Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou krásu a skutečnou velikost. Vhodnější období pro návštěvu Aueršperka, Zubštejna a Pyšolce na Českomoravské vrchovině během roku nenajdete.

Všechny tři hradní zříceniny leží v kraji Vysočina na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice nad Pernštejnem. Ideálním východiskem nenáročného okružního výletu od jednoho hradu k druhému je Vír v údolí Svratky.

Lepší startovací a zároveň cílové místo si nemůžete přát. Kromě monumentální Vírské přehrady tady najdete různé skalní vyhlídky, vodopád i obdivuhodný Vírský mlýnek. A nechybí ani stylová hospoda Na pískovně s domácími teplými pokrmy a pivními speciály, pro unavené výletníky i hotel nebo turistická ubytovna.

Vírský mlýnek v Hrdé Vsi

Překrásné údolí Svratky, které u Víru dosahuje hloubky až 300 m, nechme stranou a vydejme se po žluté značce proti toku pravostranného přítoku Bystřice. Ten protéká místní částí Hrdá Ves, kde se od roku 2007 nachází milá technická hříčka Vírský mlýnek. Nadchne zejména děti, pobaví však i dospělé. V provozu bývá však bohužel jenom v létě každou celou hodinu od 10 do 19 hodin.

Vírský mlýnek je dřevěné panoptické hejblátko složené z asi dvaceti ladovsky pojatých postaviček a uváděné do chodu vodní silou. Podstatně propracovanější a co do množství figurek bohatší originál se nacházel na Rovečínském potoku u chalupy pana Vincence Navrátila, který své životní dílo tvořil postupně několik desetiletí od 40. let 20. století. Po jeho smrti skončil mlýnek v depozitáři Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě. Tam je také provozována funkční replika. Dnešní mlýnek v Hrdé Vsi vznikl z iniciativy obce Vír, aby se pozoruhodný mechanismus alespoň symbolicky vrátil do místa svého vzniku.

Zubří hrad Aueršperk

Za Hrdou Vsí začíná žlutá značka vytrvale stoupat a přes les šplhá do otevřených plání. Odkrývají se první krásné pohledy na krajinu, která získává díky značné výškové členitosti téměř horský charakter. Po dvou kilometrech se objevuje rozcestník Pod Bajerovým kopcem, který sděluje, že ke hradu Aueršperku je zapotřebí odbočit po modré vpravo do údolí Bystřice a téměř všechny nastřádané výškové metry bohužel opět ztratit.

Vírská přehrada

• Přehrada slouží jako zdroj pitné vody pro Žďársko a doplňkově i pro Brno, byla postavena v letech 1954–57 a zaplavila údolí Svratky v délce 9,3 km.
• Betonová hráz o výšce 76,5 m a délce 390 m zadržuje masu vody o celkovém objemu 56,3 mil m, která dosahuje v nadmořské výšce 469 m plochu 223,6 ha. Největší hloubka jezera představuje 65,6 m.
• Kromě vodárenských účelů se přehrada využívá k výrobě elektřiny. Součástí Vírské přehrady je také vyrovnávací nádrž Vír II s malou hydroelektrárnou, která slouží k zajištění rovnoměrného odtoku vody.

Bezprostřední okolí hradu Aueršperku je doslova kouzelné. Říčka Bystřice zjara plná vody vytváří kolem hradního ostrohu velkolepé meandry, naráží do skal a točí se hned na jednu, hned zase na druhou stranu. Ztratit orientaci v nepřehledném labyrintu říčních zatáček není vůbec obtížné. Turistické značení je však v dobrém stavu a bez problémů vás navede na správnou lávku přes říčku i na přístupovou cestu do hradního areálu, který bývá v letním období totálně zarostlý. Nyní zjara jsou však krásně vidět veškeré fortifikace, především zbytky válcové věže o průměru 9,5 m a linie mohutných příkopů, z nichž nejhlubší má 13 m.

Aueršperk neměl dlouhého trvání a zanikl ještě před vypuknutím husitských válek. Patřil k panství Pernštejnů, kteří měli ve znaku zubra. Svědčí o tom název, v němž je použito německé pojmenování někdejšího krále středoevropských lesů (auer = zubr). Podle dostupných historických pramenů se však hrad na počátku svého vzniku ve 13. století jmenoval Bystřice a své pernštejnské jméno získal až později.

Pozoruhodným nálezem z Aueršperka je středověký visací zámek o rozměrech zhruba 10 x 10 cm. K vidění je v Městském muzeu v Bystřici nad Pernštejnem.

