Kolem bájného ostrova za den
Pro novodobé poutníky je pokušení neméně sladké. Můžete relaxovat u moře i v zázemí moderních hotelů, zkusit různé vodní sporty, projet se na koni, naučit se chytat ryby, proniknout do taje golfu. Ostrov se může stát výchozím bodem pro poznávání jihu Tuniska. Tato mozaika chutná sladce i palčivě zároveň, přesně jako tuniské koření Ras-el-Hanút.
Po třech hodinách letu z Prahy vystoupíte na zdejším mezinárodním letišti Djerba-Zarzis. Modré nebe kontrastuje s bělostnými kupolemi domů zvaných menzel a odkudsi zavoní pravý jasmín. Vytahujete sluneční brýle a kdosi vám říká arabsky: Marhaba – vítejte.
Djerba je největším ostrovem nejen tuniským, ale i severoafrickým. Rozlohou 514 kilometrů čtverečních se blíží rozloze Prahy. Taxíkem nebo autem jej hravě objedete za jeden den.
Ostrov v chráněném Gabésském zálivu byl ještě v době ledové jihovýchodní částí spojen s pevninou. Z úzké šíje zbyly časem jen naplaveniny. Na nich Římané vystavěli násep zpevněný silnicí. V roce 1950 se dočkal kompletní přestavby. Je částí sedmikilometrového úseku z vesnice El-Kantara na pevnině do stejnojmenné osady na ostrově. Z přístavu Ajim na jihozápadě ostrova vyjíždí každých 20 minut trajekt na pevninu do přístavu Djorf. Cesta trvá asi dvacet minut.
Místo trhu, to je Houmt Souk
Správním střediskem ostrova je čtyřicetitisícový Houmt Souk. Z autobusového nádraží poblíž mešity El Ghorba se snadno dostanete autobusem nebo taxíkem do jednotlivých osad a dále na pevninu. Zájezdní hostince ve staré části města, fundúky, byly přestavěny na jednoduché hotýlky, vhodné spíše pro dobrodružnější povahy.
|
DOPRAVA |
Veškeré dění se odehrává kolem mešity El Ghorba ze 17. století s tureckým minaretem a tržnicí. Prodejci nabízejí výrobky z kůže, látek, nádobí, keramiku a suvenýry. Zajímavé napodobeniny stříbrných šperků berberských žen leží na pultících židovských zlatníků a stříbrotepců, kteří stále zaujímají výsadní místo na tuniském šperkařském trhu. Tržním dnem pro Houmt Souk je čtvrtek.
Hotel Haroun provozuje nejstarší hamman na ostrově. Tuto arabskou lázeň však můžete vyzkoušet i jinde. Nejprve vás namydlí, pak vydrbou kůži lufou, až je jako samet.
Lázeňští v hotelech bývají i muži, tak si raději představujte, pokud se stydíte, že to jsou harémoví eunuši.
Dílo zázraků – La Griba
Z Houmt Souku se po osmi kilometrech dostanete k vesnici Er Riadh. Původně se jmenovala Hara Seghira, tj. malé ghetto. Po pádu Jeruzaléma se sem první Židé dostali v 70. letech prvního století našeho letopočtu. Byli to zlatníci a stříbrotepci. Další vlna přistěhovalců dorazila z Andalusie v 15. století, tehdy Židé tvořili až deset procent ostrovní populace.
Synagoga La Griba je poutním místem Židů z celé severní Afriky, scházejí se zde 33. den po Velikonocích. Po teroristickém útoku z dubna 2002 je celý objekt přísně střežen vojenským sborem. Podle legendy byla synagoga postavena na místě, kam spadl kus meteoritu. V něm jedni viděli zhmotněného Božího posla, druzí kámen ze zničeného Jeruzaléma.
Do místností s vystavenými posvátnými tórami (v komunitě je centrum pro výzkum tóry) je nutno se zout a mít pokrytou hlavu, do vstupních místností to není třeba.
Muži a ryby patří k sobě
I když si velká většina obyvatel našla práci v cestovním ruchu, někteří se stále ve svých člunech vydávají na lov ryb a mořských hub. Okolní vody poskytují velké množství chobotniček, sépií, žraločků, pražem, platýzů, tuňáků a mořských okounů. Někdy se podaří ulovit mečouna, který platí za kapitální úlovek.
