Podle expertů z Curyšské univerzity budou níže položená zimní střediska při zachování současného trendu oteplování čelit ekonomickým potížím, a dokonce i krachům.
V příštích desetiletích bude obtížné předvídat množství sněhových srážek v těchto oblastech. V budoucnu by tak například mohlo mít 37 až 56 procent švýcarských lyžařských středisek problémy s nedostatkem sněhu, a budou tak mít akutní obtíže s lákáním zámořských turistů i místních nadšenců lyžování.
Nyní je ve Švýcarsku asi 85 procent lyžařských středisek považováno za takzvaně "sněhově spolehlivé", ale podle černého scénáře by jejich počet mohl do 30 až 50 let klesnout na 63.
Za "sněhově spolehlivá" jsou přitom považována taková střediska, v nichž během sedmi z deseti zim napadne 30 až 50 centimetrů sněhu nejméně na sto dní v období mezi 1. prosincem a 15. dubnem.
Už dnes se globální oteplování citelně projevuje táním horských ledovců, které jsou využívány pro lyžování v zimě i v létě.
Například švýcarské ledovce za posledních 150 let ustoupily o více než čtvrtinu. Do roku 2030 jich zmizí až 70 procent, tvrdí vědci.
Ještě vážnější by mohly být dopady klimatických změn na zimní turistický ruch v zemích jako Německo nebo Rakousko kvůli jejich níže položeným střediskům. Například i proslulý Kitzbühel by mohl přijít o svůj status předního lyžařského ráje - leží v nadmořské výšce pouhých 760 metrů nad mořem. Hranice trvale zasněžených oblastí by přitom měla v Rakousku za 30 až 50 let stoupnout o 200 až 300 metrů.
Podobně je na tom i Itálie, kde leží polovina zimních středisek pod hranicí 1300 m. Klimatické změny přitom budou vyhánět zimní sporty do stále vyšších hor, které jsou však ekologicky velmi citlivé.
 Lyžaři |
