Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pálava: krásný zimní přechod nejmenších moravských hor

aktualizováno 
Symbol jihomoravského horkého slunce Pálava posypaný sněhem je nevšední zážitek, který se nenabízí každý den a dokonce ani každý rok. Na poněkud netradiční zimní přechod Pálavy nastal v těchto zimních dnech ten pravý čas.

Dívčí hrad z Děvína | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Na samém jihu Moravy se vypíná miniaturní vápencový masiv Pálava. Dosahuje výšky pouhých 549 m, nad okolní nížinu se však vypíná tak výrazně, že silueta vytváří charakteristickou krajinnou kulisu širokému okolí. Zájem o Pálavu je obrovský na přelomu jara a léta, kdy všude kolem všechno kvete a bzučí, a taky na podzim, když v bečkách dozrává burčák.

Fotogalerie

V zimě se Pálava z turistického povědomí vytrácí – lyžařské vleky tu nejsou a pro běžky jsou vápencové kopečky vzhledem ke své značné členitosti a skalním partiím nesjízdné.

Na Pálavu nechodí ani v zimě lidí zrovna málo, je tady však mnohem více prostoru vychutnat si unikátní přírodu tichou a klidnou.

Vzhůru na Děvín

Celým minipohořím prochází z Dolních Věstonic na severu do Mikulova na jihu červeně značená trasa v délce 12 km, která se dá procházkovým tempem zvládnout v pohodě za jeden den. Nevýhodou je, že trasa vede v některých úsecích po silnici, což se však dá docela dobře eliminovat jinými variantami pochodu po značených nebo i neznačených cestách.

Tradičním východiskem k návštěvě Pálavy jsou Dolní Věstonice nebo Pavlov na úpatí Dívčího hradu. Výstup k hradbám zabere z obou vesnic necelou hodinu. Pevnost vznikla ve 14. století jako pomezní hrad, za třicetileté války ji zbořilo švédské vojsko. Dnes zaujme především zachovalým zdivem hlavního paláce, klenutým sklepením a téměř leteckým pohledem na Pavlov a dolní Novomlýnskou nádrž na řece Dyji.

Sirotčí hrad nad Klentnicí

Sirotčí hrad nad Klentnic

Vyhlídka z Děvína na Dolní Novomlýnskou nádrž

Vyhlídka z Děvína na Dolní Novomlýnskou nádrž

Zasněženým lesem se vine od Dívčího hradu cesta vzhůru na nejvyšší vrch Děvín (549 m) zvýrazněný televizní retranslační věží. Nahoře bývají hodně odlišné sněhové i teplotní podmínky než dole na úpatí, kde příroda v okolí vinohradů může připomínat předjaří. Nenechte se proto překvapit studeným větrem ani sněhovými závějemi.

Vrcholové partie Děvína jsou místem, odkud se otevírají krásné pohledy do dálky. Za jasného počasí dohlédnete až na Slovensko k Bílým a Malým Karpatům, na opačné straně rozeznáte chladící věže atomové elektrárny Dukovany a bělostné paneláky brněnské aglomerace. Vyplatí se sem vyjít brzy ráno, třeba i na východ slunce a pozorovat ranní hru stínů nad jihomoravskými rovinami. Také odtud nejsou moc daleko Alpy, takže za dobré dohlednosti je docela reálné je spatřit.

Pálava z Tabulové hory

Pálava z Tabulové hory

Soutěskou na Sirotčí hrádek

Po prudkém sestupu z Děvína se ocitnete na rozcestí Soutěska, pojmenované podle výrazné skalní stěny kousek opodál. Masivem Pálavy směrem na jih do obce Klentnice vedou ze Soutěsky dvě cesty. Kratší červená je vcelku nezajímavá – prochází vzrostlým lesem a ústí na silnici. Poutavější, avšak delší je modrá kolem skalního útesu Martinka. Tato trasa prochází úbočím masivu Kotle otevřenou krajinou okrajem luk a pastvin a mezi efektními vápencovými skalisky. Obě cesty se spojují před obcí Klentnice, nad níž se vypíná další perla Pálavy – zřícenina Sirotčího hradu.

Sirotčí hrad nad Klentnicí postavený na dvou bělostných vápencových útesech je snad ještě hezčí než Dívčí hrad nad Pavlovem. Má podobnou historii jako blízký soused – nejdříve sloužil jako strážní pomezní hrad, nakonec ho zničili a vyplenili Švédové na sklonku třicetileté války. Také od jeho hradeb se otevírá krásný rozhled – především na masiv Děvína.

Ještě hezčí podívanou nabízí nedaleká Tabulová nebo taky Stolová hora (459 m), přes kterou prochází červeně značená magistrála Pálavou do 5 km vzdáleného Mikulova.

