Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Panoramata, jaká se hned tak nevidí. Parádní vyhlídky Českého středohoří

aktualizováno 
Když přijíždíte k Litoměřicím od jihu, otevře se před vámi velkolepá scenérie. Nad labským údolím se prudce zvedá kulisa kuželovitých kopců Českého středohoří a vytváří na české poměry nevídaně dramatickou krajinu. Krásná místa, bohatá na vyhlídky, se najdou na pravém břehu Labe kousek nad Litoměřicemi.

České středohoří, údolí Labe u Velkých Žernosek | foto: Vít Štěpánekpro iDNES.cz

Nabízíme vám pěší výlet východní částí Českého středohoří. Poznáte při něm, že tohle je krajina řádně členitá, krásná, geologicky zajímavá i historicky významná. Vezměte si pohorky a do batohu raději svačinu, možností občerstvení není mnoho.

Vzhůru na nejlepší vyhlídku

Východištěm trasy je Sebuzín, obec na pravém labském břehu na půli cesty mezi Litoměřicemi a Ústí nad Labem. Od nádraží nejprve popojděte podle kolejí ve směru, ve kterém jste přijeli, do středu obce a napojte se na zelenou značku. Zprvu vás čeká mírné stoupání po silničce vzhůru, asi po kilometru pak odbočíte na lesní cestu a před vámi je nejnáročnější výstup trasy: stoupáte místy dost strmě svahem Havraní skály až na rozcestí Pod Varhoštěm.

Zatím jste si výhledů moc neužili, ale odměna už je blízko. Z rozcestí vás totiž žluté značení vyvede asi po dvaceti minutách na vrchol Varhoště (639 m n. m.), kde stojí ocelová, volně přístupná vyhlídková věž.

České středohoří, rozhledna Varhošť

Ze Sebuzína jste nastoupali úctyhodných 500 výškových metrů a je čas se rozhlédnout. Podle mnohých je právě Varhošť nejlepším vyhlídkovým bodem celého Českého Středohoří, ač zdaleka nepatří mezi nejvyšší kopce oblasti. Žádné jiné místo totiž nenabídne tak krásný a komplexní pohled do labského údolí jako právě Varhošť.

Jednotlivé zdroje se předhánějí v tom, kolik různých úseků řeky Labe z rozhledny uvidíte. Pokud je dobrá viditelnost, měli byste jich napočítat alespoň deset. Pohledu na západ vévodí typický kužel Milešovky (837 m), dál na obzoru se zvedají Krušné hory. Z Varhoště uvidíte i řadu hradních zřícenin Českého středohoří jako např. Košťálov, Ostrý a další. Jižním směrem lze spatřit třeba Říp a Hazmburk, na východě Lužické hory.

Suť i tajemné jámy na Plešivci

Z Varhoště sejděte, stále po žluté, po kamenité cestě k východu do sedla mezi Kundraticemi a Čeřeništěm. Zde se dejte bez značení po silničce vpravo, k jihu. Budete klesat nejprve velmi strmě – tento kopec je v opačném směru proslulým postrachem litoměřických cyklistů – a přes Kundratice se dostanete do obce Hlinná.

Osady a vesničky jsou v centrální části Českého středohoří úplně jiným světem než sídla dole v labském údolí. Až do konce 2. světové války zde totiž žili převážně čeští Němci (např. v Hlinné byste koncem 19. století nenašli ani jednoho etnického Čecha) a prakticky všechny obce mají dnes mnohem méně obyvatel než před sedmdesáti lety. Poznáte to podle řady zchátralých domů i toho, že mnohé budovy dnes slouží jako víkendové chalupy.

Na konci Hlinné se opět napojíte na žlutou značku, odbočíte ze silnice vpravo a uvidíte před sebou další postupný cíl, zalesněný masiv Plešivce. Pro nejsnazší výstup na vrchol se přidržte cykloznačení (trasa č. 3057), které odbočuje asi kilometr za Hlinnou doprava a přivede vás na rozcestí s pěší modrou značkou. Po ní pak ve směru vlevo strměji vystoupíte na vrchol Plešivce (509 m).

České středohoří, vrchol Plešivce nad Kamýkem

České středohoří, vrchol Plešivce nad Kamýkem

Plešivec se řadí mezi méně navštěvované vrchy Českého středohoří, nabízí však neobyčejné přírodní zajímavosti. Jeho české jméno odkazuje k "pleši", tedy nezalesněné ploše na jižním svahu s rozsáhlým suťovým polem. Turistická značka prochází přímo tímto suťoviskem.

Druhou pozoruhodnost připomíná německý název hory - Eisberg. Na západním svahu kopce totiž vznikly tzv. ledové jámy. V dutinách suti se hromadí těžký chladný vzduch, který vlivem dokonalého utěsnění nemůže proudit a proto se tu led a sníh drží až do léta, někdy dokonce celý rok. Podobný jev najdete například na známějším Bořeni.

