Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Labužníci mají nový hit, svět dobývají oranžová vína. Kde je pořídit?

aktualizováno 
Dlouhá léta se vína dělila pouze na bílá a červená. Pak přišla do módy vína růžová a nakonec, teprve před pár lety, se na výsluní začala drápat také vína oranžová. Paradoxem ovšem je, že jde o historicky nejstarší „druh“ vína, neboť oranžová vína se vyrábějí technologií starou deset tisíc let.

Typická podoba oranžového vína. Ani se nechce věřit, že takové víno je možné vyrobit z bílých hroznů. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Víno samozřejmě nemusí být vždycky sytě oranžové, někdy je barva spíše ryšavá, jindy má zase tóny mědi. Vedle barvy se liší také chuť. Oranžová vína nejsou svěží ani jiskrná, naopak jsou v chuti mohutnější a výraznější.

Fotogalerie

Přestože pravou vlastí oranžových vín je Gruzie, v současné době je dělají hlavně biovinaři ve střední a jižní Evropě, tedy v Itálii, Rakousku, ve Slovinsku či u nás na Moravě.

Oranžové víno má ve své nabídce i známý mikulovský vinař Petr Marcinčák, který je největším vinohradnickým biopěstitelem v Česku a svoje oranžové víno připravuje z odrůdy Rulandské šedé.

Oranžová vína jsou vlastně protipólem vín růžových. Zatímco růžová vína se připravují z modrých hroznů určených hlavně pro výrobu červených vín, přičemž se technologicky zpracovávají stylem bílých vín – tedy jen krátkou macerací hroznů, oranžové víno se připravuje z bílých odrůd dlouhou macerací, tedy dlouhým ležením bobulí na slupkách, díky čemuž víno získá sytou oranžovou barvu.

Na vinici oranžovou odrůdu nenajdete, tato barva se získává až ve sklepě díky dlouhé maceraci.

Na vinici oranžovou odrůdu nenajdete, tato barva se získává až ve sklepě díky dlouhé maceraci.

Už dávno neplatí kdysi běžná otázka: dáte si bílé nebo červené? Klasický tandem doplnila růžová a později také oranžová vína.

Už dávno neplatí kdysi běžná otázka: dáte si bílé nebo červené? Klasický tandem doplnila růžová a později také oranžová vína.

Nejčastěji se používá odrůda rulandského šedého, jejíž hrozny mají lehce růžovou barvu, ale k výrobě „oranžády“ slouží i řada dalších odrůd, od chardonnay až po sauvignon. Oranžová vína mají také větší hutnost a výraznější chuť, což nepřipraveného laika obvykle překvapí, zvláště když nenechá otevřenou lahev předem „vydýchat“.

Co znamená kvevri

Domovem oranžových vín je Gruzie, kde se víno po tisíciletí tradičně vyrábělo v takzvaných kvevri, tedy v obrovských hliněných nádobách, které měly obsah i několik tisíc litrů a byly kvůli stálé teplotě zakopané v zemi. Do nich vinaři nalili šťávu z rozšlapaných hroznů včetně slupek a nechali vše macerovat.

Oranžové víno se zrodilo v Gruzii, kde se vyrábělo tradiční metodou kvevri.

Oranžové víno se zrodilo v Gruzii, kde se vyrábělo tradiční metodou kvevri.

Takto se zde víno připravuje deset tisíc let, nicméně dnes už drtivá většina vinařů používá moderní styl výroby vína a tradice kvevri se udržuje víceméně jen v oblasti Kachetie. Víno připravené metodou kvevri, stejně jako všechna oranžová vína, neprochází jinak běžnou filtrací.

Víno od známého herce

Jedno z nejlepších oranžových vín v Evropě dělá rakouský vinař a shakespearovský herec v jedné osobě Florian Schuhmann, který vyrábí jen velmi malé množství vína (zhruba sedm tisíc lahví za rok). Jeho vína ovšem míří na stoly vyhlášených restaurací – například do legendární kodaňské Nomy či do pražské michelinské restaurace La Degustation.

Víno se jmenuje Quantum No. 4 a připravuje se ze všech odrůd rostoucích na 70 let staré vinici, které se najednou sesbírají, vylisují a pak se nechá víno ležet šest týdnů na kvasnicích, čímž získá svou specifickou barvu i unikátní chuť. O výjimečnosti tohoto vína svědčí skvělých 93 bodů v Parkerově hodnocení, u nás toto víno prodává společnost Black Print, cena činí 690 korun.

Zrání v akátových sudech

Dalším známým vinařem, který se specializuje na výrobu oranžových vín, je Slovinec Janko Štekar, jehož pět hektarů vinic leží téměř na hranici s Itálií. Vína připravená bez jakékoliv chemie jsou skutečně sytě oranžová, což způsobuje jak několik týdnů dlouhá macerace na slupkách, tak také zrání dubových a akátových sudech, které zvýrazní jejich rustikální charakter.

Přehlídka nejlepších tuzemských vín v podzemí Valtického zámku. Tady to budou mít oranžády těžké.

Přehlídka nejlepších tuzemských vín v podzemí Valtického zámku. Tady to budou mít oranžády těžké.

Třeba Štekarovo Chardonnay zraje v akátových sudech jeden rok, zatímco Rýnský ryzlink, který nechává na slupkách macerovat celý měsíc, zraje na sudu dlouhé tři roky. Tomu odpovídá i poměrně vysoká cena 670 korun.

Za dvě až tři stovky

Levnější oranžová vína je možné získat od moravských vinařů, třeba od Milana Nestarce z Moravského Žižkova, který patří mezi autentisty - na vinicích i ve sklepě pracuje bez chemie, jako to dělaly generace předků.

Z jeho oranžových vín stojí za zkoušku třeba Veltlínské zelené, které vychází zhruba na 240 korun. Výše uvedená oranžová Rulanda šedá od Marcinčáka stojí 280 korun.

Oranžová vína připravuje také Dalibor Osička z Velkých Bílovic, který pro své oranžády používá výraz kachetinské víno, tedy jméno podle již zmíněné oblasti v Gruzii. Osička má v oranžové podobě třeba Veltlínské zelené či Chardonnay.

Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

Největším letadlem ve flotile ČSA je dálkový Airbus A330 pronajatý od května...
Po Evropě do dvou tisíc. ČSA zlevněním přeskočily konkurenci

Češi létají čím dál více, ale hlavně se zahraničními dopravci. To by se mohlo v příštích měsících změnit. České aerolinie výrazně změnily své tarify a...  celý článek

Ryanair létá výhradně s Boeingy 737-800
Ryanair útočí na cestovky, k letenkám nabídne kompletní zájezd

Cestovní kanceláře už o velkou část klientů s nástupem nízkonákladových dopravců v Evropě přišly, teď se levné aerolinky snaží o další zásek do jejich byznysu....  celý článek

Se západem slunce je na čase hledat ubytování. Místa na stan je naštěstí všude...
Svět je jiné místo, než jak ho popisují média, popisují mladí dobrodruzi

Prohnali se celou Asií, jejich motorky na trase Brno - Vladivostok „spolykaly“ 31 tisíc kilometrů, nakoukli do sedmnácti zemí. To vše jim zabralo sedm měsíců....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.