Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ornamenty v Nazce nemají nic společného s mimozemšťany

  15:43aktualizováno  15:43
Záhadné linie vytvořené na suché planině v Nazce v Peru před tisíci lety přiváděly vědce do rozpaků už od jejich objevení ve 20. letech tohoto století. Jejich původ a účel se snažily objasnit mnohé teorie: podle některých představovaly čáry ohromné astronomické kalendáře nebo přistávací dráhy pro mimozemská tělesa, podle jiných rodové symboly nebo cesty k obřadným a náboženským místům. Vědecký tým z univerzity v americkém Massachusetts nyní našel důkazy, že alespoň některé z linií kopírovaly podzemní zdroje vody. Píše o tom nejnovější vydání magazínu National Geographic.

"Pracoval jsem na projektu určení vodních zdrojů pro místní obyvatelstvo, když mě to poprvé napadlo," říká jeden z amerických vědců Robert Johnson. "Uvědomil jsem si, že geologické zlomy vedly podzemní vody z And přes poušť k pobřeží Pacifiku. Může být pozorováno, jak početné zlomy protínají údolí a tam, kde k tomu dochází, proniká do údolí voda z pramenů a vývěrů, které Nazcové označili s pomocí geologických piktogramů. Jde o nový výklad hydrologie této oblasti."

Rozsáhlé pouštní kresby známé jako piktogramy představují stylizovaná zobrazení ptáků nebo savců a linie vytvářející spirály, trojúhelníky, křivky a jiné geometrické vzory. Nejasný zůstává význam těchto výtvorů v neúrodné krajině náhorní planiny.
Nazcové, národ zemědělců, který žil v pobřežní suché oblasti Peru v období 100 před naším letopočtem až 600 našeho letopočtu, je vytvořili tak, že z pouštního povrchu odstranili tmavé kameny a oblázky a odkryli světlejší písek pod nimi. Sesbírané kameny byly v mnoha případech nakupeny podél světlých obrysů kreseb.

Johnson se domnívá, že pro přežití v nehostinném prostředí, kde ročně spadnou asi dva centimetry srážek a voda v řece teče pouze několik týdnů do roka, byli lidé závislí na nalezení alternativních zdrojů vody. Aby prověřil svoji teorii, přizval ke
spolupráci hydrogeologa Stephena Mabeeho a archeologa Donalda Proulxe z univerzity v Massachusetts.

"Toto je nový způsob, jak nahlížet na některé z drah," tvrdí Proulx, specialista na kulturu planiny Nazca. "Bere do úvahy nedostatek vody a jak s ní lidé zacházeli, geologii oblasti a piktogramy. Jsme na počátku testování, ale jsme schopni spojit
mnoho z linií s geologickými zlomy, prameny a vývěry."

"Není neobvyklé, aby voda směřovala do údolí kolmo," soudí Mabee. "Zlomy jsou obecně hlavními kanály pro vodu. Na jednom z míst (v Peru) jsme našli pramen ve výši 20 metrů nad úrovní říčního koryta, ze kterého vytéká voda stejnoměrně po celý rok. Je to v oblasti, kde spadne 0,3 milimetru srážek ročně a povrchová voda v řece je jen dva týdny v roce. Není jiná možnost, než že jde o vodu z podzemního zdroje," vysvětluje vědec. 

"Na dvou místech, která jsme podrobně prozkoumali, jsme provedli geochemickou a geofyzikální analýzu a shromáždili údaje o průtoku. S největší kritikou se tato hypotéza dosud setkala v tom smyslu, že nebyla testována statisticky, a to právě děláme," dodává Maybee.

Vědci nyní mapují všechny známé prameny a vývěry v údolí podél identifikovaných zlomů. To pak bude porovnáno s piktogramy a pomocí počítačových modelů se určí, zda obrazce, zlomové linie a vodní zdroje mají statistickou souvislost. "Dosud jsme byli se souvztažností spokojeni," říká Proulx. "Zajisté netvrdíme, že všechny kresby kopírují zlomy, některé jsou pravděpodobně rituální cesty a mystické bytosti. Ale údaje, které jsme dosud získali, jsou velice slibné."
    

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.