Dovedete si představit mnohé a ledacos jste už viděli. Farm u, kde se chovají krávy,koně,viděli jste i jelení, pštrosí farm u, ba i velbloudí máte za sebou, ale přesto, když ten název uslyšíte,řeknete si, že tohle,tohle opravdu musíte vidět. Perlová farma.
Tady na největším thajském ostrově Phuket v jihovýchodním cípu země omývaném Andamanským mořem to není žádný velký problém. Už jízda přes vnitrozemí ostrova - z mírného pobřeží na západě k rozeklaným břehům na východě dává tušit, že opustit pohodlí hotelové pláže by mohlo stát za to. Po pár kilometrech zmizí turistický svět podobných hotelů, restaurací a krámků a vy se ocitnete v zemi rýžových políček a obrovských černých vodních buvolů povalujících se v potocích. Všude kolem vás jsou plantáže gumovníku a co chvíli narazíte na malou továrničku, kde se lisují, perou a suší bílé pláty voňavého surového přírodního kaučuku. I Potkáte i vesničany, kteří na vozíku za motorkou vezou partu rozverných opičích brigádníků na sklízení kokosových ořechů. Opice berou jízdu na motorce jako samozřejmost a váš malý autobus je viditelně pobaví. Ale to už se objeví pobřeží. Z tyrkysového moře se vynořují desítky malých sytě zelených ostrůvků a na obzoru jsou vidět majestátní obrysy skal snad nejkrásnějšího thajského souostroví Phi Phi. Pomenší dlouhovlasý průvodce s pirátskou náušnicí v uchu vás čeká na vratkém molu, vedle něhož je prkenný krámek s dvěma hlavními artikly: obrovským sudem plným velkých červených krabů a stejně velkým vedle, v němž se v ledu chladí zelené kokosy. Jedno seknutí mačetou, brčko a máte místní konkurenci plechovkám cocacoly. Loď je stejně vratká jako molo, ale váš průvodce si dokáže poradit s vlnami stejně dobře jako s angličtinou, v níž je slyšet několikaletý pobyt ve V elké Británii. Moře je na dosah a v tom letním parnu příjemně chladí. Motor člunu řve naplno, propluje kolem několika ostrůvků, pobřeží se vám ztratí z dohledu, když se před vámi objeví na moři plno černých teček a na pobřeží jednoho z těch romantikou vonících ostrůvků na sytě žlutým pískem olemované pláži několik dřevěných domečků, jste na místě. Jste na perlové farmě. Po pár desítkách minut, které vám průvodce dá na pokochání se tropickým ostrovním rájem, se vracíte z pevné země zpátky na vratké molo. Z něho vedou ještě vratší dřevěné pontony k jakýmsi na vodě položeným dřevěným mřížím, které pak daleko do moře pokračují stovkami malých černých bójek. Pod nimi v moři se skrývá tajemné bohatsví farm y - stovky tisíc perlorodek. Nejvíce je malých, asi deset centimetrů velkých mušlí, v nichž rostou nejmenší perly. V e druhé kategorii jsou dvojnásobně větší, které se už pěstují na provazech pověšených na dřevěných mřížích u pobřeží. Vrchol představují velké,kruhové m ušle,které mají asi třicet centimetrů v průměru a u nichž se doba vytváření perly počítá i na léta. Ty už nevisí na provazech, ale jsou pečlivě uloženy v proutěných rámech hned u mola. Tyto krásky jsou nadějí na bohatství pro majitele farm y, jen ty mohou zrodit perly,které pak budou ve výlohách klenotnictví Londýna, Tokia či New Yorku. Tyto mušle mušlí, které vyrůstají do své velikosti i více než deset let, mají ještě jedno privilegium - jsou tak vzácné, že perla, která se z nich vyndává, je nesmí stát život a některé přežijí i tři perly ve svých útrobách. Takové štěstí menší mušle nemají. Největší tajemství perlové farm y je v malém