Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Památné Petrově boudě v Krkonoších hrozí pád kvůli plísni a vandalům

  7:10aktualizováno  7:10
Milovníci Krkonoš a památkáři se strachují o osud Petrovy boudy na hřebenech Krkonoš nad Špindlerovým Mlýnem. Unikátní stavba zapsaná na seznam kulturních památek letos slaví 200. narozeniny, ale podle nejhorších scénářů jí hrozí pád třeba už příští zimu. Ničí ji vlhko a vandalové.

Stav Petrovy boudy dokresloval v únoru 2011 sníh navátý rozbitými okny | foto: Michal Daněk

Bouda je opuštěná, má děravou střechu, rozbitými okny do ní sněží a vandalové demolují cenné vybavení.

"Petrovka je klenot horské architektury, který u nás prakticky nemá obdoby. Srovnat se s ní dají snad jen Jurkovičovy dřevěné secesní stavby na Pustevnách v Beskydech," uvedl krajinný ekolog a znalec historie Krkonoš Pavel Klimeš.

Historie Petrovy boudy sahá 200 let zpátky, takto vypadala v roce 1929.

Pohled na Petrovu boudu v Krkonoších v roce 1929

Současný pohled na Petrovu boudu v Krkonoších

Současný pohled na Petrovu boudu v Krkonoších

Úpadek zahájilo převedení Petrovy boudy na odborářskou zotavovnu v roce 1949. Do chaty od té doby nikdo výrazněji neinvestoval, nikdo neřešil energeticky mimořádně náročné vytápění a ohřev vody, modernizaci pokojů na vyšší standard ani zvyšování kvality služeb.

PETROVA BOUDA

Na krkonošských hřebenech v nadmořské výšce nad 1 200 metrů před druhou světovou válkou sloužilo hostům třicet horských bud, z toho jednadvacet na české straně hor. Šest hřebenových hostinců zmizelo bez náhrady, Petrova a Sokolská bouda jsou nyní dlouhodobě zavřeny a chátrají.

Zaniklé boudy Obří, Liščí, Prince Jindřicha, Rennerovka, Klínovka i Česká na Sněžce byly zajímavé umístěním, tradiční architekturou a poutavou historií. Nic z toho se však nevyrovná případné ztrátě Petrovy boudy stojící opuštěně vysoko nad Špindlerovým Mlýnem.

"Petrovka zcela změnila náhled na architekturu na horách. Je to první moderní stavba v Krkonoších. Zatímco ostatní stavitelé horských bud tehdy vycházeli ze zažitých postupů, kdy jen zvětšovali zemědělské chalupy, Vinzenz Zinecker při rozšiřování původního objektu přinesl na hřebeny Krkonoš skutečnou architekturu," upozornil ekolog Klimeš.

První boudu na místě dnešní Petrovky postavil v roce 1811 Johann Pittermann, podle jehož zkomoleného příjmení se dodnes bouda jmenuje.

Následující majitel Vinzenz Zinecker ji o pětasedmdesát let později přestavěl na hotel s plochou, dokonce zatravněnou střechou, proskleným balkonem a verandou. Fasádu ozdobil do vzorů vyskládanou dvoubarevnou břidlicí.

"Petrovka byla podfinancovaná už na konci 80. let a ani po změně režimu na ni bohužel nepřišel žádný osvícený majitel, který by k ní přistoupil tak, jak by si zasloužila. Všichni si mysleli, že jejím prostřednictvím vydělají peníze, tak ji koupili, ale nic do ní neinvestovali," řekl Klimeš.

Turistům přestala Petrova bouda sloužit v roce 2008, rok poté, co ji tehdejší majitel z ekonomických důvodů prodal a nový vlastník ji kvůli údajným přípravám na rekonstrukci zavřel.

"Provoz se nedal utáhnout. Barák byl špatně izolovaný, takže jen za topení elektřinou jsme v zimě každý měsíc platili čtvrt milionu korun," uvedl krátce po prodeji bývalý majitel Petrovy boudy Zdeněk Podrazil.

