Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Město, které vás dostane. Návod na použití Ostravy pro hokejové fandy

aktualizováno 
Hokej se hraje třikrát 20 minut. Jak vyplnit čas mezi zápasy světového šampionátu v Česku během prvních dvou květnových týdnů? V Ostravě, kde se bude hrát vedle Prahy, máte originální šanci procestovat za pár hodin v podstatě celý svět. Pojeďte s námi.

Pohled na Ostravu z vyhlídky Nové radnice | foto: Petr Žižka, pro iDNES.cz

Anglie ve Vítkovicích

Nejblíž k hale, kde se ostravská utkání budou konat, stojí Vítkovice. Je to jedna ze čtvrtí, kde je průmyslová minulost Ostravy vidět nejvíc. Do Vítkovic dojdete z haly pěšky, případně je to pár zastávek tramvají.

Cihlové město, tak by se dala nazvat část Ostravy známá jako Vítkovice. Toto je budova radnice.

Cihlové město, tak by se dala nazvat část Ostravy známá jako Vítkovice. Toto je budova radnice.

Všude uvidíte červené cihly. Je z nich postavena radnice, kostel, škola, ulice rodinných domků (dříve kolonie pro pracovníky hutí), tržnice… O největší rozvoj Vítkovic se postaral v polovině 19. století Salomon Mayer Rothschild. Přestože židovský podnikatel byl původem z Vídně, vdechl Vítkovicím kouzlo staré Anglie.

Jestli se někdy filmaři rozhodnou natočit u nás příběh Jacka Rozparovače, v místních uličkách nebudou muset mnoho věcí předělávat. Můžou rovnou spustit kamery…

Dolní oblast Vítkovice

Dnes je centrum Vítkovic městskou památkovou rezervací a také vstupní branou k seznámení s další místní raritou: Dolní oblastí Vítkovice. Bývalý areál dolu a hutí se stal vyhledávanou atrakcí. Obrovský komplex, který ještě nedávno připomínal šrot v podobě nekonečného množství železných rour, věží a dopravníků, dnes slouží coby turistické lákadlo a dějiště kulturních, sportovních i společenských akcí.

Fotogalerie

Tohle místo nemá svým charakterem nikde obdoby. Kde jinde pozorujete koncert, sedíte v moderním hledišti a přitom se nacházíte uvnitř bývalého obrovského plynojemu pro plyn unikající z hutních provozů?

Letos v Dolní oblasti Vítkovice přibyla nová vyhlídková terasa, která je výš než známá vyhlídka z radniční věže v centru města.

Dávný luxus v centru

Z Dolní oblasti Vítkovice snadno dojdete pěšky do centra Ostravy. Jděte trasou kolem obchodního centra Karolina, ne kvůli nákupům, ale protože cestou uvidíte takzvané trojhalí obrovských cihlových hal, které zbyly z bývalého areálu koksovny. Dnes jsou opravené, vyčištěné a slouží lidem: hraje se tady badminton, minikopaná i hudba.

Samotné centrum stále bojuje o bývalou krásu. Tak jako mnohá jiná města, kde obchodníci a hospodští soupeří s konkurencí nedalekých, autem přístupných a zakrytých obchodních center. Nicméně platí, že kdo má oči a srdce, dokáže vnímat krásu starých činžovních domů a obrovských bankovních paláců.

Dávný luxus a elegance svědčí o tom, kam šly v minulosti peníze z místních hutí a dolů. Ačkoli i tenkrát bylo k ideálnímu stavu daleko, jak o tom vypovídá pohled Petra Bezruče v básni Ostrava: „Chléb s uhlím beru si do práce, z roboty jdu na robotu, při Dunaji strmí paláce z krve mé a z mého potu.“

Zastavte se také v Nádražní ulici s nejhonosnějšími paláci, dříve bankami. Zajděte na Masarykovo náměstí a útulné Jiráskovo náměstí, zvané Kuři rynek. V nedalekém Husově sadu nepřehlédněte unikát secesní architektury – vilu sekretáře Severní dráhy Ferdinandovy, juristy Julia Eisnera (bohužel dnes s přilepencem okachlíkované budovy z dob rozvitého socialismu…).

Jedno z nejromantičtějších míst v centru města se jmenuje Jiráskovo náměstí, ale místní mu říkají Kuři rynek.

Jedno z nejromantičtějších míst v centru města se jmenuje Jiráskovo náměstí, ale místní mu říkají Kuři rynek.

Kontrast megamoderního s extra historickým - kostel svatého Václava je jednou z nejstarších památek města.

Kontrast megamoderního s extra historickým - kostel svatého Václava je jednou z nejstarších památek města.