Údolní nádrž Vír II od Kobylnice

Lýkovec na Aueršperku

Torzo válcové věže na Aueršperku

Zubštejn v novém hávu

Podle zubra v erbu Pernštejnů se jmenuje i další hrad nad vesničkou Pivonice. Tyčí se na nejvyšším kopci našeho výletu a tvoří zároveň jeho pomyslný zážitkový vrchol. Z Aueršperka se k němu dostanete buď oklikou po turistickém značení (2 km zpět po stejné cestě pod Bajerův kopec) anebo neznačenou cestou do Pivonice přes údolí Bystřice. Při druhé variantě pozor na bloudění i brodění!

Vírský vodopád

• Efektní kaskádovitý vodopád můžete s příchodem jara a po vydatných deštích obdivovat asi 150 m od hráze vyrovnávací přehrady Vír II. v těsné blízkosti silnice naproti zříceniny hradu Pyšolec.
• Esovitě prohnutý vodopád o výšce 10 m vzniká na tektonické linii při styku tvrdých rul a měkčích svorů.

Monumentální zbytky Zubštejna se tyčí na protáhlém vrcholu zalesněného kopce. Minulost hradu zahalují mnohé nejasnosti. Jméno vzniklo zkomoleninou názvu Zubrštejn, který se objevuje v historických zprávách roku 1351. Nahradil zřejmě svého zbořeného předchůdce uváděného pod jménem Lapis-Kámen. Během husitských válek byl Zubštejn těžce poškozen, krátce poté ho však Pernštejnové znovu opravili a sídlili v něm ještě v 16. století.

Dnešní dominantou Zubštejna je polovina štítové věže, k níž vede přes příkop nový dřevěný most do jádra hradního areálu. V patře se zachovala klenutá místnost, která zřejmě sloužila jako kaple. Vedle věže stojí dobře zachovalý podsklepený patrový palác s dodatečně vloženými lomenými klenbami. Kolem celého hradu se vine dlouhá obvodová hradba, u níž si můžete prohlédnout zajímavé dobové obléhací stroje.

Trosky Zubštejna nadchnou nejen obdivovatele starých památek, ale také milovníky dalekých rozhledů. Torzo paláce je pomocí dřevěného mostu a zábradlí zpřístupněno a slouží jako vyhlídka do kraje.

Hrad Zubštejn

Vírská přehrada

Vírský mlýnek v Hrdé Vsi

Pálení vápna na Pyšolci

Posledních 5 km ze Zubštejna zpět do Víru vede prakticky pořád s kopce dolů po pevné lesní cestě. Zpestření poněkud monotónního šlapání obstarává třetí a zároveň poslední hrad jménem Pyšolec. Nachází se stranou hlavní trasy, ale odbočka k němu v délce 400 m určitě stojí za to. Kolem dvou obrovských příkopů vystoupáte starým bukovým lesem až na vrchol hradního ostrohu, kde se tyčí troska mohutné válcové věže. Z terénu opodál pak vyrůstají dva další vysoké kusy zdiva, tvořící kdysi obvodové opěrné pilíře paláce.

Pyšolec patřil stejně tak jako Zubštejn a Aueršperk Pernštejnům a původně byl ze všech tří objektů nejrozlehlejší. Chránil obchodní cestu údolím Svratky před loupežníky a poskytoval zázemí jedné z početných větví pernštejnského rodu. Zanikl někdy v průběhu 15. století.

Archeologové zjistili, že všechny tři pernštejnské hrady byly nejspíš propojené. Asi 300 m jihozápadně od Pyšolce vykopali u malého ložiska krystalického vápence středověkou vápenickou pec s důkazy na tehdejší dobu „velkoobjemové“ produkce. Získané vápno se používalo nejen k výstavbě Pyšolce, ale pravděpodobně i nedalekého Zubštejna, a možná taky Aueršperka.

Může se hodit

Jak se tam dostat

Vír leží stranou hlavních dopravních komunikací, nejblíže prochází silnice E461 Brno – Svitavy. Doprava autem z kteréhokoli směru je vždy spojena s jízdou po málo kvalitních pomalých silnicích se spoustou zatáček.

Hromadná doprava funguje jakž takž v pracovních dnech, o víkendech je člověk odkázán na jeden autobusový spoj ráno tam a druhý odpoledne zpět. Autobusy jezdí do Víru z Nedvědice a z Bystřice nad Pernštejnem, obě města leží na vedlejší železniční trati Tišnov – Nové Město na Moravě – Žďár nad Sázavou.

Itinerář trasy

Vír – Vírský mlýnek, 1 km (žlutá) – Pod Bajerovým kopcem, 3 km (žlutá) – Aueršperk a zpět, 7 km (modrá) – Pivonice, 8 km (modrá) – Zubštejn, 8,5 km (červená) – Pivonice, 10,5 km (červená) – Pyšolec 12,5 km (červená) – Vír, 14 km (červená)