Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Olomouc by bez kašen nemohla být

  13:48aktualizováno  13:48
Dnes se spolu se čtenáři olomoucké přílohy MF DNES vydáme na obhlídku Olomouce a především po krásných kašnách, které v tomto městě jsou. Kašna Tritónů, Merkurova, Herkulova, Caesarova, Jupiterova a Neptunova kašna tvoří dominanty města. Vznikaly mezi lety 1683 a 1734 a každá z nich je nějakým specifickým způsobem zapsána do městských kronik. Ať už se kašna jmenuje po své domnělém zakladateli Ceasarovi nebo, že v hluboké totalitě musela jedna z nich ustoupit nákupnímu středisku Prior.

Neptunova kašna

Kašna stojí na horní straně Dolního náměstí poblíž ústí Panské ulice. Nádrž má půdorys kruhu, prolomeného na čtyřech místech do tvaru rovnoramenného kříže. Vnější profilace nádrže je jednoduchá. V jejím středu je na čtyřech pilířích umístěno na nízkém podstavci sousoší. Spodní část tvoří polopostavy čtyř vzpínajících se mořských koní, nad nimi v nadživotní velkosti stojí socha Neptuna, držícího trojzubec směřující k vodní hladině. Jedná se o nejstarší z olomouckého souboru kašen. Nádrž zhotovil kamenický mistr Václav Schüller. Autorem sousoší dokončeného pravděpodobně v roce 1683 je gdaňský rodák Michael Mandík (okolo 1640 až 1694), což je patrné i ze signatury MAN/DIK/FE na skalisku pod postavou Neptuna.

Jupiterova kašna

Kašna stojí na Dolním náměstí poblíž kapucínského kostela. Na masivním podstavci původně stávala robustní socha sv. Floriána, kterou vytvořil, stejně jako nádrž, v roce 1707 Václav Render. Spolu s ním se na vzniku díla podíleli Jan Jakub Kniebandl a malíř František Arigone, autor polychromie původní sochy. Socha sv. Floriána byla za necelých dvacet let po vybudování kašny snesena a přemístěna do městského dvora ve Skrbeni. Její místo zaujalo sousoší Jupitera s orlem, které je dílem sochaře Filipa Sattlera z let 1734 až 1735. Římský bůh Hromovládce stojí s vykročenou pravou nohou a levou rukou opřenou v bok, přidržuje přes celé tělo přehozený plášť a ve zvednuté pravé ruce svírá svazek blesků. U jeho nohou stojí orel s rozepjatými křídly.

Caesarova kašna

Kašna stojí poblíž radnice, kde nahradila starší kašnu Spravedlnosti, která zde stávala od 16. století. Půdorys kašny je pravidelný útvar, v němž se střídá šest konvexních úseků kruhu se šesti ostrými rohy. Uprostřed kašny jsou čtyři pilíře, na nichž osazeno imitované skalisko se dvěma vousatými vodními muži symbolizuje soutok řek Moravy a Dunaje, z nichž jeden drží štít se znakem Moravy (orlici) a druhý štít se znakem Dolních Rakous (pět letících orlů). Nad nimi sousoší vzpínajícího se koně s jezdcem - římským vojevůdcem, domnělým zakladatelem města Olomouce, Gaiem Juliem Caesarem. Autorem kamenické části je Václav Render, sousoší je mistrovským kusem Jana Jiřího Schaubergera, které vytvořil během roku 1725.

Herkulova kašna

Kašna stojí před radnicí, do roku 1716 na místě sloupu Nejsvětější Trojice. Nádrž má jednoduchý půdorys. Základem je čtverec, jehož strany jsou ve středu prolomeny půloválem. Kamenná nádrž je z vnější strany jednoduše profilovaná. Uprostřed nádrže je na kamenných pilířích umístěna socha Herkula v nadživotní velikosti, s kyjem v pravé ruce. V levé ruce drží šachovanou orlici (symbol města), kterou chrání svým tělem před dorážející sedmihlavou hydrou ve spodní části sousoší. Na jejím těla je signatura MANDIK ozdobnou šifrou. Autorem nádrže je kameník Václav Schüller. Vlastní sochu řeckého boha Herkula vytvořil v letech 1687 až 1688 Michael Mandík.

Merkurova kašna

Půdorys nádrže je kruhový, se střídajícími se konkávně a konvexně zprohýbanými úseky. V jejím středu na třech pilířích spočívá kruhové skalisko s postavou římského boha obchodu a dopravy Merkura, který ve zdvižené pravici svírá hůl s dvojicí spletených hadů. Na hlavě má helmici, na nohou symbolická křidélka a kolem těla rozevlátý pláštík. U nohou sedí andílek. Kamenické práce jsou spojeny se jmény Václava Rendera a Jana Jakuba Kniebandla. Tvůrcem sochařské části je Filip Sattler. Kašna byla dokončena v roce 1727. V roce 1977 byla demontována v souvislosti s výstavbou Prioru a v roce 1982 znovu osazena s mírným odklonem od původního místa.

Kašna Tritónů

Kašna byla na současné místo přemístěna v roce 1890. Do té doby stávala na malém náměstíčku na rozcestí ulic Denisovy, Ztracené, Ostružnické a Pekařské, kde byl později vystavěn nový nárožní dům. Uprostřed nádrže jsou čtyři pilíře nesoucí samotné sousoší. To je komponováno ve dvou úrovních, vzájemně oddělených rýhovanou mušlí, kterou nesou dva vodní muži spolu se dvěma delfíny. V mušli je umístěna postava chlapce, stojícího na skále porostlé vodními rostlinami a vedoucího na řetězech dva okřídlené vodní psy. Inspiračním zdrojem kašny byla římská kašna od Gianlorenza Berniniho. Kašna byla vybudována v roce 1709. Autorem kamenické části je Václav Render. Vlastní sochařská realizace je dílem neznámého mistra.

ZDROJ: Seznam nemovitých kulturních památek Olomouce
 

Herkulova kašna na olomouckém náměstí.

Autor:




Nejčtenější

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Další z rubriky

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.