České středohoří, kamenné moře pod Plešivcem

Kamenné moře pod Plešivcem

Radobýl, vůně romantiky i chemie

Z vrcholu Plešivce sejděte strmě dolů k lesní kapli sv. Jana a pak již pozvolněji do obce Kamýk. Na okraji vsi stojí volně přístupné torzo hradu z počátku 14. století, jedna z typických romanticky působících zřícenin Českého Středohoří. Také z Kamýku je výborný výhled. Jen při lezení po zdech buďte opatrní, zřícenina se neudržuje.

Z Kamýku spatříte mezi desítkami sopečných kopců jižním směrem také váš příští cíl, kopec Radobýl nad Litoměřicemi. Poznávacím znamením je kříž na vrcholu.

Pěší trasa na Radobýl je snadná, stačí z Kamýku sledovat modré značení, které vás provede rozsáhlým ovocným sadem do osady Malíč. Zde nechte modrou být, pokračujte bez značení po silničce a několik set metrů za Michalovicemi odbočte vpravo na polní cestu. To už máte Radobýl kousek před sebou, zleva se připojí žlutá značka a na vrcholu (399 m) budete cobydup.

České středohoří, vrch Radobýl

České středohoří, vrch Radobýl

Radobýl je známý hlavně díky romantické pověsti, jejíž základ je zřejmě pravdivý - právě odtud měl 27. října 1836 spatřit Karel Hynek Mácha požár v Litoměřicích. Básník se rozběhl pomoci hasit oheň, přitom se prý napil špatné vody a o pár dní později zemřel.

RadobýI je ale pozoruhodný i bez pověsti. Kopec je totiž holý a díky tomu nabízí kruhovou vyhlídku. Hladinu Labe máte odsud mnohem blíž než třeba z Varhoště, "přes vodu" se vypíná mohutný Lovoš (570 m), dobře je vidět Terezín.

Pravda, některé horizonty vám připomenou, že kousek odtud leží průmyslová oblast s ne zrovna vynikajícím ovzduším: to když zaměříte zrak na chemické provozy v Lovosicích či na cementárnu v Čížkovicích, kterou máte téměř v zákrytu s dominantou hradu Hazmburk.

Údolí Porta Bohemica, v pozadí Lovoš

Litoměřice: důstojná brána Českého středohoří

Z Radobýlu vám do Litoměřic, cíle výletu, zbývá slabá hodinka pochodu. Můžete se kus vrátit a sledovat žlutou značku až do města, případně se přidržte žluté v opačném, jižním směru a strmě sestupte do Žalhostic, odkud se dá do Litoměřic dojít po cyklostezce podél Labe.

Litoměřice každopádně patří mezi nejzajímavější urbanistické celky Česka. Centrem světského života Litoměřic bylo odjakživa náměstí, nádherný rozsáhlý prostor s historickou dlažbou, kterému vévodí tzv. Stará radnice a neobyčejný Dům u kalicha s charakteristickou vížkou v podobě kalicha.

Litoměřice. Pohled z domu U kalicha na katedrálu svatého Štěpána, vlevo na obzoru Hazmburk.

Litoměřice. Pohled z domu U kalicha na katedrálu svatého Štěpána, vlevo na obzoru Hazmburk.

Velké množství kostelů ve městě připomíná, že Litoměřice jsou již po staletí také důležitým církevním centrem, biskupství tu sídlí od roku 1655. Když popojdete na Dómský pahorek, kde stojí mj. katedrála sv. Štěpána a rozsáhlá biskupská rezidence, během pár minut se ocitnete v tichém, téměř intimním prostředí na hony vzdáleném od ruchu městského centra.

může se hodit

Pěší výlet Litoměřickým středohořím

Výchozí bod: Sebuzín, nádraží ČD
Cílový bod: Litoměřice
Délka: 23 km
Převýšení: 800 metrů
Občerstvení na trase: Hlinná, Kamýk, Litoměřice

Jak se tam dostat

Vlak z Litoměřic do Sebuzína jezdí každé dvě hodiny, jízda trvá 15 minut. Spojení najdete na adrese jizdnirady.idnes.cz. Pozor, v Litoměřicích jsou dvě nádraží – vy potřebujete jet z tzv. dolního nádraží, tedy stanice Litoměřice-město, vzdálené 10 minut pěší chůze z náměstí.

Užitečné weby

www.ceskestredohori.cz - turistický portál oblasti, vedle popisu zajímavostí tu najdete i přehled akcí, pověsti, historické fotografie...
www.litomerice.cz - oficiální stránky města Litoměřice
www.portabohemica.cz - portál Mikroregionu Porta Bohemica

Autoři:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Další z rubriky

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.