Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pákistán slíbil, že mrzačení žen končí

  12:22aktualizováno  12:22
Obličej má Zahída zakrytý bavlněným závojem jako nějaká princezna. Téměř nikdy ho neodkládá, stydí se. Ten, kdo by ji uviděl bez bílé roušky, spatřil by zároveň i tvář jednoho z nejhrůznějších pákistánských sociálních zel, jemuž zde říkají "zločiny cti". Uzřel by prázdné oční důlky bez jiskry, odřezané ušní lalůčky a široce zející pahýl nosu. A tváře bledé prožitým utrpením.

Před necelými dvěma roky ji v záchvatu zuřivosti zohavil vlastní manžel. A proč vlastně? Stačilo málo, kdosi mu našeptal, že Zahída měla něco s jiným mužem. Vtrhl do bytu jako smyslů zbavený, vrhl se na ni s nožem, pobodal ji na rukou i na nohou a ošklivě pořezal v obličeji. "Přihnal se domů z mešity a křičel na mě, že jsem špatná," vybavovala si křehká dvaatřicetiletá žena hrůzný zážitek v listu The Washington Post.

"Marně jsem ho přesvědčovala, že jsem se ničeho zlého nedopustila." Podobných drastických příběhů se každoročně lze v pákistánském tisku dočíst desítky, možná stovky. A o mnoha dalších se veřejnost vůbec nedozví. Pákistánským ženám a dívkám i v době počítačů hrozí, že budou pobodány, popáleny plamenem, kyselinou či jinak zmrzačeny svými despotickými manžely, otci či bratry, kteří uvěří, že jimi byli zneuctěni. Stačí, když se žena zmíní o rozvodu, pokusí se prchnout s milencem nebo se odmítne vdát za muže, jehož jí vybrala rodina.

A hlavní aktéři takových případů, muži? Ti jenu mnohdy na své činy ještě hrdí - bránili přece svoji čest A konzervativní společnost, pokud jím přímo nefandí, tak má pro ně přinejmenším pochopení. "Takové činy nazývá náš trestní řád zločiny cti. Už tento termín symbolizuje krutou ironii konzervativní islámské společnosti, která často odpouští násilí páchané na ženách ve jménu cti muže nebo rodiny," říká Pákistánec, který již řadu let žije v České republice.

Problém vzbudil značnou pozornost v dubnu, když zastřelili devětadvacetiletou Samiu Sarwárovnu přímo v úřadu jednoho z aktivistů sledujících porušování lidských práv. Ukázalo se, že její smrt si zaplatili vlastní rodiče, údajně proto, že pošpinila rodinu, neboť se chtěla rozvést. Ještě v nedávné minulosti volení pákistánští vůdci jen krajně neradi zasahovali proti takovým "zločinům cti".

Ovšem nový vojenský vůdce země, generál Parvíz Mušaraf, zahájil krátce po puči, který ho vynesl do čela Pákistánu, proti těmto zvěrstvům nekompromisní tažení. "Pákistánská vláda rozhodně odsuzuje praxi takzvaných zločinů cti," vyhlásil Mušaraf. "Takové činy nemají opodstatnění v zákonodárství ani v našem náboženství. Zabíjení ve jménu cti je obyčejnou vraždou a také tak bude trestáno."

Podobné číny se vyskytovaly a dosud vyskytují v různých společenstvích na planetě. Ovšem vzhledem k tomu, že představy o oti muže a podřízeném postavení ženy byly hluboce zakořeněny zvláště v islámských kulturách, vyskytují se "zločiny cti" po řadu let v Saúdské Arábii, Turecku, Egyptě a dalších muslimských zemích včetně Pákistánu. "Pojem zločin cti v islámském právu neexistuje," tvrdí výše zmíněný Pákistánec.

"Ovšem konzervativní tradice je v naší kultuře stále silně přítomna. Islám dává ženám jejich práva, ale společnost jim je bere." V Pákistánu jsou k dispozici jen chatrné statistiky, co se týče "zločinů cti". Nicméně nezávislá Pákistánská komise pro lidská práva tvrdí, že v roce 1998 a 1999 zemřelo rukou manžela, bratra, otce či jiného blízkého příbuzného jen v nejlidnatějším Paňdžábu přinejmenším 850 žen. V drtivé většině těchto případů byly podle komise ženy obviněny z "nemorálních způsobů".

"Muži často říkají, že manželka se nepodrobila jejich příkazům či že udržovala vztah s někým jiným. Také policie často považuje takový čin za domácí náležitost a odmítá zasáhnout," uvedla právnička Nahida Elahiová. "Mnoho takových případů se nikdy nedostane před soud." Obhájci ženských práv chválí generála Mušaráfa za ostré odsouzení "zločinů cti". Dodávají však, že na škodu věci nebylo doprovozeno žádným nařízením, jež by urychlilo vyšetřování či stíhání viníků. "Velká část společnosti dosud považuje jakékoli vyjádření o nezávislosti žen za zcela nepřijatelné. Za jediný způsob, jak vrátit rodině čest, stále považují okamžité zabit] hříšníka," uvedla zpráva komise pro lidská práva. Také manžel Zahídy nepopřel, že ji zohavil obličej nožem. "Ano, udělal jsem to, ale nebyl jsem při smyslech," uvedl na policejní stanici. "Provokovala mne a zničila mi život. Co jsem udělal, bylo špatné, ale nic jiného mi nezbývalo. Jednalo se o moji čest!"
 

Ženy v islámském světě nemají příliš na růžích ustláno.





Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.