Reklama

Chorvatské království pohody. Krásné pláže a parádní kuchyně ostrova Vis

  • 18
Vis se dá bez nadsázky prohlásit za jednu z perel jižního Jadranu. Krásný ostrov prošel velkými a dramatickými změnami a z vojenské ponorkové základy se postupně proměnil na prázdninovou destinaci s nádechem nostalgie.

V zálivu písečné pláže Stončica | foto: Kateřina Hrubešovápro iDNES.cz

Ostrov Vis leží v Jadranu směrem k Itálii jakoby schován za svými většími bratry Bračem a Hvarem. O to více má slunce, divokých pláží a vinic, o kterých málokdo tuší.

V době socialistické Jugoslávie byl na ostrov zakázán vstup cizincům (až do roku 1992) a z Visu se stala soběstačná vojenská pevnost, kde sloužilo na dva tisíce vojáků a tři tisíce civilních zaměstnanců a speciální přístaviště tu měly i ponorky. Převážná většina bunkrů, tunelů a dalších podzemních prostorů je nyní přístupná veřejnosti, ale většina z nich podle serveru chorvatsko.cz pouze na vlastní nebezpečí.

To nezapomenete

I když musela být izolace Visu pro místní obyvatele náročná, teď jim z hlediska turismu výrazně pomáhá. Vis je totiž naprosto ideální místo pro ty, kteří dávají přednost individuální turistice, lokálnímu stravování, ochutnávce místních vín a poměrně prázdným plážím.

Fotogalerie

Přistup na některé z nich sice vyžaduje určitou fyzickou zdatnost nebo minimálně odvahu vjet svým „miláčkem“ na neupravenou kamenitou příjezdovou cestu. Ale zato se vám ostrov odmění nezapomenutelnou dovolenou.

Na ostrově najdete dvě městečka – stejnojmenný Vis, kde vás vysadí trajekt, a o něco luxusnější a krásnější Komižu na západní straně.

Mezi nimi se na ostrově nachází jen osamocené usedlosti nebo velmi malé vesničky, které jsou plné apartmánů a konob (místních restaurací, vinárniček).

Cestovky vám nabídnou výlet do Modré a Zelené jeskyně, nicméně další informace o ostrově a koupání na Visu jsme na místě hledali poměrně těžko. Nakonec jsme si ostrov pěkně „osahali“, a tak předáváme naše zkušenosti dál.

Odpočinek mezi vinohrady

Určitě doporučujeme bydlet někde mimo lidnatější místa. My jsme si vybrali dům uprostřed vinohradů táhnoucích se celým středem ostrova, který byl v ostrém kontrastu s okolím vybaven pračkou, myčkou, klimatizací a slušným internetovým připojením. K dopravě po ostrově nutně potřebujete auto, ideálně s klimatizací, neboť teploty v letních měsících šplhají i ke čtyřicítce.

Naprosto opuštěná pláž Rogačič blízko bývalé ponorkové základy. Najdete tu jen...

Naprosto opuštěná pláž Rogačič blízko bývalé ponorkové základy. Najdete tu jen oblázky, jachty a naprosto modré moře.

Naším cílem bylo navštívit co nejvíce pláží a osamělých míst, protože nejsme milovníci diskoték a plážových mordorů typu „deka vedle deky“. Hledáme klid, čisté moře, dobré víno a jídlo. Výsledek našeho pátrání najdete na konci článku.

Jídlo, pití, nákupy

Na ostrově je jeden supermarket TOMMY, najdete jej hned za městečkem Vis cestou do Komiži. Koupíte zde maso, potraviny, nápoje i domácí potřeby.

Vyplatí se nakoupit i zeleninu, na trhu je poměrně dražší a nezdá se, že by byla kvalitnější. Spíš jde o poměrně slušný přivýdělek domácích. Stejně tak nemá cenu kupovat veškeré vybavení na pláž. Trička, „věci s kotvičkami“ všude u moře jsou to tak trochu „líčky na peníze“, jak říkávala moje babička.

Voda je na ostrově pitná, nicméně není moc chutná, doporučujeme proto koupit sedmilitrové barely v obchodech. Jeden stojí cca sedm kun (24 Kč).

Maso je stejně drahé jako u nás a je slušné kvality, výborné jsou kebaby zakoupené v masně, mají 90 % masa. Ryby koupíte v rybárně v Komiži (hned na rivě). Otvírají v sedm ráno a je dobré tam být dřív, ceny jsou velmi slušné a pražské ceny vedle toho vypadají jako vysokohorské. Ostatní potraviny koupíte v malých prodejnách nebo v supermarketu.