Ryby chytají do pastí podobných vrším na úhoře. Splétají je staří dědové z palmových listů. Chobotnice se rády podívají zas na dno hliněného džbánku. Ne za vínem, ale za návnadou. Zvíře vleze dovnitř úzkým hrdlem a už se nedostane ven.
TIP: V Houmt Souku si nenechte ujít ojedinělou rybí dražbu. Ráno rybář předá menší rybky navlečené na provázku a větší kusy samostatně vyvolávači. Ten začne vykřikovat cenu, od nejvyšší až po nejnižší možnou. Vyvolávačů i rybářů se sejde několik. Koupěchtiví zákazníci straží uši. Kdo z nich zareaguje na výhodnou nabídku, získává kvalitní zboží.
Na čem si pochutnat
Protože lednice je mnohde ještě přepychem, musí se nakupovat denně. Djerbané nejraději ryby, zejména stříbřitou pražmu. Jednoduše ji posolí, potřou česnekem, olejem a grilují. Univerzálním kořením je načervenalá pasta z usušených pálivých paprik – harissa. Pálí jako džehena, jak nazývají Arabové peklo.
Tuniské pokrmy nedosahují rafinovanosti jídel ve východním Středomoří. Jsou spíše ovlivněny francouzskou a italskou kuchyní. Saláty se podávají jako studený předkrm, polévky – husté čorby – se připravují ze zeleniny a masa nebo ryb. Přidává se do nich cizrna a kuskus, těstovina připravovaná z pšeničné krupice. Dříve jej hospodyně připravovaly ručně, hnětením navlhčené krupice s moukou.
Kuskus je také název berberského pokrmu. Na hotový kuskus se položí kuře, skopové nebo hovězí maso a zelenina, uvařené ve vývaru. Na Djerbě se kuskus připravuje s rybami. Oblíbená jsou rožněná jídla (mešui) a dušená (tadžin). Servírují se v kameninových mísách s berberskými vzory s kónickými pokličkami. Pro sladké pečivo se smaží listové těsto quarka naplněné ořechy nebo datlemi.
|
MĚNA A PENÍZE |
Djerba je zásobována vodou z pevniny vodovodem vedoucím pod Římským mostem. Potoky ani vodní nádrže na ostrově neexistují. Užitkovou dešťovou vodu venkované sbírají do betonových cisteren. Spodní vodu vytahují z prastarých, velmi hlubokých studní.
Turisté by měli konzumovat výhradně balenou vodu (Garci, Sabrin nebo Safia). Místní pivo Celtia není nejhorší, nealkoholické seženete těžko. Hodně se pije svěží růžové víno Sidi Rais a plné červené Magon z vinic na mysu Bon. Bílá vína jsou slabší, s charakterem mladých vín.
Zelený čaj s mátou popíjejí v čajovnách pouze starší muži, zdá se, že po celý den. V rodinách nebo na návštěvě je obvyklejší podání čaje než kávy, která se pije vždy silná a oslazená a ochucená růžovou vodou.
Lidé
Na ostrově se mluví běžně berberským dialektem. Tradice i jazyk udržují a předávají starší ženy. Původní zvyky ožívají během slavností, například o letních jezdeckých svátcích v osadě Midoun a o rybářských slavnostech v Zarzis na pevnině. Některé disciplíny probíhají u Bahiret el Bibane, slaného jezera odděleného od moře tenkou kosou s průplavem.
Při slavnostech nechybějí vypravěči pohádek a šamani. Hudebníci hrají na tradiční nástroje, zpívá se a tančí. Ženy oblékají pestrobarevné šaty podkasané páskem naplněným mušličkami. Chrastí nejen při chůzi, ale zejména při tanci. Jakmile zazní darbuka (hliněný bubínek) a zummara (flétna), nikdo nevydrží v klidu.
Starší muži i ženy nosí široké klobouky z halfy, v nichž vypadají jako Mexikánci. Obyvatelé ostrova o sobě tvrdí, že jsou v první řadě Djerbané, teprve potom Tunisané a slovo djerban se používá v Tunisku také ve významu obchodník. Přitom na súcích necítíte přílišnou dotěrnost.
Jedna z mešit na Djerbě
Hrnčířské řemeslo je stále živé
Pod rukama řemeslníků ve vesnici Guellala rostou stejné tvary nádob (a malují se na ně stejné vzory) jako před dvěma tisíci lety. Pro nákladnost se upouští od starého způsobu vypalování v podzemních pecích a používá se pecí elektrických. Při výrobě užitkové keramiky šavat se hlína míchá buď se sladkou vodou (nádoba je po vypálení růžová) nebo s mořskou, výsledný produkt je bílý.
