Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Orlické hory ničí dusík

aktualizováno 
Hradec Králové - Stav lesů v Orlických horách, které před 20 lety patřily k porostům nejvíce postiženým spadem sloučenin síry, se ani po dvou desetiletích nijak nezlepšil. Lesníci tvrdí, že kyselinu siřičitou, která na hory pršela za minulého režimu, teď vystřídala kyselina dusičná. Je to proto, že se do ovzduší dostává daleko víc oxidů dusíku zejména z prudce narůstající dopravy.

Alarmující stav lesů nejen v Orlických horách potvrzuje více než dvě stě odborníků, kteří nedávno vydali společnou zprávu, že české lesy nadále chřadnou.

Síru vystřídal dusík

"Orlické hory dostaly v minulosti zabrat ze všech českých lesů asi nejvíc. Je to tím, že na ně nepadají jen škodliviny z Čech, ale i z Polska, a to ještě ve větší míře. Dřívější síru vystřídal dusík zejména z dopravy, který má devastující účinek. Půdu okyseluje stejně jako síra. Kromě toho je to ale vynikající hnojivo, takže stromy po něm rostou rychleji, než by měly, nejsou tak pevné a jsou náchylnější k lámání, vymrzání i k napadení houbovými chorobami," říká zástupce vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory Zdeněk Záliš.

Podle výsledků sledování Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně klesly v období let 1988 až 1998 emise oxidu siřičitého z 2164 na 700 kilotun. Vzrostly naopak hodnoty oxidů dusíku ze spalin automobilů. Podle zprávy Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Opočno z roku 2002 spadne ročně na jeden hektar v Orlických horách 49 až 60 kilogramů dusíku.

Přetrvávající škodliviny v půdě potvrzují i největší vlastníci lesů v Orlických horách. "Nijak se to nezlepšilo. Přibyl dusík, který smrku chutná, ale dřevo je pak nevyzrálé a láme se," říká ředitel Kolowratských lesů Jaroslav Kohoutek.



Orlické hory

PŘEČTĚTE SI

České lesy vymírají, varují vědci. Za 40 let možná nebudou.

Pomůže víc listnáčů?

Alarmující zpráva vědců upozorňuje i na malý podíl listnatých dřevin. Podle nich jsou přirozené smíšené lesy a kdyby byl vývoj přirozený, rostly by v nich nejčastěji duby a buky. Podíl smrku by činil 11 procent a zastoupen by byl zejména na horách. Dnes smrky rostou na 53 procentech plochy českých lesů.

Odborníci z Orlických hor si však myslí, že razantní zvýšení listnáčů na horách je nereálné.

"Jsme rádi, když do lesů dostaneme pět, deset, případně dvacet procent listnáčů. Klimatické podmínky na horách listnáčům nesvědčí, nehledě na to, že vysoké zastoupení smrku na hřebenech je přirozené," říká Záliš.

"Na horách se po razantním kácení v 70. letech vysazovaly i listnáče, ale spíše vydržely smrky a kleče," říká Jiří Zatloukal, vedoucí lesní správy podniku Lesy Janeček Kvasiny.

Vědci radí, aby se nekácelo plošně a aby se vysazovaly stromy, které na dané místo patří. Nemělo by se dotovat třeba vysazování smrků ve středních polohách. Část vytěženého dřeva by měla zůstávat v lesích, protože je zdrojem živin pro různé rostlinné a živočišné druhy.

"Už nyní spolupracujeme s vlastníky a snažíme se na hřebenech, kde je stav horší, vybírat takzvaná biocentra, kde je les stabilnější a je tam i víc listnáčů. Tyto plochy chceme postupně rozšiřovat. Zda se záměr podaří, však budeme vědět až asi po třiceti letech," říká Záliš.

Někteří vlastníci si myslí, že by měl pomoci také stát. "Hospodaříme podle pravidel, které nám určuje lesní zákon. Stát však může dojít k názoru, že když se nedá ovlivnit působení prostředí, například přísun škodlivin, bude dobré, když v některých oblastech vyroste alespoň něco. Bude mít tedy jiné nároky na hospodaření, ale pak se musí změnit i pravidla," míní Kohoutek.

"Stát bude třeba chtít, abychom v některých lesích přestali hospodařit. To by nám ale musel nahradit stejně jako zemědělcům," tvrdí Zatloukal.

 

Orlické hory

Orlické hory

Orlické hory

Orlické hory, horské chaty na Suchém vrchu

Autoři:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.