Každý den ráno si dojděte na rivu (nábřeží) na snídani na kávu, kapučíno za 15 kun (50 korun) s pitou plněnou jablky a višněmi za 10 kun (35 korun) a koblihy s nutelou. Je to silně návykový zvyk, který vám bude po návratu domů chybět.

Parkoviště pro ponorky je dnes opuštěné, koupají se v něm jen turisté. Zážitek...

Parkoviště pro ponorky je dneska opuštěné, koupají se v něm jen turisté. Zážitek je to hodně zvláštní.

Degustace vína v konobě Peša je vždycky lahůdkou.

Degustace vína v konobě Peša je vždycky lahůdkou.

Obecně se dá říct, že na ostrovech je všechno o něco dražší než na pevnině. Je to logické, všechno se musí dovézt lodí. Ceny v restauracích jsou srovnatelné s těmi pražskými, jídlo pro čtyři i s pitím vás vyjde cca na 400 kun (1 400 korun). Ale hodně záleží na tom, co si vyberete. Místní kuchyně se hodně podobá italské, rozhodně doporučujeme ochutnat ryby, olihně, krevety, mušle a černé rizoto.

Na ostrově existuje jedna cenová gastronomická výjimka a tou je slow-food Konoba Senko. Rozhodně však stojí za návštěvu. Tato krásná restaurace se nachází na jižní straně ostrova v zátoce, kam se dá dojet jen po prašné, poměrně špatně vypadající cestě.

Trochu připomíná chatrč, ale uvnitř a na terase na grilu vznikají ty nejúžasnější dobroty. Stoly jsou vždy zarezervované, víno je domácí, ovšem luxusní, káva jen s tradiční přípravou, limonáda domácí, nic jiného. Musíte se předem objednat, ale majiteli jsme připadali tak natěšení, že nás vzal „mimo pořadí“.

Každodenní pohled na komižský přístav z „rivy“. K tomu si dáte kapučíno a...

Každodenní pohled na komižský přístav z „rivy“. K tomu si dáte kapučíno a plněnou pitu.

Tři hodiny jsme seděli nad zátokou, kochali se zapadajícím sluncem, pili naprosto úžasné bílé víno a pojídali jídlo tak, jak nám je hostitel přinášel - předkrmy z různých sýrů, olivového oleje, oliv, bylinek a mořských řas.

Přišla řada i na polévku, ve které, jak pravila moje dcera, se zhmotnilo celé moře. Nakonec nám na talíři skončila grilovaná muréna a ljubin se salátem. To všechno za tisíc kun za čtyři osoby (3 500 korun). Zážitek to byl nezapomenutelný, vřele doporučujeme.

Pro milovníky vína

Na cestě z Visu do Komiži nepřehlédnete ve vesnici Plisko Polje konobu Peša. Starý oprýskaný dům hned u silnice, kde dříve stálo vojenské letiště, v sobě skrývá poklad v podobě ochutnávky luxusního vína a ještě luxusnějších salátů a talířů místních specialit. Hlavně bílé víno je opravdu výstavní, lahev stojí 80 kun (280 korun) a jsou to dobře investované peníze.

V okolí u vjezdů do vinic potkáte také cedule „predaja se vino“. Neváhejte a vjeďte dovnitř. Ochutnáte skvělé víno a místní speciality: olivy, nakládané kapari, řasy, sýry.

Ostrov Vis je velmi pohostinný, cokoliv můžete dát na gril.

Ostrov Vis je velmi pohostinný, cokoliv můžete dát na gril.

Ve srovnání s českými a moravskými víny jsou ta z Visu plnější, syrovější a nutno říci, že mají velmi podobný rukopis jako některá toskánská vína. Především odrůdy známé na celém jadranském pobřeží, jako jsou Malý Plavac a Dingač, stojí za ochutnávku.

Pět parádních pláží ostrova Vis

Kromě snadno přístupných veřejných pláží v Komiži (před a za městečkem) a ve Visu (pláže u kostela v centru města a v zátoce) tu existují naprosto osamocené pláže, kde se budete koupat téměř o samotě.

1. Pláž Stiniva
Asi nejkrásnější pláž ostrova. Je to maličká oblázková pláž v jižní části ostrova a sevřená skalami. Doporučuji objednat si vodní taxík, cesta po souši vyžaduje kvalitní boty a horolezeckou praxi.