Majitel chystá ocelové sítě, další plány neprozradil

Dnes Petrovku vlastní pražská společnost Snowy Chalet. "Několikrát jsme objekt zajistili, aby nebyl volně přístupný, ale bylo to marné. Do dvou dnů byly vždycky zábrany vylámané. Vniknutí do objektu jsme několikrát hlásili i policii," uvedl jednatel firmy Karel Janda.

Dodal, že vlastníci už mají na lepší zabezpečení chaty připraveny ocelové sítě.

"Ty už by nikdo překonat neměl. V mrazu to tam ale instalovat nejde. Jakmile roztaje sníh, objekt zabezpečíme a dáme ho do kupy, aby vydržel," slíbil Janda.
Jak chce firma Petrovu boudu dál využívat, prozradit nechtěl: "Majitelé s ní nějaké plány mají, je to v řešení. Případný prodej je také věcí vlastníků. V této chvíli k tomu víc nedokážu říci."

Památkáři zvou majitele "na kobereček"

Kvůli objasnění současného stavu objektu si však už na příští týden pozvali majitele Petrovky památkáři.

"Pokud se mi s majiteli podaří dohodnout, tak to budu řešit po dobrém, pokud ne, využiji opatření daná památkovým zákonem. Mohu jim nařídit nezbytné záchranné práce, a když je neprovedou, udělit jim pokutu," řekla památkářka Městského úřadu ve Vrchlabí Marta Žídková.

Petrova bouda je nemovitou kulturní památkou a za movité kulturní památky jsou prohlášeny i některé součásti jejího vybavení.

"Vím o tom, že se jedna z těchto památek - stará dřevěná truhla - válí na chodbě a má rozbité víko. Současný stav určitě neprospívá ani památkově chráněným čalouněným sedačkám nebo stolům. Ty věci nejsou cenné samy o sobě, ale jako součást vybavení Petrovy boudy," vysvětlila památkářka.

Za první republiky byl interiér bohatě zdobený a bouda majitelům vydělávala.

Historický pohled do interiéru Petrovy boudy v Krkonoších

V roce 1949 Petrova bouda začala sloužit jako odborářská zotavovna a od té doby...

Dnes do interiéru Petrovy boudy v Krkonoších vane sníh rozbitými okny

Kritický je podle ní stav celé stavby: "Pokud se s ní něco rychle neudělá, příští zimu spadne. Zatéká do ní, uvnitř se rozšiřuje hniloba. Pokud dovnitř začne téci ještě víc, nikdo už Petrovku nezachrání."

Situaci na Petrově boudě sledují správci Krkonošského národního parku. Pro její záchranu však nic podniknout nemohou.

"Jak to tam vypadá, nás netěší, ale nemůžeme s tím nic dělat. Je to soukromý objekt. Petrovka na rozdíl od Labské boudy není hrozbou pro krkonošskou přírodu," řekl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.





Nejčtenější

Letiště Václava Havla v Praze
Letenky do exotických destinací zlevňují, hitem je thajský Phuket

Zájem Čechů o letecké dovolené v exotických destinacích roste. Důvodem jsou podle prodejců klesající ceny letenek kvůli větší konkurenci dopravců i sílící...  celý článek

Pohled na osamělý vrchol Hohe Salve s výškou 1 829 metrů nad mořem a s výhledem...
Pozor, jen pro náročné. Dokonalost v největším zážitkovém světě v Rakousku

Krásné středisko Wilder Kaiser v Tyrolsku se může chlubit hned několika rekordy. Pokud se sem vydáte - a je úplně jedno, jestli s rodinou, nebo sami - ...  celý článek

Mont Maudit (uprostřed) a Mont Blanc na archivním snímku
V ledovci u Mont Blanku se našla tři těla, ležela tam zřejmě desetiletí

Francouzský turista nalezl při výstupu na ledovec Miage v masivu Mont Blanku tři těla. Podle serveru AostaSera není vyloučeno, že se jedná o ostatky osob,...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Další z rubriky

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.