Berchtesgaden byl také jednou ze zastávek na cestě ke zničení Československa.
Psal se rok 1923, když do Berchtesgadenu přijel jistý Herr Wolf, tedy pan Vlk. Nejprve bydlel v penzionech a po pěti letech si pronajal dům. V roce 1933 se tenhle Herr Wolf stal německým kancléřem a svět už dávno znal jeho pravé jméno: Adolf Hitler.
Druhé nejmocnější místo říše
Patnáctitisícový Berchtesgaden přesněji přilehlou vesničku Obersalzberg - povýšil Hitler na druhé nejmocnější místo říše. Hned po Berlínu. Výstavbu svěřil jednomu z nejvěrnějších, Martinu Bormannovi. Ten začal od lidí kupovat pozemky, a kdo je nedal dobrovolně, byl násilně vystěhován.
A jaký byl trest pro ty, co se vzpírali? Dachau. Bormann vystavěl sídla všem předním mužům nacismu. Navrhl sklady zbraní, kasárna SS a budovy nechal spojit tajnými chodbami. Co Američané na konci druhé světové války nezničili, stojí pod Alpami dodnes. Nejznámější je "Orlí hnízdo".
Hitler neměl rád výšky a trpěl závratěmi. Přesto mu vedení NSDAP nechalo k 50. narozeninám postavit sídlo na vrchu hory Kehlstein. Orlí hnízdo, jak budovu později nazvali Američané, ční ve výšce 1834 metrů nad mořem a vede k němu cesta dlouhá šest a půl kilometru.
Orlí hnízdo stavěli i Čechoslováci
Nacistický vůdce miloval žulu a na Orlím hnízdě to hned poznáte. Stěny tu jsou silné více než metr a sálá z nich chlad. Stovky dělníků (mezi nimi i Čechoslováci) stavěly šedou pevnost déle než rok. Dopravit tuny materiálů výš, než je vrchol Sněžky, stálo tehdy hodně sil.
Po úzké cestě dojedete na horu Kehlstein do výšky 1700 metrů. Pak už na vás dýchá minulost. Prochází se 127 metrů dlouhým tunelem a výtahem zdobeným mosazí se vyjede zbylých 124 metrů. Díky motoru z ponorky jste v Orlím hnízdě za 41 vteřin.
Projdete další chodbou a po pár krocích jste na terase. Ohromí vás nádherný výhled. Pokud se okolí neschová do mraků, je dobře vidět i zámek v Salcburku. Eva Braunová, Hitlerova milenka, tu ráda pobývala. V největším salonku se vdávala její sestra.
Vůdcovi sloužilo Orlí hnízdo k odpočinku a k politickým schůzkám. Pozval si sem Mussoliniho a na důrazný pohovor například Goebbelse. Právě tady zakázal svému ministru propagandy stýkat se s půvabnou českou herečkou Lídou Baarovou.
Kdyby nebylo minulosti, bylo by Orlí hnízdo příjemným místem. Některé místnosti slouží k prohlídce, z dalších se stala restaurace. Idylka však zmizí, když se vrátíte do údolí, do muzea v Obersalzbergu...
Muzeum dokumentace
Místní obyvatelé neradi vzpomínají. Proto ani muzeum, které zde před čtyřmi lety otevřeli, nemá v názvu slova jako Hitler či nacismus. Jmenuje se obyčejně: Muzeum dokumentace. Jako by chtěl někdo zakrýt děsivé scény uvnitř.
Muzeum stojí v místě bývalého Bormannova domu. Dvanáct let nacismu zde připomínají tisíce fotografií, dokumentů a zvukových i obrazových nahrávek. Bez cenzury a bez zkrášlování. První patro je ještě "nevinné". Pár výstřižků z novin, snímky rozesmáté Evy Braunové a model původního Hitlerova domu.
Jenže jak scházíte dolů, přibývají obrázky popravovaných Židů a strašlivé původní filmové dokumenty. Ten pocit se těžce popisuje, musíte jej zažít. Po zádech mrazí i člověku, který válku nezažil a z dějepisu si toho moc nepamatuje. Husí kůže vám naskočí ještě dřív, než mohutnými dveřmi vstoupíte do podzemí.
Vítejte v nacistickém bunkru. Chodby jsou studené, temné, zdi plné nápisů. Šachta, která zbyla po výtahu, je větší než klasický rozměr bytu 2+1. Všude kolem se skrývá plno malých kobek. Skoro se vám ani nechce do nich vejít. Máte pocit, že byste se už nemuseli vrátit.
Některé místnosti jsou dokonce nepřístupné dětem. Sedíte v nich na dřevěných lavicích, je vám zima a na velké obrazovce běží filmy. Ruka vám cuká k očím, aby je zakryla. Židé si kopou vlastní hroby, nacističtí lékaři dělají pokusy na šestileté holčičce.
Ale pak vyjdete ven, svítí sluníčko a obklopují vás stráně Alp. Zase jste v pohádce. Opravdu?...
|
Může se hodit Jak se tam dostat Více info najdete ZDE. |
 Hitler neměl rád výšky a trpěl závratěmi. Přesto mu vedení NSDAP nechalo k 50. narozeninám postavit sídlo na vrchu hory Kehlstein. Orlí hnízdo, jak budovu později nazvali Američané, ční ve výšce 1834 metrů nad mořem a vede k němu cesta dlouhá šest a půl kilometru. |
 Tento kříž se nachází nedaleko Orlího hnízda ve výšce 1834 metrů nad mořem. Vede sem pěší cesta. |
 Ke stavbě Orlího hnízda se turisté dostanou výtahem, který jezdí právě odtud. |
