Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Orlí hnízdo: místo, kde žil Hitler

  11:09aktualizováno  11:09
Představte si kraj, pro který je slovo pohádka až příliš slabé. Krásné hory, čistý vzduch a plno zeleně. Ale pak se podíváte o kus dál a zničehonic vás zamrazí. Tady bydlel Hitler, tamhle Göring, a Speerův dům dokonce ještě stojí. Jsme na jihu Bavorska, v okolí malebného městečka Berchtesgaden. Tady se odehrávaly mnohé kapitoly z děsivých dějin třetí říše.

Berchtesgaden byl také jednou ze zastávek na cestě ke zničení Československa.

Psal se rok 1923, když do Berchtesgadenu přijel jistý Herr Wolf, tedy pan Vlk. Nejprve bydlel v penzionech a po pěti letech si pronajal dům. V roce 1933 se tenhle Herr Wolf stal německým kancléřem a svět už dávno znal jeho pravé jméno: Adolf Hitler.

Druhé nejmocnější místo říše
Patnáctitisícový Berchtesgaden přesněji přilehlou vesničku Obersalzberg - povýšil Hitler na druhé nejmocnější místo říše. Hned po Berlínu. Výstavbu svěřil jednomu z nejvěrnějších, Martinu Bormannovi. Ten začal od lidí kupovat pozemky, a kdo je nedal dobrovolně, byl násilně vystěhován.

A jaký byl trest pro ty, co se vzpírali? Dachau. Bormann vystavěl sídla všem předním mužům nacismu. Navrhl sklady zbraní, kasárna SS a budovy nechal spojit tajnými chodbami. Co Američané na konci druhé světové války nezničili, stojí pod Alpami dodnes. Nejznámější je "Orlí hnízdo".

Hitler neměl rád výšky a trpěl závratěmi. Přesto mu vedení NSDAP nechalo k 50. narozeninám postavit sídlo na vrchu hory Kehlstein. Orlí hnízdo, jak budovu později nazvali Američané, ční ve výšce 1834 metrů nad mořem a vede k němu cesta dlouhá šest a půl kilometru.

Orlí hnízdo stavěli i Čechoslováci
Nacistický vůdce miloval žulu a na Orlím hnízdě to hned poznáte. Stěny tu jsou silné více než metr a sálá z nich chlad. Stovky dělníků (mezi nimi i Čechoslováci) stavěly šedou pevnost déle než rok. Dopravit tuny materiálů výš, než je vrchol Sněžky, stálo tehdy hodně sil.

Po úzké cestě dojedete na horu Kehlstein do výšky 1700 metrů. Pak už na vás dýchá minulost. Prochází se 127 metrů dlouhým tunelem a výtahem zdobeným mosazí se vyjede zbylých 124 metrů. Díky motoru z ponorky jste v Orlím hnízdě za 41 vteřin.

Projdete další chodbou a po pár krocích jste na terase. Ohromí vás nádherný výhled. Pokud se okolí neschová do mraků, je dobře vidět i zámek v Salcburku. Eva Braunová, Hitlerova milenka, tu ráda pobývala. V největším salonku se vdávala její sestra.

Vůdcovi sloužilo Orlí hnízdo k odpočinku a k politickým schůzkám. Pozval si sem Mussoliniho a na důrazný pohovor například Goebbelse. Právě tady zakázal svému ministru propagandy stýkat se s půvabnou českou herečkou Lídou Baarovou.

Kdyby nebylo minulosti, bylo by Orlí hnízdo příjemným místem. Některé místnosti slouží k prohlídce, z dalších se stala restaurace. Idylka však zmizí, když se vrátíte do údolí, do muzea v Obersalzbergu...

Muzeum dokumentace
Místní obyvatelé neradi vzpomínají. Proto ani muzeum, které zde před čtyřmi lety otevřeli, nemá v názvu slova jako Hitler či nacismus. Jmenuje se obyčejně: Muzeum dokumentace. Jako by chtěl někdo zakrýt děsivé scény uvnitř.

Muzeum stojí v místě bývalého Bormannova domu. Dvanáct let nacismu zde připomínají tisíce fotografií, dokumentů a zvukových i obrazových nahrávek. Bez cenzury a bez zkrášlování. První patro je ještě "nevinné". Pár výstřižků z novin, snímky rozesmáté Evy Braunové a model původního Hitlerova domu.

Jenže jak scházíte dolů, přibývají obrázky popravovaných Židů a strašlivé původní filmové dokumenty. Ten pocit se těžce popisuje, musíte jej zažít. Po zádech mrazí i člověku, který válku nezažil a z dějepisu si toho moc nepamatuje. Husí kůže vám naskočí ještě dřív, než mohutnými dveřmi vstoupíte do podzemí.

Vítejte v nacistickém bunkru. Chodby jsou studené, temné, zdi plné nápisů. Šachta, která zbyla po výtahu, je větší než klasický rozměr bytu 2+1. Všude kolem se skrývá plno malých kobek. Skoro se vám ani nechce do nich vejít. Máte pocit, že byste se už nemuseli vrátit.

Některé místnosti jsou dokonce nepřístupné dětem. Sedíte v nich na dřevěných lavicích, je vám zima a na velké obrazovce běží filmy. Ruka vám cuká k očím, aby je zakryla. Židé si kopou vlastní hroby, nacističtí lékaři dělají pokusy na šestileté holčičce.

Ale pak vyjdete ven, svítí sluníčko a obklopují vás stráně Alp. Zase jste v pohádce. Opravdu?...

Může se hodit

Jak se tam dostat
Nejrychlejší cesta vede přes České Budějovice - přechod Dolní Dvořiště - Linz - Salcburk. Odtud pak přejet do Německa a pokračovat na Berchtesgaden.

Více info najdete ZDE.

Info o historické exkurzi komplexem Orlího hnízda najdete ZDE (anglicky).


 

Hitler neměl rád výšky a trpěl závratěmi. Přesto mu vedení NSDAP nechalo k 50. narozeninám postavit sídlo na vrchu hory Kehlstein. Orlí hnízdo, jak budovu později nazvali Američané, ční ve výšce 1834 metrů nad mořem a vede k němu cesta dlouhá šest a půl kilometru.

Tento kříž se nachází nedaleko Orlího hnízda ve výšce 1834 metrů nad mořem. Vede sem pěší cesta.

Ke stavbě Orlího hnízda se turisté dostanou výtahem, který jezdí právě odtud.

Autoři: ,




Nejčtenější

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Další z rubriky

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.