Vápencová stěna Soutěska

Vápencová stěna Soutěska

Vyhlídka z Tabulové hory směrem k jihozápadu

Vyhlídka z Tabulové hory směrem k jihozápadu

Po starých značkách na Svatý kopeček

Z Tabulové hory sestupuje červená magistrála na silnici, po níž míří již vcelku nezajímavým terénem do Mikulova. Pokud někde doma najdete starou mapu Pálavy, zjistíte, že do Mikulova vedla i jiná, zajímavější turistická cesta, dnes již bohužel zrušená. Vydat se po ní můžete i dnes, jelikož je orientačně nenáročná a neprochází žádným zakázaným územím.

Z Tabulové hory se tedy vraťte zpět pod Sirotčí hrádek k fotbalovému hřišti a od něj krátce sestupte do horní části Klentnice k parkovišti. Polní cesta kolem hřbitova vás odtud nasměruje k východu do polí jakoby pryč od Pálavy. Díky tomu se vám po chvíli při zpětném pohledu představí v neobvyklých a neokoukaných siluetách. Modré značky kdysi vedly polňačkou až k okraji lesa pod Starou horou, kde se stočily na jih k zahrádkářské kolonii na mikulovském severním předměstí u Mariánského mlýna. Nádhernou tečkou za celým přechodem Pálavy je hora Svatý kopeček (363 m), kam značky od Mariánského mlýna zrušeny nebyly, pouze se přemalovaly z červené na dnešní modrou barvu.

Pálavské zimní kontrasty

Pálavské zimní kontrasty

Červeně značená magistrála Pálavou

Červeně značená magistrála Pálavou

Úchvatný Svatý kopeček se vypíná přímo nad Mikulovem a tvoří nejjižnější výběžek Pálavy. Zdobí ho 14 skulptur křížové cesty, barokní kaple Božího hrobu na půdorysu řeckého kříže a barokní kostel z bílých kamenných kvádrů italského typu. Úchvatný, téměř letecký pohled je odtud na městskou památkovou rezervaci Mikulov s majestátním zámkem.

Pokud vám zbude čas a síly, je možné na úpatí Svatého kopečku ukončit jeden a zahájit nový, neméně poutavý výlet. Tentokrát po mikulovských vinárnách a hospůdkách...

Může se hodit

Jeskyně Na Turoldu

Pokud byste do Mikulova scházeli po červené magistrále, pak narazíte na největší pálavskou jeskyni Na Turoldu, která se nachází v opuštěném lomu na severním okraji města. Jeskyně o délce chodeb více než 2 km má zcela neobvyklou výzdobu – krápníky v podstatě chybí, vápnitý sintr vytváří na stěnách jakoby zkamenělou pěnu, hrášky, keříčky, perly. Nejnižší patra jsou trvale zaplavena vodou, jejíž hladina kolísá až o 10 m a vytváří charakteristická tyrkysová jezírka. Otevírá se ale až v dubnu.

Přístup
Dobře přístupným místem Pálavy je město Mikulov, kam jezdí autobusové spoje z Brna, Znojma a Břeclavi. Spojení do Pavlova a Dolních Věstonic je o víkendech velmi sporadické, takže je většinou nutné šlapat 5–8 km po silnici do (nebo z) Popic, kam jezdí vlak. Parkoviště vhodná pro okružní výlety Pálavou jsou na několika místech v Klentnici.

Přechod Pálavy
Popice, žel. zast. – Strachotín, 3 km (červená) – Dolní Věstonice, 5 km (červená) – Dívčí hrad, 7 km (červená) – Děvín, 8 km (červená) – Soutěska, 9 km (červená) – Klentnice, 11 km (červená) – Sirotčí hrad, 12 km (červená) – Tabulová hora a zpět, 13 km (červená) – Klentnice, 14 km (neznačeno) – Stará hora, 16 km (neznačeno) – Mariánský mlýn, 18 km (neznačeno) – Svatý kopeček, 20 km (modrá) – Mikulov, 21 km (modrá).

Mapa
KČT 1 : 50 0000 č. 88 – Pavlovské vrchy a Dolní Podyjí

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Velký bariérový útes, obrazem
Velký bariérový útes má hodnotu 996 miliard korun, tvrdí studie

Finanční hodnota Velkého bariérového útesu po započtení nejen ekonomických, ale i sociálních či ikonických hledisek činí 56 miliard australských dolarů (996...  celý článek

Turisty na Mallorce vyděsil žralok modrý (25. června 2017).
Dezorientovaný žralok vyděsil turisty na Mallorce, experti ho utratili

Paniku na španělském ostrově Mallorca způsobil o víkendu žralok modrý, který připlul velmi blízko k několika plážím plných turistů. Podle španělského listu El...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Další z rubriky

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.