Palestinské povstání (intifáda), které vypuklo 28. září, však s touto tendencí rychle skoncovalo. "Když s nimi mluvíte o plánovaném rodičovství, Palestinky se zlobí. Tvrdí, že musí rodit více dětí, aby intifáda pokračovala," konstatuje Itmáda Mouhannová.
Od začátku palestinského povstání je mezi asi sto osmdesáti zabitými kolem čtyřicítky dětí a výrostků, převážně Arabů. Mouhannová ostře kritizuje tvrzení Izraelců, že Palestinci záměrně posílají své děti házet kameny a zápalné lahve proti izraelským vojákům, přestože vědí, že tím vystavují jejich život velkému riziku.
"Je to lež, viděla jsem mnoho matek, které v intifádě přišly o své děti, a všechny z toho byly zdrcené," říká Itmáda Mouhannová. Tvrdí také, že nezná jediný případ palestinské matky, která by posílala své děti házet kameny. "Rozhodnutí je výlučně na dětech," uvedla Mouhannová. Připouští nicméně, že některé početné a chudé palestinské rodiny přijímají jako normální, když dostanou od palestinské samosprávy odškodnění 1000 dolarů za smrt dítěte v boji. Tím spíš, že jejich potomek, který zahyne v takovém boji, je navíc považován za mučedníka.
Podle Mouhannové je mnoho palestinských žen tak zmateno, že si myslí, že jsou povinny rodit chlapce, aby pomohly intifádě. Všichni Palestinci vrhače kamenů povzbuzují. Domnívají se totiž, že je to jediný způsob, jak Izraelce "rozhýbat". Mezi vrhači kamenů jsou chlapci ze všech sociálních skupin, i když ti z chudých rodin jsou nejpočetnější.
"Někteří se chtějí stát mučedníky, jiní podléhají vlivu svého okolí. Další chlapci zase tímto způsobem vyjadřují svůj vztek, protože jejich kamarádi byli zabiti," říká Mouhannová. Muhammad Machamir, který pomáhá dětem dostat se z psychických traumat způsobených intifádou, je přesvědčen, že většina dětí-vrhačů kamení podléhá tlaku svých kamarádů. Vypráví příběh chlapce, který pomáhal otci při sběru oliv, když přišli jeho kamarádi s rozkazem, aby šel s nimi házet kameny. "Svěřil se mi, že sice měl velký strach, ale aby ho nepovažovali za strašpytla, přidal se k nim a šel."