domečku na molu, kam je možné jen letmo pohlédnout. Tady sídlí stařičký šedovlasý mistr perel. S hodinářskou lupou na oku, cigaretou v ústech a s pinzetou v pevné ruce usazuje s přesností brusiče diamantů do mušlí malé kamínky, které pak perlorodky obalí stříbřitou perletí. Kam přesně se kamínek usadí, to je tajemství všech tajemství, které si mistři perlorodek předávají z generace na generaci. Ale i bravurní vsazení zrníčka do toho správného místa je jen počátkem velkého napínavého dobrodružství, kterým chov perlorodek je. Jen asi v polovině mušlí se zrníčko skutečně obalí perletí a vytvoří perlu. Další pětina perel vyroste nepravidelně a buď se úplně zahodí, nebo prodá za minimální cenu pár korun za kus. Asi čtvrtinu perel je pak možné prodat na výrobu náhrdelníků a levnějších prstenů a náušnic. Jen každá dvacátá perla po měsících a rocích růstu pak dosáhne takové kvality, aby se mohla prodávat za ceny desítek dolarů a pouze jedna z milionů je taková, na níž její majitel může opravdu zbohatnout. Místo romantiky je za tím vším spousta práce s pěstováním mušlí, které se musí neustále přemísťovat, vybírat, ošetřovat - měsíce,léta. A to ještě nesmí přijít žádný tajfun, který by utrhal bóje s perlorodkami a odnesl je do moře. A především, moře musí zůstat pořád tak blankytně čisté,jako je tady ještě dnes. Jakékoli znečištění znamená pro perlorodky ortel smrti. Když ale příroda dá, m ůžete se dočkat. Váš průvodce odchází a pak na červeném sametu přináší místní zázrak. Obrovskou perlu velkou jak malé slepičí vejce. Není zcela pravidelná, ale je přesto naprosto neskutečná a nádherná. »Má cenu v milionech,« usmívá se muž. »Dolarů. Ale není na prodej.« Po výkladu s praktickou ukázkou otevírání perlorodek, kdy si m ůžete sami najít svoji perlu, je oběd, jehož menu obstará moře kolem. Mušle, ryby, krabi a k tomu dobré thajské pivo. Průvodce se rozhovoří o svém životě v Londýně. Na otázku, proč vyměnil pohodlný život ve velkoměstě za tenhle prkenný dům na ostrově, odpoví otázkou: »A vy byste nevyměnil? Navíc mít tuhle farm u je větší dobrodružství, než spekulovat na londýnské burze. Je to jako hledat zlato nebo diamanty.« Po obědě se pak servírky změní v obchodnice a v prosklených pultících u baru se objeví perlové prsteny, náušnice, náhrdelníky. Ceny začínají u desítek a končí u desítek tisíc dolarů. Ne že byste ty peníze zrovna u sebe měli, ale už tušíte, proč taková perla může stát i takové peníze. Nebe se zatáhne a tropická bouře vás vyhání z ráje. V monzunovém lijáku, když se člun prodírá vodní smrští všude kolem a vidět je jen na pár kroků, stihnete za těch pár desítek minut, co trvá cesta k pobřeží, promokout na kůži, střecha nestřecha. Pak je najednou molo a vy jen tiše nechápete,jak sem váš průvodce trefil. »Promiňte za tu přeháňku,« loučí se s vámi ten zvláštní muž a se slovy »práce čeká« obrací člun zpět ke svému ostrovu. Hledat další perlu perel.
Může se hodit
Na ostrov Phuket, se můžete dostat buď vnitrostátní thajskou leteckou linkou z Bangkoku, nebo také autobusem, protože z pevniny na ostrov byl postaven most. Nedaleko ostrova jsou korálové útesy s ideálními podmínkami pro potápění. Za návštěvu stojí i akvárium Mořského biologického výzkumného centra a Motýlí zahrada s hejny desítek druhů uměle chovaných tropických motýlů. Národní park Khao Phra Thaeo ve středu ostrova je pak posledním zbytkem původního deštného pralesa.