Dnes vlastní na ostrově dílny na výrobu keramiky třicet rodin. Vyrábějí nádobí, kachle i nástěnná svítidla. Keramika je překvapivě robustní, vydrží nejen mytí v myčce, ale i ohřev v mikrovlnné troubě.
Největší krokodýlí farma ve Středomoří
Severovýchodním cípem ostrova prochází Route touristique. Z ní vedou spojky k jednotlivým hotelovým areálům po celé délce pláže Sidi Mahrez až k majáku na jejím konci. Zde se nachází areál Djerba Explore (vstupné 25 DT) s největší krokodýlí farmou v celém Středomoří.
Park o rozloze 20 000 čtverečních metrů je porostlý papyrem, bambusy a palmami. Různě velká jezírka jsou propojena s vyhřívaným skleníkem, kde si krokodýli rádi hoví při nepříznivém počasí a v určitou hodinu je můžete pozorovat při krmení. Terárium s krokodýlími "miminy" se nachází hned vedle pokladny.
|
TELEFONOVÁNÍ |
Menzel přečkal staletí
V arabských městech i vesnicích bývala vždy nejvyšší stavbou mešita. Ani současná zástavba na ostrově se nežene do vyšších sfér. Ze semen bájných lotosů zapadaných do písku vyrostly na severním pobřeží ostrova půvabné hotely skryté v zeleni.
Typickým stavením je menzel složený z atriových domků houch. Připomíná pevnost o čtvercovém půdorysu. V rozích ploché střechy jsou kupole. Střed bývá nezastřešený, v atriu je zahrádka s květinami a zpravidla jedním užitkovým stromem. Důvod kupolí je prostý, lépe tam cirkuluje vzduch. Tradiční stavební prvky dnes využívá hotelová architektura, jen kupole nad bazény jsou z polykarbonátu.
Z Djerby za poznáním – z Matmaty do berberských vesnic
Pokud vás nebaví jen se na Djerbě opalovat, nebo vás fascinují filmy Star Wars, vydejte se do Matmaty.
V Matmatě dosud žijí potomci berberských kmenů v tzv. troglodytech - příbytcích o několika místnostech vyhloubených v zemi. Na myšlenku vybudovat si domov pod zemí a chránit se tak před nepřízní počasí přišli před 400 lety. (Název troglodyté pochází od jména afrického kmenu, který kdysi žil v dírách vyhrabaných v zemi).
Zdálky vidíte jen několik satelitních antén. Obyvatelé žijí z prodeje suvenýrů a turistického ruchu a tkaní vlněných koberců. Někteří mladí se chlubí, že studují ve Francii a přijeli za rodiči jen na prázdniny. Do každého podzemního bytu vede tunel, někdy se dovnitř dá spustit jen po provaze. Postele si usedlíci vyzdili z nepálených cihel.
Matmata, což znamená spojení berberských kmenů, má ještě svou druhou, 26 kilometrů vzdálenou osadu Nouvelle Matmata. Tamní Berbeři bydlí v klasických zděných domcích. Undergroundoví domorodci by však své zemní byty s přírodní klimatizací za nic neměnili.
Směrem na jih se zvedá pohoří Djebel Dahar dosahující nadmořské výšky až 700 metrů. V okolí se natáčely slavné Hvězdné války a také film Hledání ztracené archy. Zbytky kulis k filmu stojí v přízračné pustině dodnes.
