Stav Petrovy boudy dokresloval v únoru 2011 sníh navátý rozbitými okny

Stav Petrovy boudy dokresloval v únoru 2011 sníh navátý rozbitými okny | foto: Michal Daněk

Památné Petrově boudě v Krkonoších hrozí pád kvůli plísni a vandalům

  • 42
Milovníci Krkonoš a památkáři se strachují o osud Petrovy boudy na hřebenech Krkonoš nad Špindlerovým Mlýnem. Unikátní stavba zapsaná na seznam kulturních památek letos slaví 200. narozeniny, ale podle nejhorších scénářů jí hrozí pád třeba už příští zimu. Ničí ji vlhko a vandalové.

Bouda je opuštěná, má děravou střechu, rozbitými okny do ní sněží a vandalové demolují cenné vybavení.

"Petrovka je klenot horské architektury, který u nás prakticky nemá obdoby. Srovnat se s ní dají snad jen Jurkovičovy dřevěné secesní stavby na Pustevnách v Beskydech," uvedl krajinný ekolog a znalec historie Krkonoš Pavel Klimeš.

Pohled na Petrovu boudu v Krkonoších v roce 1929

Současný pohled na Petrovu boudu v Krkonoších

Úpadek zahájilo převedení Petrovy boudy na odborářskou zotavovnu v roce 1949. Do chaty od té doby nikdo výrazněji neinvestoval, nikdo neřešil energeticky mimořádně náročné vytápění a ohřev vody, modernizaci pokojů na vyšší standard ani zvyšování kvality služeb.

PETROVA BOUDA

Na krkonošských hřebenech v nadmořské výšce nad 1 200 metrů před druhou světovou válkou sloužilo hostům třicet horských bud, z toho jednadvacet na české straně hor. Šest hřebenových hostinců zmizelo bez náhrady, Petrova a Sokolská bouda jsou nyní dlouhodobě zavřeny a chátrají.

Zaniklé boudy Obří, Liščí, Prince Jindřicha, Rennerovka, Klínovka i Česká na Sněžce byly zajímavé umístěním, tradiční architekturou a poutavou historií. Nic z toho se však nevyrovná případné ztrátě Petrovy boudy stojící opuštěně vysoko nad Špindlerovým Mlýnem.

"Petrovka zcela změnila náhled na architekturu na horách. Je to první moderní stavba v Krkonoších. Zatímco ostatní stavitelé horských bud tehdy vycházeli ze zažitých postupů, kdy jen zvětšovali zemědělské chalupy, Vinzenz Zinecker při rozšiřování původního objektu přinesl na hřebeny Krkonoš skutečnou architekturu," upozornil ekolog Klimeš.

První boudu na místě dnešní Petrovky postavil v roce 1811 Johann Pittermann, podle jehož zkomoleného příjmení se dodnes bouda jmenuje.

Následující majitel Vinzenz Zinecker ji o pětasedmdesát let později přestavěl na hotel s plochou, dokonce zatravněnou střechou, proskleným balkonem a verandou. Fasádu ozdobil do vzorů vyskládanou dvoubarevnou břidlicí.

"Petrovka byla podfinancovaná už na konci 80. let a ani po změně režimu na ni bohužel nepřišel žádný osvícený majitel, který by k ní přistoupil tak, jak by si zasloužila. Všichni si mysleli, že jejím prostřednictvím vydělají peníze, tak ji koupili, ale nic do ní neinvestovali," řekl Klimeš.

Turistům přestala Petrova bouda sloužit v roce 2008, rok poté, co ji tehdejší majitel z ekonomických důvodů prodal a nový vlastník ji kvůli údajným přípravám na rekonstrukci zavřel.

"Provoz se nedal utáhnout. Barák byl špatně izolovaný, takže jen za topení elektřinou jsme v zimě každý měsíc platili čtvrt milionu korun," uvedl krátce po prodeji bývalý majitel Petrovy boudy Zdeněk Podrazil.

Majitel chystá ocelové sítě, další plány neprozradil

Dnes Petrovku vlastní pražská společnost Snowy Chalet. "Několikrát jsme objekt zajistili, aby nebyl volně přístupný, ale bylo to marné. Do dvou dnů byly vždycky zábrany vylámané. Vniknutí do objektu jsme několikrát hlásili i policii," uvedl jednatel firmy Karel Janda.

Dodal, že vlastníci už mají na lepší zabezpečení chaty připraveny ocelové sítě.

"Ty už by nikdo překonat neměl. V mrazu to tam ale instalovat nejde. Jakmile roztaje sníh, objekt zabezpečíme a dáme ho do kupy, aby vydržel," slíbil Janda.
Jak chce firma Petrovu boudu dál využívat, prozradit nechtěl: "Majitelé s ní nějaké plány mají, je to v řešení. Případný prodej je také věcí vlastníků. V této chvíli k tomu víc nedokážu říci."

Památkáři zvou majitele "na kobereček"

Kvůli objasnění současného stavu objektu si však už na příští týden pozvali majitele Petrovky památkáři.

"Pokud se mi s majiteli podaří dohodnout, tak to budu řešit po dobrém, pokud ne, využiji opatření daná památkovým zákonem. Mohu jim nařídit nezbytné záchranné práce, a když je neprovedou, udělit jim pokutu," řekla památkářka Městského úřadu ve Vrchlabí Marta Žídková.

Petrova bouda je nemovitou kulturní památkou a za movité kulturní památky jsou prohlášeny i některé součásti jejího vybavení.

"Vím o tom, že se jedna z těchto památek - stará dřevěná truhla - válí na chodbě a má rozbité víko. Současný stav určitě neprospívá ani památkově chráněným čalouněným sedačkám nebo stolům. Ty věci nejsou cenné samy o sobě, ale jako součást vybavení Petrovy boudy," vysvětlila památkářka.

Historický pohled do interiéru Petrovy boudy v Krkonoších

Dnes do interiéru Petrovy boudy v Krkonoších vane sníh rozbitými okny

Kritický je podle ní stav celé stavby: "Pokud se s ní něco rychle neudělá, příští zimu spadne. Zatéká do ní, uvnitř se rozšiřuje hniloba. Pokud dovnitř začne téci ještě víc, nikdo už Petrovku nezachrání."

Situaci na Petrově boudě sledují správci Krkonošského národního parku. Pro její záchranu však nic podniknout nemohou.

"Jak to tam vypadá, nás netěší, ale nemůžeme s tím nic dělat. Je to soukromý objekt. Petrovka na rozdíl od Labské boudy není hrozbou pro krkonošskou přírodu," řekl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.