Ve vedru jde o docela riskantní záležitost, hned na začátku cesty budete varováni, že sestupujete pouze na vlastní nebezpečí. My jsme to po souši vzdali, tuto cestu rozhodně nedoporučujeme.

2. Pláž Rogačič
Pro změnu asi nejopuštěnější pláž najdete na severní straně ostrova. Je to i místo, kde dříve, v pochmurných dobách socialistické Jugoslávie, byla ponorková základna i s „parkingem“ (submarine shelter).

Dnes se v něm koupou turisté a plavou ryby. Rogačič je místo, kde budete mít pro sebe vlastní pláž a možná i malý ostrůvek k němu. Dojedete tam po kamenité a prašné cestě, zbytek opět dojdete pěšky.

Na pláži nenajdete žádný stín, nutný je slunečník. Na druhou stranu tady ani nejsou lidé, pouze zde v zálivu parkují velké luxusní jachty, neboť celý záliv je dost hluboký a zdá se, že je uměle vyhloubený.

Oblázková pláž blízko městečka Vis

Oblázková pláž blízko městečka Vis. Takto vypadá v ostrovním pojetí pláž.

Po pravdě, nikde jsem neviděla tolik odstínů modré a zelené barvy na mořské hladině jako tam. Jako by impresionistický malíř namočil štětec do moře barev.

3. Stříbrná pláž (Srebrna, Silver beach)
Vydejte se směrem na vesnici Rukavac, pláž najdete podle navigačních cedulí. Posledních 500 metrů jedete po prašné kamenité silnici a zbytek dojdete pěšky (cca 300 m). Cesta není náročná a nevyžaduje fyzickou zdatnost.

Odmění vás kamenné lavice spadající do moře, romantická zákoutí a stinná útočiště v parném dni. V provozu je také velmi skromný bufet.

4. Písečná pláž Stončica
Hledejte na východní straně ostrova. Je to poměrně hluboká boka, kam musíte dojít posledních 200 metrů pěšky, abyste předtím odložili auto na prašné kamenité silnici svažující se k moři, které do poslední chvíle nevidíte.

Čím menší auto máte, tím můžete dojet dále. Odmění vás jemný písek, teplá voda a restaurace s grilem. Pláž je vhodná pro malé děti, 200 metrů od pobřeží máte pořád vodu po pás, jako u Balatonu!

5. Pláž Gradovac
Najdete ji na východě ostrova ještě před vjezdem do Visu. Oblázková pláž, na niž navazuje FKK pláž, je dostupná z městečka Vis velmi úzkou nábřežní cestou určenou pro pěší a cyklisty.

Autem se tam dostanete kamenitou a poměrně dlouhou cestou, která odbočuje z hlavní silnice nad městečkem Vis. Je třeba se obrnit trpělivostí, cesta je poměrně dlouhá a lemovaná vraky aut. Pokud zkusíte autem pobřežní cestu, zaseknete se v nejužším místě, jehož šířka nepřesahuje 1,8 m. Zvládají to jen malá auta domácích. Ostatní si pak vyzkoušejí umění couvat.

Tipy na cestu

Cestovali jsme v nejfrekventovanějších víkendech července, proto jsme zvolili (mohli jsme si to dovolit) k přesunu neděli a vybrali si „maďarskou“ cestu. Nájezdem na slovenskou dálnici, která plynuje navázala na tu maďarskou a chorvatskou, jsme se zbavili té nejhorší části – D1! Zbytek cesty jsme jeli po pěkné dálnici jak v Maďarsku, tak v Chorvatsku a v našem případě byly silnice naprosto volné.

Jediné, co se nám opravdu nelíbilo, bylo chování obsluhy na mýtnicích v Chorvatsku. V prvním případě si rovnou řekli o bakšiš, v druhém nám „špatně“ vrátili. Proto a také z důvodu daleko rychlejšího odbavení doporučujeme platit kartou.

Na mýtnici hledejte už zdálky navigační cedule k bank card, před ní bude stát daleko menší fronta a neriskujete „omyl“ při placení. Nám se tak podařilo cestou zpět ušetřit cca tříkilometrovou frontu.

Existuje i elektronické mýtné – krabička, kterou koupíte cca za 120 kun (420 Kč), s tou projedete automaticky všemi chorvatskými mýtnicemi. Krabička je přenosná a velmi výhodná, pokud jedete do cílové destinace častěji, resp. můžete si ji s někým sdílet, je to to nejlepší řešení.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

18 příspěvků v diskusi

Reklama