Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Panamský průplav slaví narozeniny

  12:30aktualizováno  12:30
- I po 85 letech, které uplynuly od zahájení provozu, zůstává Panamský průplav jedním z největších stavebních počinů moderní doby a i v současnosti si zachovává významnou strategickou úlohu.
Toto výročí bude však poslední v režii Spojených států, které na konci roku oficiálně předají Panamské průplavové pásmo po 95 letech plně do panamské správy.

Panamský průplav, druhý největší na světě, přetíná Panamskou šíji z Karibského moře do

Panamský průplav:
- délka: 81,6 kilometru
- široka: 150 až 305 metrů
- průměrná hloubka: 13 metrů
Panamského zálivu a spojuje tak Atlantský a Tichý oceán. Jeho délka, měřená mezi hlubokými vodami Pacifiku a Atlantiku, dosahuje 81,6 kilometru. Je široký 150 až 305 metrů a jeho průměrná hloubka činí 13 metrů. Tři stupně přehradních zdymadel umožňují lodím dosáhnout v plavebním úseku na Gatúnském jezeře až 26 metrů nad mořem.

Průplavem, který podstatně zkracuje lodní trasy kolem Jižní Ameriky, denně průměrně proplouvá 35 lodí. Provoz je však pomalý a průjezd včetně čekací doby trvá 24 až 30 hodin. K proplutí zdymadly totiž nepoužívají lodě vlastní pohon, nýbrž jsou taženy rychlostí tři kilometry za hodinu obvykle šesti tažnými lokomotivami umístěnými na pevnině.

Navzdory plné funkčnosti Panamský průplav nevyhovuje moderním plavebním nárokům, neboť jej mohou využívat pouze lodě o maximálním výtlaku 65 tisíc tun, nepřesahující délku 300 metrů a šířku 34 metrů. Proto se uvažuje o případném zvětšení plavebních komor, zdvojení stávajícího, či o vybudování průplavu nového. Tato varianta však byla kvůli vysokým nákladům, stavebním problémům a narušení životního prostředí zatím odložena.

USA a Panama podepsaly v roce 1977 washingtonskou smlouvu o trvalé neutralitě a režimu Panamského průplavového pásma. Dohoda, jež vstoupila v platnost v říjnu 1979, stanovila, že po 31. prosinci 1999 průplav i jeho pomocná zařízení připadnou zcela Panamě. Smlouva zahrnuje i omezení vojenských základen Spojených států v oblasti průplavu a stanovuje formální ukončení vojenské přítomnosti USA v Panamě ke konci roku 1999.

Průplav a přilehlé bezcelní pásmo, které od roku 1979 provozuje Panama společně s USA, přináší Panamě každoročně nemalé zisky. Jedním z hlavních ekonomických příjmů panamské ekonomiky jsou poplatky za služby, především skladovací, spojené s užíváním průplavu.

Historie průplavu
Nápad postavit kanál mezi Atlantikem a Pacifikem se zrodil již v 16. století ve Španělsku. Stavba průplavu se stala aktuální po severoamerické expanzi k pacifickému pobřeží, kdy Spojené státy pocítily potřebu zkrátit a zrychlit dopravu z východního pobřeží na západní.
Jedna z nejodvážnějších staveb na světě se od počátku potýkala s problémy.

V roce 1879 se do projektu výstavby vložil francouzský diplomat Ferdinand de Lesseps, jenž se zasloužil o výstavbu Suezského průplavu. Práce na stavbě průplavu

Jedna z nejodvážnějších staveb na světě se od počátku potýkala s problémy.
byly zahájeny 1. ledna 1880. Stavba skončila v roce 1889 naprostým fiaskem v technických koncepcích a navíc velkým finančním skandálem.

Francouzi po neúspěšných pokusech o dostavbu prodali v roce 1904 rozestavěný průplav Spojeným státům.

Pásmo k vybudování mezioceánského průplavu se v roce 1903 pokusily USA odkoupit od Kolumbie, jejíž byla Panama součástí. Po neúspěšných jednáních proto Spojené státy napomohly k vytvoření samostatné Panamy. Tři dny po vyhlášení její nezávislosti uznaly na začátku listopadu 1903 nový stát a 18. listopadu podepsala Panama s USA tzv. Haynovu a Bunau-Varillovu smlouvu, která poskytla Spojeným státům desetimílové pásmo na stavbu průplavu, a to bez časového omezení.

Smlouva o prodeji vstoupila v platnost 26. února 1904. Formálně převzaly Spojené státy Panamské průplavové pásmo do své správy 4. května 1904.

Stavba začala v témže roce. O dva roky později byla prosazena výstavba přehrad a zdymadel a vytvoření dvou jezer na řece Chagres, jejíchž vod bylo pro tuto cestu využito. Plavba byla zahájena v roce 1914, ale definitivně byl průplav dokončen až 12. června 1920. Při stavbě zemřelo 22 tisíc dělníků.

Autor:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.