Ostravská „Eiffelovka“

Okolo starých činžovních domů, které dnes opět patří k nejluxusnějšímu bydlení v Ostravě, dojdete k radniční věži. Jakkoli stojí za to pozvednout hlavu a vnímat krásu štuk a soch na fasádách, mrkněte si i pod nohy – kráčíte místy, která jsou označena po původních židovských obyvatelích. Poznáte je podle malých mosazných čtverečků se jmény, která jsou umístěna v dlažbě a připomínají tragédie začátku druhé světové války.

Pohled na Ostravu z radniční věže bere dech. Z jedné strany máte pod sebou řeku, sady a Slezskou (dříve Polskou) Ostravu. Na druhé straně střechy domů a kostelů Moravské Ostravy, v dálce komíny hutí a na horizontu Beskydy.
Kdo nestál na této věži, jako kdyby v Paříži nenavštívil Eiffelovku. A kdo ji navštívil, bývá zas a znovu překvapen, kolik zeleně v ocelovém městě vidí.

Kdo nebyl na věži ostravské Nové radnice a nevychutnal si pohled z vyhlídky, jako by v Ostravě nikdy nebyl.

Kdo nebyl na věži ostravské Nové radnice a nevychutnal si pohled z vyhlídky, jako by v Ostravě nikdy nebyl.

Pohled na Ostravu z vyhlídky Nové radnice

Pohled na Ostravu z vyhlídky Nové radnice

Do Vídně, tedy do Přívozu

Cestujte dál v prostoru a čase a podívejte se do Vídně z přelomu 19. a 20. století. Tamější architekt Camillo Sitte se v Ostravě vrhl do unikátního díla. Jeho úkolem nebylo postavit jeden dva domy nebo ulici, ale vytvořit zcela novou čtvrť města s kostelem, radnicí, hotely a restauracemi, obchody a byty. Tak vznikl Přívoz.

Projděte se a kochejte se fasádami domů, věžičkami na střechách, chytře zvolenými nárožími domů. Jako by právě tady čerpal Camillo Sitte pro svou knihu (nebo ze své knihy?) „Stavba měst podle uměleckých zásad“.

Kdo nabude dojmu, že tato část města chátrá a churaví, má zčásti pravdu, ale Ostravané to vidí spíš naopak – Přívoz se podařilo zachránit na poslední chvíli a v minulých letech doslova povstal (aspoň částečně) z popela.

Kostel v městské části Přívoz, kterou celou projektoval vídeňský architekt Camillo Sitte.

Kostel v městské části Přívoz, kterou celou projektoval vídeňský architekt Camillo Sitte.

Bytelné jsou věže starého Dolu Alexander

Bytelné jsou věže starého Dolu Alexander

Moskevský bulvár v Porubě

Z Vídně konce 19. století se přepravíte tramvají, autobusem nebo autem do Moskvy 50. let 20. století. Poruba je ukázkou architektury zvané sorela, tedy socialistický realismus. Kromě toho, že zde studenti architektury na vlastní oči vidí, jaké byly trendy v 50. letech, jsou zde místa, která připomínají Rusko (přesněji SSSR) natolik silně, že sloužila opravdu jako kulisa filmařům, kteří zde natáčeli záběry z dob po druhé světové válce.

Poruba, obloukový soubor domů - věžičky

Poruba, obloukový soubor domů - věžičky

V každém případě je Poruba honosnou částí města. Ulice, dvory a domy působí rozmáchle. To až později, kdy socialistickému bloku docházely myšlenky a peníze, se začala stavět nevzhledná betonová sídliště. Tady v Porubě se architekti ještě snažili ukázat majestátnost a velkorysost. Některé domy připomínají starověké chrámy, včetně typických korintských sloupů. Ulice jsou široké, byty prostorné a světlé, fasády malované. Zdobí je obrázky ze života lidí, často dětí. Zvedněte hlavu a jste v galerii reálného socialismu: dítě honí motýla, chlapec běží s filmovou kamerou, kluci si pouštějí lodičky.

Jen malého hokejistu jsem na žádné fasádě neviděl.

Ale nedivil bych se, kdyby tu někde byl.

Může se hodit

Doprava

Popsané části Ostravy jsou dostupné veřejnou dopravou nebo pěšky. Nejdál od ČEZ Arény, kde se zápasy MS budou konat, jsou Přívoz a Poruba. Přívoz leží u hlavního nádraží a je dostupný tramvají, Poruba na západě města autem po Rudné ulici, tramvají i autobusem. Centrum je nejlepší projít pěšky, z Masarykova náměstí k vyhlídce na věži Nové radnice to trvá půl hodiny.

Ubytování

V Ostravě lze nocovat od 500 Kč v opravených ubytovnách, jež dřív sloužily zaměstnancům průmyslu. V centru se ceny luxusních hotelů pohybují kolem 1 500 Kč za noc.

Kam ještě zajít

Do Ostravského muzea na Masarykově náměstí. Za havířskou historií do areálu Dolu Landek. S dětmi do zoo nebo na Výstaviště Černá louka, kde lze „procestovat“ celý svět v areálu s modely světových staveb.

Užitečné weby

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.