 1994 byl cekatelem na deportaci zpet na Jamaiku zastrelen mlady policista. Secteno, podtrzeno - cely system je enormne nakladny, nekonecne zdlouhavy, hlavne vsak nefungujici.
Zpet vsak k letosnimu prijezdu paserackych lodi s cinskymi uprchliky. Cinska emigrace (z komunisticke Ciny) byla a je v mnoha smerech odlisna od emigrace z jinych zemi diktatorskych rezimu. Zatimco zeme sovetskeho bloku nemely zajem na tom, aby jim utikali lide produktivniho veku ( nebot v predperestrojkovem obdobi pred vrcholici
hospodarskou krizi, bylo temer ve vsech techto zemich nedostatek pracovnich sil).
V Cine, po smrti velkeho Mao Ce-tunga a po ukonceni jeho utopistickeho pokusu znameho pod nazvem Velky skok, bylo pracovnich sil nadbytek, a i kdyz to nikdy oficialni cinska propaganda nepriznala, vyslo navenek mnoho naznaku toho, ze odchod lidi ze zeme by se Cine moc hodil. Za zminku stoji jedna historka, ktera se odehrala asi pred
dvaceti lety, kdyz do Spojenych statu pricestoval byvaly cinsky leader Teng Siao-pching. Novinari si ho dobirali, proc pry nepousti lidi, kteri chteji emigrovat. Rudy cisar promptne zareagoval: "Chcete emigranty? Dam vam jich sto milionu - berete?" A bylo po dobirani.
Na prvnich trech lodich, ktere letos v lete pripluly, bylo vice nez 400 lidi. Technicky stav plavidel byl temer havarijni. Vudcove techto paserackych gangu dobre vedi, ze kazda lod je jen na jedno pouziti a certa stareho jim zalezi na bezpecnosti prepravovanych, ktere posadili do skrz na skrz zreziveleho vraku. Uprchlici nesou znacne riziko, i kdyz se vrak nepotopi. Tyto lode nejsou uzpusobeny k podobnemu ucelu, nemaji tedy hygienicka ani ubytovaci zarizeni pro tak dlouhou a nebezpecnou odyseu. Po pripluti se zjistilo, ze cestujici vcetne deti spali nekolik tydnu mezi fekaliemi, coz s sebou samozrejme prinasi
infekcni nakazy.
Kanadska verejnost se po prvnich zpravach o vypovedich techto lidi diva na celou vec ponekud s rozpaky. Podle informaci sdelovacich prostredku a na dotaz vysetrujicich emigracnich uredniku, zda jim po event. navratu hrozi v Cine nejake nebezpeci, naprosta vetsina odpovedela, ze nikoliv. Takrka pikantni na cele veci je fakt, ze v teto odpovedi se naprosto shoduji s vyjadrenim cinske vlady. Ta navic ve svem prohlaseni k pripadu zadala, aby tito lide byli poslani zpet. Na dalsi klicovou otazku, proc do Kanady pricestovali, vsichni odpovedeli, ze si chteji polepsit ekonomicky. Je to az dojemne. Nebylo oznameno, zda se nekdo z vysetrujicich obtezoval polozit otazku, kde vzali v jedne z nejchudsich zemi na svete 40 000 dolaru na hlavu, ktere podle vypovedi
museli predem zaplatit, aby se mohli nalodit. Neni jiste bez zajimavosti, ze velmi dobre operujici gang se neobtezoval poradit utecencum, co maji po prijezdu do Kanady vypovidat, aby to neohrozilo jeho dalsi byznys. Tezko se to pripousti, ale zrejme nebude daleko od pravdy verze, ze zminena paseracka organizace zna velmi dobre pomery v
kanadskem emigracnim systemu, dobre vi, ze zadny z cinskych uprchliku nebude deportovan. Je take mozne, ze ve vice nez miliardove (byt s McDonaldy) stale komunisticke Cine neni, a jen tak nebude, nedostatek zajemcu o podobny zpusob vycestovani. Kanadske deniky spekuluji s verzi, ze k letosnimu vypluti paserackych lodi s uprchliky daly pozehnani cinske autority. To v tisku naznacili i zastupci silne cinske komunity v Toronte, kteri navic projevili obavy z toho, kdo vsechno mohl mezi
pasazery byt.
Pres varovani zasvecenych odborniku, ze bude-li temto Cinanum pobyt v Kanade povolen, prijezdy paserackych lodi s lidmi budou nejen pokracovat, ale jejich pocet se jeste zvysi, ministersky predseda Jean Chretien rozhodl, ze deportovani nebudou. Tento levicovy federalni premier prohlasil: "It's simply not the Canadian way. The Canadian laws
are well known." (To neni jednoduse kanadsky zpusob. Kanadske zakony jsou velmi dobre znamy.) Jinymi slovy: kanadske zakony jsou znamy jako nefungujici a na tom se bohda nebude nic menit... Premier take prohlasil, ze novinari tyto veci nafukuji a delaji z nich senzace. S tim je nutno souhlasit. Skandaly tohoto typu uz davno nejsou senzaci.
Skutecnou senzaci by bylo, kdyby nekdo udelal v kanadskem emigracnim systemu poradek.
Z Ontaria sve ctenare srdecne zdravi Vera a Petr Kohoutovi. Chcete-li
nam psat: vera.kohout@sympatico.ca
