Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Opouštím Egypt a mířím do Jordánska

  10:25aktualizováno  10:25
Na egyptských hranicích jsem se pokusil ukrást jejich nádhernou SPZ, kterou jsem dostal na dobu pobytu v zemi. Bohužel marně. Celník už mě měl po hodině plné zuby, když jsem mu tvrdil, že jsem ji ztratil. Řekl, že nás nepustí, dokud ji nepřinesu. Myslel to asi vážně, protože deset minut před vyplutím trajektu jsem ji "našel".

Suezský průplav nás překvapil tím, jak je úzký. Trajekt byl zdarma a podnikavý kapitán přišel pro svůj bakšiš dost pozdě. Už jsem byl totiž na můstku z lodi, a tak jsem mu stačil jen zamávat a usmát se. Jeli jsme nádhernou suezskou pouští, ve které jsme zase zažili pouštní bouři.

Poušť po pár hodinách skončila a dále až do Noweiby nás doprovázela soutěska a silnice mezi krásnými horami, kde beduíni pásli ovce a velbloudy na kamenech, kde sem a tam vykukovalo křoví. Žili v chýších z bahna. Táhly se několik set metrů podél silnice. Občas jsme se u nich zastavili, popovídali si vzájemně nesrozumitelným jazykem, občas se najedli, napili a dali jim pár tužek.

Celníka jsem neoblafnul
Noweiba bylo naše poslední město v Egyptě. Odtamtud nám zítra jede trajekt do Jordánska. Pak pojedeme za kamarádkou do Izraele a dál uvidíme. Ráno jsme se koupali, opalovali a ve 12 hodin odjeli na celnici, kde nás celníci po čtyřech hodinách odbavili.

Chtěl jsem jejich nádhernou SPZ, za kterou jsem zaplatil asi 70 dolarů, ale  nepodařilo se mi ji ukrást a šéf už mě měl po hodině lhaní plné zuby, když jsem mu tvrdil, že jsem ji ztratil. Řekl, že nás nepustí, dokud ji nepřinesu. Myslel to asi vážně, protože  "jsem ji našel" deset minut před vyplutím trajektu. On se jen pokrytecky usmál, popřál nám opět WELCOME TO EGYPT a odpluli jsme lodí.

Mimo nás vezla také hordu egyptských poutníků, kterým se splnil sen a odjížděli na pouť do Saúdské Arábie, (pro nás Evropany nepřístupné, ale já se tam prostě dostanu) konkrétně do MEKKY.

Někde v dáli, asi  šest hodin plavby nás čeká další překrásná zem - JORDÁNSKO. Za sebou máme více než půl cesty, a čeká nás ještě pět šest možná sedm tisíc kilometrů. 

Jordánsko: ve vzduchu je cítit podzim
Pozdě v noci jsme dopluli do AQABY, nejjižnějšího města Jordánska. Tušil jsem, že se nám bude v této zemi líbit, celníci byli příjemní, usměvaví, vše šlo hladce a rychle a také nikdo nepožadoval žádný bakšiš.

Ulice byli poměrné čisté, lidé upraveni, obchody naplněné zbožím všeho druhu, řidiči byli ohleduplnější a v obchodech ani nikde jinde už skoro nikdo nesmlouval. Noci už začaly být chladné a ve vzduchu byl cítit i tady pozdní říjen. V Aqabě jsme zůstali dva dny, užívali si hezkých pláží, krásných obchůdků a restaurací nabízejících mořská, arabská a orientální jídla.

WADI RUM je pouštní údolí, kde dodnes žijí Beduíni. Málo která rodina žije ještě dle starých zvyků a ti vzácní, které jsme tam potkali, byli více méně nastražení na turisty, kteří za návštěvu takové rodiny platili nemalé částky. Nebylo absolutně možné jet ve dvou na motorce plné bagáže, protože v poušti byl sypký písek. A tak jsme si s Irenou pronajali starou Toyotu s průvodcem.

Pozdě odpoledne jsme se vydali do dlouho očekávaného města PETRA, známému na celém světě. Cesta vedla přes vysoké hory, chudými vesnicemi, kde nám lidé občas zamávali, a křičeli: "WELCOME TO JORDAN".

Usmlouval jsem cenu ze 45 dolarů na patnáct a vyjeli jsme. Udělal jsem to víceméně kvůli Ireně, která si pouště, velbloudů ani pouštních lidí v Libyi ani v Egyptě neužila a já si odtamtud přinesl ty nejlepší zážitky. A to vše bez kýčovitého beduinského průvodce v  RAY BAN-ech, který za každou promluvenou větu vyžadovál bakšiš.

Byla příšerná zima, tak jsme na sebe navlékli snad všechno oblečení, co jsme měli. Našli jsme krásný hotýlek plných turistů snad ze všech kontinentů.

Zvláště dobře jsme se bavili s Číňanem, který je na cestě již půl roku, Američanem, který cestuje spolu s Dánkou (kvůli nim jsme obešli snad všechny krámy ve městě, abych koupil nejlevnější vodu, dále Němci, Švýcaři a  Australanka, která zběsile sháněla chlapa. Seděli jsme spolu dlouho do noci v recepci a pili pivo.

 

 

NA MOTORCE PO AFRICE

I. díl: Jak jsem chystal motorku na pouť po Africe 

II. díl: Italské trajekty mě pěkně naštvaly

III. díl: Moji motorku pokořily tuniské louže

IV. díl: Libyjských celníků bylo na mně trochu moc

                          V. díl: Nocoval jsem u Káddáfího stoupenců

VI: díl: Když se motorka boří do libyjského písku 

VII: díl: Opouštím Lybii, bude se mi stýskat

VIII. Lybijského celníka jsem málem rozplakal

IX. V egyptské chýši po mně lezly krysy

X. Cestu po Egyptě nám klestily kordony.

XI. Nadále nás chrání egyptská policie

XII. V Luxoru jsem končně potkal motorkáře

XIII. V Egyptě bez benzinu a se zavařenou gumou

Jordánsko - Petra

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.