|
Může se hodit Počasí a ideální doba na návštěvu V moři se můžete se zaťatými zuby koupat až do konce roku. V zimě je totiž na Djerbě tepleji než na severu země (14 až 20, v březnu pak až kolem 25 stupňů Celsia). Na přelomu roku se sklízejí olivy, datle, později pomeranče. Je to nejvhodnější doba pro cestu do tuniského vnitrozemí (do města Douz, k solným šotům a ke vzdálenějším horským oázám kolem města Tozeur). Pokud je zamračeno, je tuniská zima pošmourná a lezavá, asi jako u nás období před začátkem topné sezony (klimatizace funguje jen v hotelových pokojích). Tehdy spadne nejvíce dešťových srážek. Důležitý je vícevrstvý oděv, pokrývka hlavy, šála a pořádné boty. Jak sluníčko přidává na intenzitě a rozkvétají koberce žlutých rmenů, voda se otepluje, koncem dubna už dosahuje 20, v létě až 27 stupňů. Opalovací krémy na tělo a obličej nepodceňujte po celý rok. V letních měsících bývá na Djerbě až 43 stupňů Celsia. Vysoké teploty trvají až do poloviny září. Nejvhodnější čas pro rekreační návštěvu ostrova je jaro a podzim. Jediným omezením pro turistu je postní muslimský měsíc ramadán s pohyblivým termínem. Pokud můžete, neplánujte si cestu (zvláště poznávací) v této době. Půjčování aut Auto si můžete půjčit na letišti nebo v hotelu. Mezinárodní řidičský průkaz musí být starší jednoho roku a řidič starší 21 let. Většinou je vyžadována vratná záloha, popřípadě se zájemce prokazuje kreditní kartou. Denní pronájem středního vozu se pohybuje mezi 80-120 DT. Cena za litr benzínu se pohybuje pod 20 Kč. V obci smíte jet maximálně padesátkou, mimo obec devadesát. Na úseku dálnice Tunis – Sousse nejvýše 110km/h a platí se zde mýtné. Jediné, co platí, je "pravidlo pravé ruky". Počítejte s častými silničními kontrolami. Čím dál na jih a do vnitrozemí ubývá čerpacích stanic. Nevydávejte se sem jedním vozem, cestujte ve skupině. Před cestou doplňte benzín, olej a připravte zásobu vody – 5 litrů na osobu, popř. trvanlivé potraviny, polní lopatku, lékárničku, mobilní telefon, a také zařízení GPS. V noci poklesne teplota až o 50 stupňů, proto přibalte teplejší oblečení. Pohodlnější (méně dobrodružný) je organizovaný dvoudenní výlet do vnitrozemí s přenocováním v Tozeuru (Matmata, Douz, horské oázy, Gabés). Přijde na 120 DT. Okruh Djerbou stojí 25 DT, tuniský večer nebo rybí piknik na lodi 45 DT, výlet do Matmaty (přes Gabés) – s obědem 55 DT. Několik rad navíc z první ruky Přestože má Tunisko s Českem dohodu o bezplatné zdravotní péči, vždy před cestou uzavřete pojištění. Kromě běžně užívaných léků nezapomeňte přípravky proti střevním a žaludečním potížím, analgetika, repelent a odpuzovač hmyzu do zásuvky. Mimo zimní měsíce je vhodný vzdušný, nejlépe bavlněný oděv, pokrývka hlavy a svetr na večer. U vody i na výletech osvěží minerální voda ve spreji. Veřejné toalety u všech kulturních památek, muzeí, vykopávek, ba i na nádraží jsou volně přístupné a v poměrně dobrém stavu. Informace o ostrově Djerba poskytne Tuniský úřad pro cestovní ruch se sídlem v Praze, Sokolská 39/1619, tel: 224 941 824, 224 942 424 Užitečné weby |
Tento článek Vám přináší SKY - časopis o cestování a aktivní dovolené.
Bližší informace naleznete na www.skymagazin.cz
 Postel i noční stolek jsou vyrobeny ze stejné hlíny, z které je i celé obydlí. |
 Ve výklenku u vchodu do troglodytu mele na kamenném mlýnku berberská stařena mouku. |
 Tento troglodyt má dvě patra. V přízemí jsou ložnice, kuchyně a pokoje, horní patro slouží jako skladiště a sýpka. |
 Troglodytská obydlí v okolí Matmaty |
 Ženy v podzemních obydlích ve vesnici troglodytů Matmata melou obilí na kamenném mlýnku a ochotně pózují objektivům |
 Djerba, trhy |
 Mešita Jama Fadloud, Djerba |
 Mešita Hara Kbira, Djerba |
 Mešita Jama Fadloud, Djerba |
 Berberské ghorfy - jedno až vícepatrové buňky s oblou střechou nad obytnou částí domu, původně sloužily jako sýpky. |
 Djerba: na pláži |
Djerba: na místních trzích seženete vše, koření je doslova omamné |
Jedna z mešit na Djerbě |
 Djerba |
Tuniská kuchyně |
Djerba: interiér synagogy La Griba |
Pobřeží Djerby |
Atrium berberského domu vyhloubeného v zemi |
 Oblíbeným výletem na Djerbě je projížďka pouští na velbloudech |