Tady na největším thajském ostrově Phuket v jihovýchodním cípu země omývaném Andamanským mořem to není žádný velký problém. Už jízda přes vnitrozemí ostrova - z mírného pobřeží na západě k rozeklaným břehům na východě dává tušit, že opustit pohodlí hotelové pláže by mohlo stát za to. Po pár kilometrech zmizí turistický svět podobných hotelů, restaurací a krámků a vy se ocitnete v zemi rýžových políček a obrovských černých vodních buvolů povalujících se v potocích. Všude kolem vás jsou plantáže gumovníku a co chvíli narazíte na malou továrničku, kde se lisují, perou a suší bílé pláty voňavého surového přírodního kaučuku. I Potkáte i vesničany, kteří na vozíku za motorkou vezou partu rozverných opičích brigádníků na sklízení kokosových ořechů. Opice berou jízdu na motorce jako samozřejmost a váš malý autobus je viditelně pobaví. Ale to už se objeví pobřeží. Z tyrkysového moře se vynořují desítky malých sytě zelených ostrůvků a na obzoru jsou vidět majestátní obrysy skal snad nejkrásnějšího thajského souostroví Phi Phi. Pomenší dlouhovlasý průvodce s pirátskou náušnicí v uchu vás čeká na vratkém molu, vedle něhož je prkenný krámek s dvěma hlavními artikly: obrovským sudem plným velkých červených krabů a stejně velkým vedle, v němž se v ledu chladí zelené kokosy. Jedno seknutí mačetou, brčko a máte místní konkurenci plechovkám cocacoly. Loď je stejně vratká jako molo, ale váš průvodce si dokáže poradit s vlnami stejně dobře jako s angličtinou, v níž je slyšet několikaletý pobyt ve V elké Británii. Moře je na dosah a v tom letním parnu příjemně chladí. Motor člunu řve naplno, propluje kolem několika ostrůvků, pobřeží se vám ztratí z dohledu, když se před vámi objeví na moři plno černých teček a na pobřeží jednoho z těch romantikou vonících ostrůvků na sytě žlutým pískem olemované pláži několik dřevěných domečků, jste na místě. Jste na perlové farmě. Po pár desítkách minut, které vám průvodce dá na pokochání se tropickým ostrovním rájem, se vracíte z pevné země zpátky na vratké molo. Z něho vedou ještě vratší dřevěné pontony k jakýmsi na vodě položeným dřevěným mřížím, které pak daleko do moře pokračují stovkami malých černých bójek. Pod nimi v moři se skrývá tajemné bohatsví farm y - stovky tisíc perlorodek. Nejvíce je malých, asi deset centimetrů velkých mušlí, v nichž rostou nejmenší perly. V e druhé kategorii jsou dvojnásobně větší, které se už pěstují na provazech pověšených na dřevěných mřížích u pobřeží. Vrchol představují velké,kruhové m ušle,které mají asi třicet centimetrů v průměru a u nichž se doba vytváření perly počítá i na léta. Ty už nevisí na provazech, ale jsou pečlivě uloženy v proutěných rámech hned u mola. Tyto krásky jsou nadějí na bohatství pro majitele farm y, jen ty mohou zrodit perly,které pak budou ve výlohách klenotnictví Londýna, Tokia či New Yorku. Tyto mušle mušlí, které vyrůstají do své velikosti i více než deset let, mají ještě jedno privilegium - jsou tak vzácné, že perla, která se z nich vyndává, je nesmí stát život a některé přežijí i tři perly ve svých útrobách. Takové štěstí menší mušle nemají. Největší tajemství perlové farm y je v malém domečku na molu, kam je možné jen letmo pohlédnout. Tady sídlí stařičký šedovlasý mistr perel. S hodinářskou lupou na oku, cigaretou v ústech a s pinzetou v pevné ruce usazuje s přesností brusiče diamantů do mušlí malé kamínky, které pak perlorodky obalí stříbřitou perletí. Kam přesně se kamínek usadí, to je tajemství všech tajemství, které si mistři perlorodek předávají z generace na generaci. Ale i bravurní vsazení zrníčka do toho správného místa je jen počátkem velkého napínavého dobrodružství, kterým chov perlorodek je. Jen asi v polovině mušlí se zrníčko skutečně obalí perletí a vytvoří perlu. Další pětina perel vyroste nepravidelně a buď se úplně zahodí, nebo prodá za minimální cenu pár korun za kus. Asi čtvrtinu perel je pak možné prodat na výrobu náhrdelníků a levnějších prstenů a náušnic. Jen každá dvacátá perla po měsících a rocích růstu pak dosáhne takové kvality, aby se mohla prodávat za ceny desítek dolarů a pouze jedna z milionů je taková, na níž její majitel může opravdu zbohatnout. Místo romantiky je za tím vším spousta práce s pěstováním mušlí, které se musí neustále přemísťovat, vybírat, ošetřovat - měsíce,léta. A to ještě nesmí přijít žádný tajfun, který by utrhal bóje s perlorodkami a odnesl je do moře. A především, moře musí zůstat pořád tak blankytně čisté,jako je tady ještě dnes. Jakékoli znečištění znamená pro perlorodky ortel smrti. Když ale příroda dá, m ůžete se dočkat. Váš průvodce odchází a pak na červeném sametu přináší místní zázrak. Obrovskou perlu velkou jak malé slepičí vejce. Není zcela pravidelná, ale je přesto naprosto neskutečná a nádherná. »Má cenu v milionech,« usmívá se muž. »Dolarů. Ale není na prodej.« Po výkladu s praktickou ukázkou otevírání perlorodek, kdy si m ůžete sami najít svoji perlu, je oběd, jehož menu obstará moře kolem. Mušle, ryby, krabi a k tomu dobré thajské pivo. Průvodce se rozhovoří o svém životě v Londýně. Na otázku, proč vyměnil pohodlný život ve velkoměstě za tenhle prkenný dům na ostrově, odpoví otázkou: »A vy byste nevyměnil? Navíc mít tuhle farm u je větší dobrodružství, než spekulovat na londýnské burze. Je to jako hledat zlato nebo diamanty.« Po obědě se pak servírky změní v obchodnice a v prosklených pultících u baru se objeví perlové prsteny, náušnice, náhrdelníky. Ceny začínají u desítek a končí u desítek tisíc dolarů. Ne že byste ty peníze zrovna u sebe měli, ale už tušíte, proč taková perla může stát i takové peníze. Nebe se zatáhne a tropická bouře vás vyhání z ráje. V monzunovém lijáku, když se člun prodírá vodní smrští všude kolem a vidět je jen na pár kroků, stihnete za těch pár desítek minut, co trvá cesta k pobřeží, promokout na kůži, střecha nestřecha. Pak je najednou molo a vy jen tiše nechápete,jak sem váš průvodce trefil. »Promiňte za tu přeháňku,« loučí se s vámi ten zvláštní muž a se slovy »práce čeká« obrací člun zpět ke svému ostrovu. Hledat další perlu perel.
Může se hodit
Na ostrov Phuket, se můžete dostat buď vnitrostátní thajskou leteckou linkou z Bangkoku, nebo také autobusem, protože z pevniny na ostrov byl postaven most. Nedaleko ostrova jsou korálové útesy s ideálními podmínkami pro potápění. Za návštěvu stojí i akvárium Mořského biologického výzkumného centra a Motýlí zahrada s hejny desítek druhů uměle chovaných tropických motýlů. Národní park Khao Phra Thaeo ve středu ostrova je pak posledním zbytkem původního deštného pralesa.
